Čínské rakety Shenzhou jsou prakticky kopiemi Sojuzů. FOTO - wikimedia commons

Číňané plánují let na Měsíc

Čínský kosmický program se rozvíjí bez většího zájmu médií. I pilotované lety i zřízení dočasné kosmické stanice vešly ve známost jen zpravodajskými statěmi nevelkého rozsahu.

Teď však Čína ohlásila, že spustila program pilotovaného letu na Měsíc a to stálo třeba deníku New York Times za obsáhlou reportáž. List si hlavně všiml čínské mise Chang-e 4, jejímž úkolem bylo přistát na odvrácené straně Měsíce. Nosná raketa se čtyřtunovým přistávacím modulem a 140tikilogramovým lunárním vozítkem odstartovala vloni 8. prosince, na oběžnou dráhu Měsíce se dostala 12. prosince. Na plánovaném místě blízko měsíčního jižního pólu úspěšně přistála ve čtvrtek.

Odvrácená strana Měsíce je poměrně málo prozkoumána, vědci analyzují snímky z družic. Přistání na ní a její zkoumání je světovou premiérou. Odvrácená strana Měsíce není dostupná pro signály vysílané ze Země. Čína proto musela vypustit spojovou družici. Technici vyřešili zapeklitý problém - »zavěsili« spojovou družici ve vzdálenosti přibližně 455 000 kilometrů od Země. Tato družice byla vypuštěna vloni 21. května a půl roku pracovala ve zkušebním režimu. O něm nebylo oznámeno nic, ovšem sám fakt startu Chang-e 4 svědčí, že spojová družice prošla zkouškou úspěšně.

Vzorky z Luny

Vybrané místo přistání představuje kráter. Jeden z nejhlubších a nejstarších na Měsíci, ale i v rámci sluneční soustavy. Nynější mise má zřejmě »jen« vyzkoušet přistání a chod vozítka. Už se však chystá Chang-e 5. Ta bude vypuštěna ještě letos.

Vědci si činí naději, že její kosmické vozítko odebere vzorky jedné z nejstarších hornin na Luně, a budou se moci pokusit o odhalení tajemství vzniku Měsíce, jak se vlastně stal oběžnicí Země. Uvažované místo přistání vykazuje podle domněnky čínských vědců jiné složení než vzorky, které z Luny přivezl program Apollo. Pokud se podaří i start z Měsíce, budou mít vzorky za rok v rukou. Byly by po více než 40 letech první, které by se na Zemi objevily.

Kopie Lunochodu

Letos se má začít budovat trvalá čínská kosmická stanice, na níž se budou střídat posádky. Mezitím hodlají Číňané zkonstruovat silnou raketu Long March 9, která by vynesla vyšší užitečnou váhu k Měsíci než nynější rakety. Peking klade důraz na vlastní vývoj a výrobu, dosud čínský kosmický program spoléhal na ruské zkušenosti. Čínské rakety Shenzhou jsou prakticky kopiemi Sojuzů, nápadná je například také podobnost skafandrů. Americký list si všímá, že Číňané se začínají ubírat vlastní cestou, jak získávají zkušenosti z výroby vojenských strategických raket. Long March 9 má byt hotova a odzkoušena v roce 2028 tak, aby o dva roky později byla připravena k letu na Měsíc. Čína má plán, že v roce 2030 se na Měsíci objeví první Číňan.

Spolupráce s Ruskem však úplně opuštěna nebyla. Ruská konstruktérská kancelář Južnyj podepsala s Číňany dohodu, podle níž zpracovala a poskytla dokumentaci k přistávacímu modulu a měsíčnímu vozítku. Prakticky oprášila výsledky ruských projektů z 60. a 70. let minulého století. Na Měsíci se tak vlastně znovu ocitne Lunochod.

Podle amerického listu jsou USA čínským měsíčním projektem znepokojeny, protože pokud Peking dodrží plánované tempo, ocitne se na Měsíci dřív, než se tam znovu dostanou USA. Jde hlavně o ideologické soupeření, Američané prohlašují, že by mohli přijít o prvenství v kosmonautice.

(pe)


(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.