Sankce hatí návrat uměleckých děl

Německý úřad zmocněnkyně pro kulturu poslal do Moskvy další žádost o vrácení artefaktů, které byly vyvezeny z Německa po porážce ve 2. světové válce.

Předání žádosti potvrdilo listu Izvestija německé velvyslanectví v Moskvě. Úřad uvedl, že podle Haagské smlouvy z roku 1907 o vedení válek se kulturní objekty nemají používat jako náhrada za válečné škody. Německá žádost přitom používá termín »trofejní artefakty«, což ruská strana považuje za hrubé zkreslení a připomíná nezměrné škody, které německá agrese způsobila Sovětskému svazu. Navíc v ruském právu neexistuje žádný termín »trofejní«, což silně komplikuje jakékoli jednání.

V žádosti jde hlavně o unikátní zlaté nálezy Henricha Schliemanna a tzv. Eberswaldský poklad, tisíce zlatých předmětů z 9. století př. n. l.

Henrich Schliemann. FOTO - wikipedia commons

Zmizela důvěra

Izvestija požádala o komentář prezidentova zmocněnce pro mezinárodní kulturní spolupráci Michaila Švydkoje. Ten uvedl, že jednání o výměně historických artefaktů probíhalo řadu let a mělo konkrétní výsledky. Nejde přitom jen o předměty odvezené do Ruska, ale i ruské kulturní artefakty, které vybrakovala na obsazených sovětských územích fašistická vojska. Nyní podle Švydkoje není pro žádné jednání prostor: »Pro jednání je potřebná atmosféra důvěry a ta bohužel neexistuje. Říkám bohužel, protože dřív byly vztahy v oblasti kultury a vědy velmi přínosné. Teď, když Německo přijalo sankce vůči Rusku, důvěra zmizela, jednání by nemělo smysl«.

Švydkoj byl ruským ministrem kultury v letech 2000-04. Vzpomíná, že v té době probíhal živý německo-ruský dialog. Vedl k navrácení desítek tisíc uměleckých předmětů mezi nimi i čtyř děl ze sbírek Drážďanské galerie. Ruská ochota však nebyla vyvážena německou. Zatímco od konce války se do Německa vrátilo asi 1 600 000 artefaktů, do Ruska jen několik desítek.

V Sovětském svazu se umělecké předměty z Německa striktně považovaly za státní majetek, evidovaly a přidělovaly do péče státním muzeím. Byl přijat zákon, který tyto předměty označil za kulturní dědictví SSSR. Zákon byl novelizován v roce 1998 a platí dodnes. V Německu drtivá většina ruských artefaktů skončila v soukromých rukou a státní úřady nejevily snahu je hledat. Iniciativní musela být ruská strana. Ta měla přehled jen o katalozích velkých soukromých sbírek či známých aukčních síní, o většině kradených uměleckých předmětů se nedozvěděla. Rozvoj internetu přinesl nakrátko optimismus, díla ze soukromých sbírek se začala často objevovat na síti s nabídkami k prodeji. Majitelé byli po ruském upozornění nuceni předměty vracet a rychle se poučili, že internet nepředstavuje médium, které by mohli používat. Začala éra zprostředkovatelů, různých agentů s uměním, kteří ovšem obchodují tajně.

Konají se výstavy

Za dob Sovětského svazu byly zabavené umělecké předměty v depozitářích. V polovině 90. let se začaly vystavovat. Největší výstavu dokonce zahajovali německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin. Výstava se konala v roce 2013 v petrohradské Ermitáži a objevil se na ní Eberswaldský poklad, tvořil plnou třetinu vystavovaných exponátů. Kancléřka ocenila ruské gesto uspořádání výstavy a vyjádřila naději, že poklad se »jednou do Německa vrátí«.

U nálezů Heinricha Schliemanna se situace vyvinula podobně. Jsou však vystaveny stále, a to v sále číslo tři Puškinova muzea v Moskvě. Každý návštěvník si je může do libosti prohlédnout. Kromě Německa si Schliemannovy vykopávky nárokuje i Turecko s tím, že byly ukradeny z jeho území. Turecké nároky se považují za právně velmi zamotané. Schliemann totiž od Osmanské říše dostal pokutu za nelegální vývoz artefaktů a zaplatil ji, dokonce v dvojnásobné výši než byla požadována. Zda však lze zaplacení pokuty považovat za důvod nabytí věci, je právně velice sporné.

Nicméně Puškinovo muzeum nabízí vědcům z celého světa, i z Německa, aby Schliemannovy vykopávky odborně zkoumali. Podle muzea byly dosud všechny žádosti v tomto smyslu vyřízeny kladně, předměty však nesmějí opustit budovu muzea.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 12 hlasů.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.