Sklizeň zemědělské politiky EU

»Společná zemědělská politika« je pojem, který nepatří právě mezi hlavní tahouny denního zpravodajství, a proto neprávem zůstává stranou zájmu větší části veřejnosti. Neprávem z toho důvodu, neboť pod tímto pojmem se skrývají odpovědi nad budoucností našeho zemědělství a tím pádem i celého potravinářského segmentu, tedy problematika dotýkající se velmi zásadně každého z nás.

Přestože naše země již od poloviny 19. století patří jednoznačně mezi průmyslové státy, naše zemědělství bylo vždy na vysoké úrovni. Až na menší výjimky byla naše země potravinově soběstačná v rostlinné, stejně jako v živočišné výrobě. Tento stav nám však vydržel pouze do začátku 90. let minulého století.

Lepší řepka nežli vepři

V posledních desetiletích o naší soběstačnosti nemůže být ani řeči. Na jedné straně vyvážíme pšenici, ovšem dostatek brambor pro náš trh si z vlastní produkce již zajistit nedokážeme, podobná či ještě horší je situace u ovoce a zeleniny. V živočišné výrobě máme vysokou produkci hovězího, ale vepřů stejně jako drůbeže se nám z vlastních zdrojů nedostává. Vyvážíme tedy hlavně obilí a částečně živá zvířata a dovážíme zpracované maso, logicky s mnohem vyšší přidanou hodnotou, díky čemuž je naše bilance v obchodu s potravinami značně neradostná.

Příčin tohoto stavu je celá řada, ale nemalou roli hraje v poslední době i stále rychlejší úbytek zemědělské půdy na úkor developerských projektů či finančně výhodné a neproblematické pěstování řepky či kukuřice, které ve spojení se stále častějším suchem půdě znatelně škodí.

Jak se rozděluje

A další mezník bude pro naše zemědělství představovat podoba víceletého finančního rámce evropské Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2021-27. Počátky SZP v EU, respektive dříve Evropském společenství, řadíme do 60. let minulého století. Zemědělská politika patřila celou dobu k finančně nejnákladnějším programům EU, v některém období tvořila až 70 % celkového rozpočtu, v posledních letech toto procento ovšem klesá, v současném období se jedná o necelých 38 % rozpočtu, což ovšem jen v roce 2018 činilo 58 miliard eur.

K nám do ČR by v rámci současného období, od roku 2014 do roku 2020, mělo doputovat celkově přes 8,2 miliard eur. Dotace SZP jsou, již několik období, rozdělovány do dvou pilířů.

První pilíř představují tzv. přímé platby zemědělcům, které tvoří přibližně 75 % celkových prostředků. První pilíř dříve představoval přímou podporu vázanou na produkci, po několika reformách SZP, které byly mj. zaměřeny i na odstranění nadprodukce, jej nyní tvoří systém multifunkčních plateb pro zemědělské podniky, z nichž některé může členská země sama určovat, jiné zůstávají povinné.

Druhý pilíř SVZ, na který připadá zbylých 25 % objemu prostředků, je tzv. politika rozvoje venkova. Jak název napovídá, prostředky z něj jsou určeny na rozvoj venkovských oblastí, přičemž v jeho rámci je umožněna větší flexibilita státním, regionálním i místním orgánům při předkládání jejich projektů pro jejich čerpání. Druhý pilíř na rozdíl od prvního též není financován pouze z prostředků EU, nýbrž mohou být použity i prostředky vnitrostátní, regionální či místní.

Jak zasejeme, tak sklidíme

ČR byla v rámci čerpání zemědělských dotací na základě předvstupních ujednání, podobně jako další nové členské země, po svém vstupu do EU dlouho značně znevýhodněna, původně jsme čerpali pouze 25 %, postupné navyšování na úroveň ostatních zemí trvalo až do roku 2013.

Vyjednávání o stanovení finančního rámce pro další období jsou již nyní v plném proudu a zatím pro nás situace nevypadá růžově. Již nyní je jisté, že v rámci 1. pilíře dojde ke snížení prostředků pro ČR o čtyři procenta, v případě pilíře 2. by se podle současného návrhu jednalo dokonce o snížení přes 16 %. Pokud by dále mělo dojít k zastropování výše dotací na podnik, pak by se pro ČR, kde máme zdaleka nejvyšší průměrnou velikost využívané půdy na jeden podnik, situace dále zkomplikovala. Sporných a pro nás problematických bodů je v návrhu celá řada, a proto musí být vyjednávání o nich dána jasná priorita.

Jaromír KOHLÍČEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 17 hlasů.

Jaromír KOHLÍČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.