Ilustrační FOTO - Pixabay

Německo: odklon od uhlí do dvaceti let

Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom na sklonku minulého týdne v Berlíně usnesla takzvaná uhelná komise. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.

Uhelná komise, v níž zasedali zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost připadne vládě a parlamentu, přesto je ale její doporučení považováno za klíčové, protože se počítá s tím, že se jím politici budou řídit. V neposlední řadě i proto, že ho komise přijala většinou 27 hlasů z 28.

Odklon od uhlí, z něhož nyní Německo čerpá asi třetinu energie, má být podle komise postupný. Do roku 2022 se podle plánu, který komise představila, uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně (devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných), zatímco dnes je to kolem 45 gigawattů.

Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V roce 2032 se navíc přezkoumá, jestli nebude možné celý proces o tři roky uspíšit. Postižené regiony, k nimž patří zejména trojice východoněmeckých zemí Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dostanou výraznou finanční pomoc, která má být zakotvena ve zvláštním zákoně, jenž bude závazný i pro příští vlády.

Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z fosilního paliva loučí, aby snížilo emise oxidu uhličitého a dodrželo své klimatické závazky. Činí tak ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 mld. Kč) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.

Jaký přesně vliv ústup od uhlí na EPH bude mít, není zatím jasné. O konci konkrétních elektráren budou rozhodovat politici po dohodě s jejich provozovateli.

Údaje o těžbě uhlí ve světě

Z uhlí (černého i hnědého) se v současné době vyrábí více než 44 procent veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, což z uhlí činí stále největší zdroj. Na druhém místě je zemní plyn (21,6 %), následují vodní elektrárny (16,4 %), jaderné elektrárny (10,6 %) a na obnovitelné zdroje připadá 6,3 %.

V Evropské unii byly v roce 2017 podle podílu na výrobě elektřiny mezi zdroji na prvním místě jaderné elektrárny s 26 %. Na druhé místo se dostaly větrné, solární a biomasové zdroje (20,9 %), uhelné elektrárny se podílely na výrobě elektřiny 20,6 % a na plynové elektrárny připadlo 19,7 %.

V České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo rovněž v hnědouhelných elektrárnách (42 %), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 %), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).

V Německu se loni poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů energie než z uhlí. Vítr, slunce, biomasa a voda se tak loni staly největším zdrojem výroby elektřiny v Německu s podílem na celkové výrobě elektřiny 40 %, hlavně díky růstu instalace solárních panelů a uzavírání elektráren na uhlí. Podíl uhlí na výrobě elektřiny naopak klesl na 39 %. Německo loni uzavřelo svůj poslední černouhelný důl.

Největším producentem uhlí (černého a hnědého) je s velkým odstupem Čína (asi 46 % světové produkce), následovaná Indií (9,2 %), USA (9,1 %), Austrálií (6,2 %) a Indonésií (asi šest procent světové produkce). Německu patří osmé místo. Čína je i největším spotřebitelem uhlí. V ČR se loni vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 mil. černého a 39,2 mil. hnědého) a ČR se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 1, celkem 2 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.