Ilustrační FOTO - Pixabay

Jen polovina Afghánistánu

Vláda v Kábulu má pod kontrolou čím dál menší část afghánského území a v současné době drží už jen 53,8 procenta ze 407 okresů. Zbytek Afghánistánu je buď pod přímou kontrolou povstaleckého hnutí Tálibán, nebo se o něj bojuje. Ve své nové zprávě to uvedl úřad amerického zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR).

Zpráva úřadu SIGAR také poukazuje na oslabování afghánských bezpečnostních sil, a to v době, kdy Spojené státy americké a Tálibán jednají o mírové dohodě, která by zahrnovala i stažení zahraničních vojsk ze země výměnou za záruku Tálibánu, že nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům. Afghánské bezpečnostní složky mají v současné době 308 693 členů, což znamená, že zaplněno je pouze 87,7 procenta pozic. To je nejméně od ledna 2015. Bezpečnostní analytici uvádějí, že verbování nových vojáků představuje v Afghánistánu značný problém.

Jedním z důvodů je nepochybně i fakt, že od roku 2014, kdy mezinárodní jednotky ukončily své bojové operace v Afghánistánu, utrpěly afghánské síly obrovské ztráty. Afghánský prezident Ašraf Ghaní minulý týden sdělil, že od září 2014, kdy se ujal funkce, bylo zabito 45 000 příslušníků bezpečnostních složek. »To znamená, že za oněch zhruba 53 měsíců padlo každý měsíc v průměru 849 příslušníků bezpečnostních sil,« napsal ve své zprávě úřad SIGAR. Experti varují, že případný odchod mezinárodních jednotek vystaví afghánské obranné síly dalšímu enormnímu tlaku.

O pokračující bezpečnostní krizi v Afghánistánu svědčí podle úřadu i dramatický nárůst počtu amerických leteckých útoků, při nichž letouny USA za prvních 11 měsíců loňského roku shodily 6823 bomb. »Tento počet je o 56 procent vyšší než celkové množství munice použité při náletech v roce 2017 a více než pětkrát vyšší než v roce 2016,« píše SIGAR. V současné době v Afghánistánu působí asi 14 000 amerických vojáků, kteří se podílejí na misi NATO nazvané Resolute Support (Rozhodná podpora). Do téže mise je zapojeno rovněž 8000 vojáků z dalších 38 zemí včetně České republiky.

Hnutí Tálibán se zatím sice nepodařilo zmocnit se žádného velkého afghánského města, stupňuje ale tlak na venkovské oblasti a dosahuje největšího vlivu od svého svržení po americké invazi pod rouškou boje proti terorismu v roce 2001. Loni v říjnu měla vláda pod kontrolou jen 53,8 % afghánských okresů, ve kterých žilo 63,5 % afghánské populace. V předchozím čtvrtletí to bylo 65,2 procenta obyvatel.

Pentagon v reakci na zprávu uvedl, že místo podobných počtů je důležitější zaměřit se na to, jak ukončit válku v Afghánistánu za podmínek, které budou příznivé pro Afghánistán i USA. Afghánský prezident Ghaní, s jehož vládou Tálibán nadále odmítá jednat, před rychlým uzavřením mírové dohody varoval a připomněl násilnosti, které následovaly po stažení sovětské armády z Afghánistánu v roce 1989. Bývalý americký velvyslanec Ryan Crocker, který působil v několika zemích včetně Afghánistánu, ve svém článku v listu The Washington Post napsal, že americká jednání s Tálibánem se podobají kapitulaci. »Tálibán dá jakékoli sliby, protože ví, že ve chvíli, kdy ze země odejdeme, nebudeme mít žádné prostředky, abychom je mohli vymáhat,« tvrdí.

(ava, čtk)


(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.