FOTO - Pixabay

Neodpustitelný hazard ministerstva školství

Měli by na druhém stupni základních škol a na středních školách učit i lidé, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu? Ministerstvo školství říká ano. Odbornice KSČM na oblast školství a bývalá poslankyně Marta Semelová takový návrh kategoricky odmítá.

S tím, že by do škol nastoupili i lidé, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu, počítá novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou připravilo ministerstvo školství. Na začínající učitele by podle návrhu měli dva roky dohlížet jejich zkušenější kolegové. Učitelské vzdělání by si nováčci museli doplnit do tří let. Pokud bude novela schválena, mohla by začít platit od září.

Martu Semelovou návrh ministerstva doslova pobouřil. »Rezignace ministerstva školství na co nejvyšší kvalifikaci těch, kdo mají v rukou naše děti a vzdělanost národa, je neodpustitelným hazardem, který povede k dalšímu snížení kvality vzdělávání. Kromě toho je nepřijatelnou degradací učitelství a přispívá k snížení prestiže učitelů, kteří vystudovali pedagogickou fakultu či jinou vysokou školu, zaměřenou na přípravu budoucích učitelů,« řekla Semelová našemu listu.

S předlohou nesouhlasí školské odbory (ČMOS PŠ). »Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách,« stojí ve stanovisku odborářů. Podle nich to může ohrozit zájem o studium učitelství a hodnocení povolání učitele. Upozornili, že i současná podoba zákona ředitelům umožňuje přechodné zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů, pokud nemohou sehnat kvalifikované. Odmítavě se k návrhu postavila také Asociace děkanů pedagogických fakult ČR.

Degradace významu studia na pedagogických fakultách

Semelová s názorem odborů i pedagogických fakult souhlasí. »Navrhovaná úprava, kdy se před tabuli může postavit kdokoliv, kdo má diplom z jakékoliv vysoké školy, význam studia na pedagogických fakultách degraduje. Přitom bez znalostí psychologie daného věku, didaktiky, pedagogiky a dalších vědeckých disciplín se učitelé v praxi těžko obejdou. To, že někde učí nekvalifikovaný kantor dobře, nemůže vést k zobecnění, že učit může kdekdo bez odborné přípravy na škole, která je k tomu určená,« uvedla.

Naopak ředitelé škol s návrhem souhlasí. Učitelů je podle nich nedostatek, a ředitelé proto už nyní musí často zaměstnávat i lidi bez požadovaného pedagogického vzdělání. »My návrh ministerstva v současné době cítíme jako řešení stávající situace a legalizaci toho, co někde už na školách v současnosti je,« uvedla předsedkyně Asociace ředitelů základních škol ČR Hana Stýblová. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. »Já příliš nejásám, ale na druhou stranu je třeba říct, že to legalizuje současný stav, protože kolikrát jsme v takové tísni, že takového zaměstnance (bez pedagogického vzdělání) přijmout musíme,« řekla. Schejbalová doplnila, že návrh změny nevnímá pozitivně. Kriticky vidí skutečnost, že před několika lety museli školy opustit nepedagogové, kteří měli praxi, zatímco nyní by se školy měly otevřít nepedagogům bez praxe. Opatření vnímá jako »z nouze ctnost«.

Každá škola připravuje studenty pro jinou profesi

Novela zmírňuje ustanovení současné normy, podle které mají mít všichni učitelé pedagogické vzdělání. Všeobecně vzdělávací předměty, jako jsou třeba český jazyk, matematika nebo hudební výchova, by na středních školách i druhém stupni základní školy mohli od září učit absolventi jakéhokoli magisterského programu vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, a to buď v programu celoživotního vzdělávání vysoké školy, nebo studiem pedagogiky.

»Neumím si představit, jak např. takový zemědělský inženýr bude vyučovat například český jazyk s jeho ne zrovna jednoduchou gramatikou či dějiny literatury. A to pochopitelně není nic proti zemědělským fakultám a jejich absolventům. Ale každá škola připravuje své studenty pro jinou profesi,« reagovala Semelová.

To, že je někdo atomový fyzik s červeným diplomem, ještě podle ní neznamená, že umí učit. »Že umí žákům na druhém stupni základní školy, ale i studentům na střední škole předat znalosti fyziky tak, aby tomu rozuměli, aby to pochopili,« dodala.

Uvádějící učitel byla samozřejmost

Podporu si naopak podle ní zaslouží zavedení takzvaného adaptačního období pro začínající učitele. Zkušenější učitelé by podle aktuálního návrhu měli od ledna 2020 dostávat asi tisíc korun měsíčně navíc za podporu nových kolegů.

Semelová připomněla, že uvádějící učitel byl na školách před listopadem něco naprosto samozřejmého. »Zrušení této pozice považuji za naprostou hloupost. Naštěstí je mnoho rozumných ředitelů škol, kteří pozici uvádějícího učitele na své škole zachovali, ačkoli ze zákona vypadla,« uvedla.

Změny mají podle ministerstva řešit nedostatek učitelů ve školách, který se jinak zřejmě bude v důsledku stárnutí učitelských sborů stupňovat. V důvodové zprávě uvádí, že v současnosti je nadpoloviční většina učitelů starších 45 let, přičemž v následujícím desetiletí učitelskou profesi opustí nejsilnější ročníky a výrazný pokles bude probíhat až do roku 2035.

Udělat pořádek v dalším vzdělávání učitelů

Podle Semelové se není čemu divit. »Je fajn, že se učitelům přidává na platech, ale ono to není jen o nich. Kantoři jsou v současnosti zavaleni administrativou, kdejaký rodič je přijde seřvat (pokud možno před svým potomkem), do toho čelí vzrůstající agresivitě od svých svěřenců. Přitom je na učitelích požadováno, aby každý den s úsměvem a laskavostí přistupovali individuálně ke každému žákovi s ohledem na jeho potřeby a naučili je vše, co je ve školních vzdělávacích plánech, pokud možno bez domácích úkolů, které vedou k přetěžování a bez drilu, který potlačuje svobodu jedince,« míní Semelová.

Návrh přináší i další novinky. Zužuje například rozsah akreditací dalšího vzdělávání pedagogů pouze na programy, ve kterých mohou učitelé získat odbornou kvalifikaci. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly fungovat dále bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která podle něj při současném množství 10.000 programů ročně nemůže zajistit kvalitu. Novela by také mohla navýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřísnit požadavky na odbornou kvalifikaci speciálních pedagogů.

»V dalším vzdělávání pedagogů je potřeba udělat pořádek. Taky utíká spousta peněz na všelijaká nekvalitní školení, na nichž se přiživují různé neziskovky, které nezaručují kvalitu ani potřebné zaměření pro učitele,« konstatovala Semelová.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 50 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-02-04 10:23
Učit se nedá naučit. Pokud to člověk nemá jaksi v sobě, tak snad až
v praxi a i to ne každý. A zemědělský inženýr nebude učit
češtinu, ledaže by v tom byl doopravdy dobrý. Absolventů vysokých
škol s humanitním zaměřením, kteří mají k tomu o mnoho blíže, je
nadbytek.
josefko
2019-02-03 18:32
Po létech devastování školského systému je to zoufalá snaha vyrazit
klín klínem. Naproti tomu nevidím nic špatného na tom, když je
například učitel odborného výcviku s praxí a bez pedagogického
vzdělání. Takových ryze odborných pedagogických oborů a profesí je
víc. Špatné je to, že tento požadavek byl zakotven do zákona. Já
bych v tom dogma neviděl a rozhodoval bych se případ od případu.
Ovšem jakési pedagogické minimum bych vyžadoval. Jiná věc je to, že
bych současné mladé nevychovance neučil ani kdyby mi platili třeba 100
tis./měsíc. Do škol se musí vrátit kázeň. S Martou Semelovou
souhlasím jenom pokud jde o výuku naučných - teoretických předmětů.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.