Ilustrační foto - wikimedia commons

Kosovský kabinet se zmítá v nestabilitě

Spor mezi koaličními stranami kosovské vlády ohledně zrušení stoprocentní celní přirážky na zboží ze Srbska a Bosny a Hercegoviny se vyhrocuje a ohrožuje stabilitu celého kabinetu.

Strana premiéra Ramushe Haradinaje hodlá clo zachovat, její koaliční partner naopak ustupuje tlaku Spojených států a Evropské unie, které chtějí odstraněním drastického cla odblokovat dialog mezi Prištinou a Bělehradem. Informoval o tom server Balkan Insight.

Premiér a předseda strany Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) Ramush Haradinaj nadále odmítá ustoupit ze svého stanoviska, podle nějž může být dovozní clo zrušeno teprve ve chvíli, kdy Srbsko uzná nezávislost Kosova. To je však nyní krajně nepravděpodobné.

Spojené státy a Evropská unie daly shodně najevo, že zmíněná cla považují za vážnou překážku pro pokračování dialogu mezi Prištinou a Bělehradem o normalizaci vztahů. Washington prostřednictvím komuniké svého velvyslanectví v Prištině předminulý týden deklaroval, že zachování cel »odporuje americkým zájmům« a že Kosovo by mělo zvážit jejich »okamžité zrušení«.

Den po schůzce s americkým ambasadorem předseda kosovského parlamentu a současně šéf koaliční Demokratické strany Kosova (PDK) Kadri Veseli v poslední lednové úterý navrhl, aby bylo uplatňování celní přirážky pozastaveno na 120 dnů. Současně varoval, že vládní koalice se kvůli tomuto sporu může rozpadnout. »V den, kdy skončí partnerství s USA, skončí koalice,« prohlásil Veseli.

Haradinaje ke zrušení cla v polovině ledna vyzval i kosovský prezident Hashim Thaci. »Nynější situace je politováníhodná. Proto je teď čas, abychom respektovali přátelské rady USA, jejichž cílem je posílit kosovský stát a uklidnit region,« řekl prezident.

Obě strany jsou ve vládní koalici přibližně stejně silné. Jejich většina v parlamentu je ale vratká. Opozice může snadno blokovat návrhy jejích zákonů, a to hlavně proto, že vláda ztratila podporu kosovských Srbů, jejichž strana kabinet loni opustila po uvalení dovozních cel.

Haradinajův kabinet zavedl stoprocentní clo na zboží dovážené ze Srbska a z Bosny a Hercegoviny loni v listopadu. Tento krok Priština učinila poté, co obě země hlasovaly proti přijetí Kosova do mezinárodní policejní orgnizace Interpol. Šlo ale také o odvetu za poměrně úspěšné úsilí srbské diplomacie přesvědčit některé země, aby ustoupily od dřívějšího uznání nezávislosti Kosova. Srbsko v reakci na uvalení cel přerušilo jednání v Bruselu s Kosovem o normalizaci vztahů, dokud Priština své »protiprávní rozhodnutí« nezruší.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 13 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.