Ilustrační FOTO - Haló noviny

Vnitro si dalo s koncepcí archivnictví načas

Koncepci rozvoje archivnictví, kterou požadoval zákon přijatý v roce 2005, ministerstvo vnitra vytvořilo až v roce 2018. Kvůli chybějící koncepci měly archivy mimo jiné nejednotný přístup k digitalizaci. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Ministerstvo vnitra se brání tím, že zdržení nastalo kvůli změnám v elektronickém úřadování či nevyjasněnosti vlastnictví archiválií.

První verze koncepce byla podle mluvčí ministerstva Hany Malé před dokončením v roce 2011. »Vzhledem k zásadním změnám, které v té době probíhaly ve veřejné správě, zejména v oblasti elektronického úřadování, jež má rovněž zásadní dopad na oblast předarchivní péče a archivnictví, a vzhledem k dalším dlouhodobě neřešeným problémům, jako je nevyjasněnost vlastnického vztahu k archiváliím, však byly práce přerušeny,« reagovala na dotaz ČTK. Poté byla nově koncepce připravována od roku 2016.

U digitalizace archiválií nebylo podle NKÚ dlouhou dobu určeno, co se má digitalizovat, jak mají archivy postupovat a chyběly i konkrétní termíny, podle kterých by se archivy řídily. V důsledku toho nemělo podle kontrolorů ministerstvo vnitra v době kontroly spolehlivý přehled o tom, jak digitalizace postupuje. »Chybějící koncepce a hlubší řízení ze strany MV ovlivnila i způsob, jakým jednotlivé archivy přistupovaly k digitalizaci archiválií. Důsledkem nejednotného přístupu je například to, že matriční údaje jsou uloženy na osmi různých webových portálech,« uvedl NKÚ.

Digitalizovaly i externí firmy

Z kontroly také vyplynulo, že u státních archivů se na digitalizaci podílely ve velké míře externí subjekty. »Jen v případě pěti prověřovaných archivů se u čtyř z nich podílel na digitalizaci jeden externí subjekt, který v letech 2012 až 2018 vytvořil přes 80 procent veškerých vzniklých digitálních kopií – především matričních a pozemkových knih – výměnou za to, že si vždy jednu z kopií ponechal,« konstatovali kontroloři.

Rychlý a jednoduchý přístup k digitálním záznamům má zajistit Národní digitální archiv. Podle původních plánů měl být připraven v roce 2008, Národní archiv ale projekt nedokončil ani v termínu prodlouženém do poloviny roku 2014. Podle kontrolorů spustil jeho novou podobu v roce 2016.

NKÚ také zjistil, že čtvrtina z 86 objektů prověřovaných archivů nesplňovala podmínky pro ukládání archiválií.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření vybraných veřejných archivů spadajících pod resort ministerstva vnitra v letech 2016 až 2018. Kontrolovány byly Národní archiv Praha, Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě, Státní oblastní archiv v Litoměřicích a Státní oblastní archiv v Zámrsku.

Státní archivy hospodařily v roce 2018 s majetkem v hodnotě 3,2 miliardy korun a roční náklady na jejich činnost dosahovaly v letech 2015 až 2017 přibližně 854 milionů korun.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.