Polibek smrti

Pražská kavárna se dokáže mstít. Velmi. Ví o tom své Michal Macháček, autor zdařilého životopisu Gustáva Husáka. Připojuji se k tomuto hodnocení, i když některé momenty z Husákova života bych hodnotil jinak. Ale autoři, dokonce i životopisů, mohou mít na popisovanou osobu jistě svůj pohled odpovídající době a zhodnocení souvislostí. Přitom pamětníci mohou pod vlivem svých osobních zkušeností a osobních prožitků mít také názory neodpovídající skutečnosti anebo alespoň se od ní lišící.

Jak víme, Michal Macháček za tuto knihu dostal od prezidenta Zemana vyznamenání. Byl poctěn, přiznává to a nelituje ani poté, co musel prožít a prožívá. »Pražská kavárna« totiž i v jeho případě předvádí, že její postup není vůbec »sametový«. Stačí se odchýlit od jejího myšlení, vystoupit z řady a jít třeba jen svou cestou či dokonce projevit svůj vlastní názor. A když někdo dostane od prezidenta Zemana vyznamenání, pak ví, že ho čeká peklo. Proto někteří méně odvážní si pro vyznamenání, které je jinak potěšilo, pro jistotu nepřišli a nechali se někým zastoupit.

Historik Macháček si pro vyznamenání šel. A výsledek? Před několika dny to řekl naplno. »Šlo o polibek smrti.« Už to, že objektivně přistupoval k tématu, mu způsobovalo problémy. Když však se o knize pochvalně vyjádřil Zeman a dokonce dal Macháčkovi státní vyznamenání, to bylo na »pražskou kavárnu« až příliš. Macháček zůstal, jak sám říká, bez práce. Jeho nápady, záměry, bývají odmítnuty, někteří »přátelé« se s ním nechtějí ani sejít. Měl prý vyznamenání odmítnout. Přitom postavit se vlastně po bok profesorce Olivové a docentu Klanicovi byla pro něho čest. Věru Olivovou se jistě »kavárenská skupina« pokusila za to, že si osobně pro vyznamenání došla, denuncovat. Nedbala na to. Zdeněk Klanica nepatřil mezi »kavárnou« vybranou elitu. Vždyť po převratu musel být z výzkumu v Mikulčicích odvolán a nahrazen novým věrným šéfem. Od té doby se v poznávání života Slovanů ve zdejší lokalitě nepokročilo. Stala se jen známou devastujícím požárem, jenž zničil velkou část sbírek a dokumentace.

Když dnes Michal Macháček po těchto zkušenostech hodnotí stav historické vědy, prohlásil, že jí vládnou ideově spřízněné klany. Jde o »malý bahnitý rybník, ve kterém jde o rozdělování peněz«. Je prý také přirozené, že tyto klany vykládají historii trochu po svém. Dodává, že poté, co své názory zveřejnil, že se mu ozvali další kolegové, kteří dopadli stejně.

Nedivme se, »pravda a láska« má své bariéry. Musí se jí pomoci, aby, pokud jde třeba o naše dějiny, se nevymykala tomu jedině správnému pojetí. Naše domácí BIS přišla s nápadem všechno rázem změnit, odvrhnout Palackého »historické nesmysly« a napsat zcela nové dějiny, které dokážou, že všechno bylo jinak a že jsme vlastně nikdy ani nebyli Čechy, a zákon o českém jazyku, který navrhují komunisté, by nás zbavil našeho »evropanství«.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 90 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.