Ilustrační FOTO - Pixabay

Německá debata o minimálních penzích

Velkou debatu na německé politické scéně vyvolal návrh ministra práce a sociálních věcí Hubertuse Heila (SPD) na zavedení minimálního důchodu 900 eur (23 200 Kč) pro všechny lidi, kteří odpracovali alespoň 35 let.

Zatímco sociální demokraté i opoziční Zelení a Levice návrh podporují, koaliční konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové i opoziční svobodní demokraté (FDP) a Alternativa pro Německo (AfD) jsou proti.

Heil chce zvýšením důchodu pomoci především lidem, kteří desítky let poctivě pracovali, ale nyní mají problém vyjít s penězi. »Moje představa je, že nepřidáme deset nebo 20 eur, to nikomu nepomůže, ale že půjde o skutečně pořádný skok,« říká ke svému návrhu. Lidé, kteří pracovali nejméně 35 let za minimální mzdu, dnes berou důchod kolem 517 eur (13 300 Kč) měsíčně.

Příslušný návrh zákona, který by důchod zvýšil až čtyřem milionům Němců, by chtěl Heil předložit do léta. S prosazením změny, která má přijít na čtyři až šest miliard eur ročně, to ale jednoduché mít nebude.

Politici koaliční CDU/CSU kritizují finanční náročnost návrhu, z něhož mají těžit hlavně ženy, i to, že není součástí dojednané koaliční smlouvy. »Chceme diferencovaný systém,« říká expert konzervativní unie na sociální otázky Peter Weiss, podle něhož není možné rozdělovat peníze na všechny strany, ale je nutné pomáhat cíleně těm, kteří mají nízké důchody.

Podle opoziční FDP jde o manévr sociálních demokratů před čtveřicí letošních zemských voleb, který neřeší, kdo za něj bude platit. Podobně návrh kritizovala i AfD. Podpory se mu naopak dostalo od opozičních Zelených, podle nichž jde správným směrem, a Levice, která by ráda minimální důchod stanovila dokonce na 1050 eur (27 000 Kč).

Vedení koalice chce o otázce diskutovat v příštím týdnu. Debata se ale zřejmě povede i o širších prioritách vlády. Zatímco sociální demokraté i jejich ministr financí Olaf Scholz považují minimální důchody za prioritní a financovatelné ze státního rozpočtu a zpochybňují cíl výraznějšího zvyšování výdajů na obranu, CDU/CSU to vidí opačně a trvá na tom, aby se výdaje na obranu zvedly. Členské země NATO by podle společného závazku měly na obranu vynakládat alespoň dvě procenta HDP. Podle agentury DPA Berlín slíbil v dokumentu, který v úterý dostala centrála Severoatlantické aliance v Bruselu, že vláda počítá s navýšením investic do bundeswehru a jeho vybavení na 1,5 % HDP do roku 2024. Dokument slibuje další navyšování investic i po tomto datu.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 6 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.