Ilustrační FOTO - Haló noviny

Grospič: Raději řešme přeběhlictví než klouzavý mandát

Otázka klouzavého mandátu poslance–ministra je opět ve hře. S návrhem na jeho zavedení nyní přichází skupina 46 poslanců z řad Pirátů, ANO, SPD a STAN. Podle předlohy by členové vlády neměli být zároveň poslanci, dokud budou zastávat vládní funkci.

O zavedení klouzavého mandátu se nehovoří poprvé. Obdobnou změnu Ústavy slibovalo předloni ve volebním programu vládní hnutí ANO. Premiér Andrej Babiš (ANO) se opětovně vyslovil pro takovouto změnu naposledy počátkem loňského prosince. Učinil tak v reakci na kritiku místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jiřího Valenty (KSČM) týkající se absencí předsedy vlády na jednání Sněmovny.

Klouzavý mandát spočívá v tom, že pokud se poslanec stane i ministrem, přenechá na dobu výkonu vládní funkce místo v zákonodárném sboru náhradníkovi. Po případném odchodu z vlády by se ministr mohl vrátit zpět do poslanecké lavice, kterou by »poslanecký náhradník« musel povinně uvolnit.

Piráti tím chtějí řešit absenci členů vlády při schůzích Sněmovny. »Poslanec, který se stane členem vlády, dále vykonává obě tyto funkce. Typickým důsledkem je nízká účast členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, při hlasováních,« řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub  Michálek. V letech 2013 až 2017 se podle Pirátů ministři účastnili v průměru jen 54 procent hlasování ve Sněmovně, zatímco ostatní poslanci 77 procent.

Klouzavý mandát docházku neřeší

»KSČM se diskusi nebrání, ani nevyhýbá, nicméně je to varianta, které příliš nakloněni nejsme. Spíš jsme nakloněni tomu, aby se zamezilo přestupu poslanců z jednotlivých politických klubů do jiných, byť v tomto volebním období k tomu zatím nedošlo, ale v minulých volebních obdobích to bylo časté,« reagoval na návrh místopředseda ÚV KSČM, předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič. Připomněl, že KSČM takový návrh předložila opakovaně, Sněmovna se s tím však neztotožnila. Situace, kdy poslanec opustí poslanecký klub strany či hnutí, za které kandidoval ve volbách a byl za něj zvolen, či dokonce přejde k jinému politickému subjektu, je podle něj v rozporu s volebním zákonem, který říká, že poslanci jsou zvoleni za politické strany, politická hnutí či jejich koalice. »My proto chceme řešit přeběhlictví, kterým byl historicky poznamenán téměř každý politický subjekt v Poslanecké sněmovně,« uvedl Grospič.

Místopředseda ÚV KSČM, předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič.

Samotné zavedení klouzavého mandátu podle něj problém nízké účasti členů vlády na hlasováních ve Sněmovně nevyřeší. »Člen vlády má povinnosti, které jsou vázány na daný úřad a samotný klouzavý mandát nevyřeší to, aby mohl být ve Sněmovně a současně si plnit tyto povinnosti,« dodal Grospič. Klouzavý mandát má však podle něj jiný význam. Zajišťuje, že politická strana, jejíž poslanec vykonává i vládní funkci a musí si plnit povinnosti mimo dolní komoru, netratí ve Sněmovně poslance, protože tam bude mít náhradníka, který na rozdíl od člena vlády obsadí i místa ve výborech nebo komisích, to znamená, že bude pracovat v orgánech Sněmovny. »Význam klouzavého mandátu je v tom, že politická strana bude plnohodnotně zastoupená plným počtem mandátů, které získala ve volbách a ti, kteří budou z nich vybráni pro účast ve vládě, budou nahrazeni náhradníky po dobu výklonu mandátu člena vlády. Takže má to svá pro a proti, ale osobně to jako zásadní problém a potřebu nevidím, spíš bych se klonil k té otázce zamezení přeběhlictví,« shrnul Grospič.

Ministři jen ve čtvrtek

Z členů současné vlády má nejnižší účast na jednání dolní komory Babiš (32,6 procenta), dále pak sociální demokraté - ministři kultury Antonín Staněk (50,1 procenta) a vnitra Jan Hamáček (58,2 procenta). Naopak více než čtyřpětinovou průměrnou poslaneckou účast mají ministr životního prostředí Richard Brabec a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (oba ANO).

Piráti také chtějí zvýšit účast členů vlády při interpelacích, neboť ministři by pravidelně museli být ve Sněmovně jen ve čtvrtek. »Zavedení klouzavého mandátu posílí princip dělby moci a náležité kontroly vlády Sněmovnou,« uvedl Michálek. Hlavní přínos by podle něj byl v tom, že ministři by museli ve Sněmovně trávit jen asi třetinu času v porovnání se současným stavem.

Volební program ANO navíc počítal i se zavedením klouzavého mandátu pro členy vlády z řad senátorů. Není ale zřejmé, jak by to bylo možné realizovat vzhledem k tomu, že senátoři s ohledem na většinový systém voleb do horní komory náhradníky nemají, a pokud některý z nich skončí, jeho nástupce musí vzejít z doplňovacích voleb. ANO poté z požadavku této úpravy pro horní komoru ustoupilo. Ve variantě jen pro poslance se pak klouzavý mandát dostal i do rozsáhlejší vládní novely Ústavy, kterou však Sněmovna do voleb neprojednala.

Experti, které si předloni sezval k případným změnám Ústavy tehdejší ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD), možnost zavedení klouzavého mandátu odmítli. Není jisté, zda by s ohledem na rozdílné složení Sněmovny a Senátu horní komora s takovouto ústavní změnou souhlasila. Na změnách Ústavy se musí obě parlamentní komory shodnout, aby byly přijaty.

Klouzavý mandát je podle Pirátů zaveden v Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku či na Slovensku. Naopak například ve Velké Británii ministr musí být zároveň poslancem.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 30 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.