ATR 42-500 společnosti ČSA na ostravském letišti. FOTO - wikimedia commons

Letecká linka z Prahy do Ostravy padla

Tak jsme se dočetli, že letecká linka Praha – Ostrava končí. Její soukromí provozovatelé jí obhospodařovali za účelem zisku, a ten při klesajícím počtu cestujících nedosahují. Překvapení? Pro mě ne.

Letecká doprava je sice velmi rychlá, ale přes všechen pokrok a daňová osvobození také drahá. Má-li se vyplatit, musí být podstatně rychlejší než konkurenční silniční a železniční doprava. Nemůžeme přitom kalkulovat jen vlastní čas letu, ale také čas nutný na cestu na letiště a z letiště a na dvojí odbavení cestujících, tj. nejčastěji 2x hodina + délka vlastního letu. V důsledku modernizace železnic a výstavby dálnic jsou lety na krátké vzdálenosti systematicky vytlačovány.

Když v listopadu 1980 byla dokončena dálnice Praha – Brno – Bratislava a mezi centrem Prahy a centrem Brna začaly jezdit přímé autobusy s jízdní dobou dvě a půl hodiny, byla letecká linka Praha – Brno zrušena, protože se stala nekonkurenceschopnou. Doba přepravy cestujících byla srovnatelná, ale letenky byly mnohem dražší než jízdenky autobusů.

Po neústavním rozdělení Československa zůstávala linka Praha – Ostrava fakticky jedinou významnější vnitrostátní leteckou linkou. Příliš se jí nedařilo. V 90. letech ji decimovala klausovská transformace, jejíž důsledky doznívaly ještě dlouho poté. Dálnice se přitom natahovaly, byť pomaleji než za socialismu, výstavba prvního, druhého a spojovacího železničního koridoru zkracovala přepravní dobu mezi Prahou a Ostravou i po železnici. Když nový superexpres pendolino začal trasu Praha hl. n. – Ostrava Svinov jezdit za tři hodiny, bylo v zásadě rozhodnuto.

Konkurenční boj letecká versus železniční doprava ale pokračoval. Letecké dopravě mezi Prahou a Ostravou mírně pomohlo protažení metra v Praze z Dejvické na Nádraží Veleslavín a provozování železničního spojení letiště Ostrava Mošnov přímými vlaky z letiště Mošnov do centra Ostravy, čímž se zrychlila doprava na letiště a z letiště. Železniční spojení se ale dál zrychlovalo (kromě dokončování koridorů přibývalo i lokomotiv jezdících 160 km/hod), dnes už expresy jezdí za tři hodiny trať Praha hl. n. – Ostrava hl. n. Postavení souběžné letecké linky se stávalo beznadějné. Takže nyní skončila.

Praha Ruzyně jako letiště evropského významu je nezpochybnitelné. Ostrava Mošnov a Brno Tuřany jako letiště regionálního významu také, ale jen pro leteckou přepravu na větší vzdálenosti, dále pro případný přestup z letadla na letadlo, pokud na sebe ale letecké spoje navazují. Postavení ostatních letišť v Česku je značně problematické. Mohou se zachraňovat spojením s vojenskými letišti (tak postupují Pardubice, České Budějovice a Přerov Bochoř), mohou získávat specifickou klientelu typu lázeňských hostů (Karlovy Vary, Mariánské Lázně). Jejich existence ale zdaleka tak jistá není. Případnou nákladnou modernizaci je nutné velmi pečlivě zvažovat. Může přijít ekonomická krize, negativně bude jistě působit i potřeba snižovat naše enormní emise skleníkových plynů a tím i silniční a leteckou dopravu.

Rozhodně nelze doporučovat spojování dopravního letectví s letectvím všeobecným – soukromými lety amatérů, zemědělských a lesnických letadélek apod. Velmi vysoká bezpečnost letů by tak mohla být ohrožena.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 9 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.