Hrála jsem vabank, říká Sáblíková

Rychlobruslařka Martina Sáblíková (na snímku) zvládla zlatě na světovém šampionátu i svou parádní disciplínu, když vítěznou formu prodala také na pětikilometrové trati. Tentokrát excelovala podle všeho v nejdramatičtějším a zároveň v jednom z nejtěžších závodů v kariéře. V Inzellu se stala celkově podevatenácté mistryní světa.

Stejně jako na tříkilometrové trati jste jela v poslední rozjížďce. Zvládla jste to, i když mezičasy byly dlouho setinové!?

Pořád tomu nemůžu uvěřit. Čas 6:44 je pro mě neuvěřitelný, projev jízdy také. Musím říct, že je to i tím, jak rychlý je tady led.

Překvapila vás svým výkonem největší soupeřka Esmee Visserová z Nizozemska?

Byla jsem na to připravená. Před závodem jsme se bavili s trenérem a říkala jsem mu, že Esmee může 6:45 zajet. Byla jsem na to připravená, ale když to soupeřka opravdu zajede, je to něco jiného. Viděla jsem to černé na bílém a už jsem věděla, že není cesty zpět, že to musím rozjet hned od startu. To, čeho jsem se obávala, se stalo skutečností. Jezdila jsem si po dráze a říkala jsem si, že to bude hodně, hodně těžký.

Těžké to bylo, ale zároveň hned od začátku od vás rychlé!

Pětku jsem asi takhle rychle nikdy nerozběhla, ale když chce člověk zajet čas 6:45, nemá na co čekat. Musí jet od začátku až do konce, nemůže se šetřit na posledních pět kol. Musí to zkusit, a buď mu to vyjde, nebo nevyjde.

Zlato na 3000 metrů vás podle všeho ještě více nakoplo. Říkala jste, že máte vlastně splněno. Takže taktika risk!?

Esmee vedla v tu chvíli o šest sekund nad Voroninovou a třetí místo v čase 6:56 bylo celkem daleko. Říkala jsem si, že když v uvozovkách umřu, snad to na placku vystačí. Ano, hrála jsem vabank.

Měla jste dokonalý přehled o vývoji závodu?

Díky velké televizní obrazovce v Areně, tak ano. Sledovala jsem to na tabuli. Svítí to zeleně, červeně nebo neutrálně. Trenér mi samozřejmě hlásil kola, ale když se člověk podívá lehce před sebe, vidí, jaká barva je u jeho času (úsměv).

Vše jste naklonila ve svůj prospěch tři kola před koncem!?

Před posledním kolem jsem si už říkala, že to dopadne. Věděla jsem, že ona ho jela 33,0. Musela jsem vydržet a dojet poslední malou (zatáčku). Když ji člověk projede, tak tu rovinku nějak dokulhá. Ale je potřeba tu malou jet koncentrovaně, bez zbytečné chyby.

Po závodě jste mluvila s Visserovou. Prozradíte, co mezi vámi padlo?

Říkala jsem jí, aby nebrečela a nebyla smutná. Byla zklamaná, protože zajela neuvěřitelný čas. Povzbuzovala jsem ji, že je skvělá. Nevím, jestli kdybych jela před ní, dokázala bych zajet čas, který mi přinesl vítězství. Mě nahecoval její výkon. Ona jezdí výborně. Uznávám ji jako sportovce.

Závod sledoval také váš bratr. Věděli jste se před startem?

Ano. Přijel za mnou a bylo to poprvé, co jsem ho po trojce viděla. Měli jsme slzy v očích, bylo to krásné. Říkala jsem si, že když přijel, zkusím jet na placku, že to zkrátka nevzdám.

(stu, zr)

5000 m: 1. Sáblíková (ČR) 6:44,854, 2. Visserová (Niz.) 6:46,143, 3. Voroninová (Rus.) 6:50,393.

Kolej - Pětku jsem asi takhle rychle nikdy nerozběhla, ale když chce člověk zajet, nemá na co čekat. Musí jet od začátku až do konce, nemůže se šetřit na posledních pět kol.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 2 hlasy.

(stu, zr)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.