Rozhovor Haló novin se středoškolským studentem Adamem Létalem, členem jihomoravského klubu KSM

Co táhne mladé k levici

Proč jste se zapojil do politiky, a dokonce na levém spektru jako člen Komunistického svazu mládeže? Byl jste jako dítě organizován v nějaké dětské organizaci?

Politicky aktivní se snažím být z důvodu, který se sám nabízí: nejsem spokojen se současnou politickou situací jak v ČR, tak i ve světě, a nechci si zvykat před problémy zavírat oči.

No a proč zrovna levice? Tedy spíš mě napadá, jak by to mohla nebýt levice - ve světě, kde přes 800 milionů lidí hladoví, zatímco 26 nejbohatších má stejný majetek jako polovina lidstva; kde je devastováno životní prostředí pro vyšší zisky korporací a samotný ekonomický systém stojí na sociální nerovnosti a vykořisťování? Komunistický svaz mládeže tak byl jednoduchou volbou.

Jinak jsem předtím v žádných organizacích nebyl. Ke komunistickým myšlenkám mě nikdo nevedl, nějak jsem si našel cestu sám, především studiem a opuštěním dogmat, která v současnosti převažují.

Co vnímáte jako dogmata současnosti?

Tak především tu představu nedotknutelnosti, nepřekonatelnosti kapitalismu. Poměrně šokující je, že veřejnost si dokáže snáz představit konec lidské civilizace než konec kapitalistického výrobního způsobu. Když lidé mluví o svých představách o budoucnosti světa, někdo vidí létající auta, jiný zase jadernou válku nebo přírodní katastrofu, ale opravdu málokoho napadne, že bychom mohli žít v jiném společenském uspořádání. Samozřejmě, bylo tomu tak vždycky – otrokáři věřili, že jejich systém je správný, přirozený a vydrží navždy, stejně tak středověká šlechta – a dokázali o tom přesvědčit i poddané. Od té doby se postavení vykořisťovaných, minimálně na Západě, značně zlepšilo, ale stále tu nemůžeme mluvit o spravedlnosti. A je doopravdy k smíchu, když někdo tvrdí, že žijeme v post-ideologickém světě, když většina lidí stále vězí v ideologických dogmatech – jako je právě přesvědčení o nepřekonatelnosti kapitalismu.

Jak a kde jste se o KSM poprvé dozvěděl?

Určitě na internetu, narazil jsem na nějaká vyjádření a články, tak mě to zaujalo. Ale především jsem měl štěstí, že o ulici dál bydlel jeden ze členů vedení a jeho vstřícný přístup mi byl dost nápomocný.

Jak dělná je vaše parta v KSM? Co všechno jste již uskutečnili?

Zatím je to hlavně o tom, získávat další členy, takže je důležité chodit mezi lidi na politické akce a propagovat naši organizaci. Záleží i na iniciativě jednotlivců. Jinak KSM například spolupořádá každoroční Antikapitalistický kemp, vydává vlastní časopis Mladá pravda, děláme veřejné besedy na konkrétní témata s účastníky zahraničních cest, kteří za KSM jeli třeba na Donbas, do Sýrie atd.

Jaké názory na politiku – tu celostátní, místní a třeba »velkou« politiku celosvětovou, mají vaši spolužáci? Sledují ji vůbec, nebo je absolutně nezajímá?

V první řadě chci zmínit, že se rozhodně vyhýbám osobním konfliktům kvůli politickým postojům, ale k politice se snažím vyjadřovat, pokud můžu a mám co říct. Jinak, řekl bych, že většina mých spolužáků, tak jako většina společnosti, věnuje pozornost spíš zmedializovaným politickým tématům, teď mě napadne protikuřácký zákon, kauza Čapí hnízdo, vlastně i volba prezidenta. Takhle to prostě je, pozornost se odvádí k druhořadým tématům, která jsou »bezpečná« a nijak nevedou ke zpochybňování ideologické podstaty současného systému. Ale jsem přesvědčen, že si lidé nejenom v mém okolí skutečné problémy uvědomují, ať jde o ekologickou krizi, sociální nerovnost, války atd., jen je potřeba vysvětlovat, že příčina je ve společenském uspořádání, a poukazovat tady na evidentní souvislosti s politikou.

Když vyjevíte levicové názory, budíte tím pozornost? Nevysmívají se vám ti spolužáci, kteří jsou jiného smýšlení?

Vůbec ne, mám naopak pocit, že na konkrétní problémy ve společnosti obecně převažují levicové názory, lidé si akorát neuvědomují, že právě takový je postoj levice. Ostatně málokdo je nadšený z válek na Blízkém východě, globální chudoby nebo třeba dvojí kvality potravin v Evropské unii. Ale bohužel levicové politické subjekty v dnešní době neumějí tahle témata prodat jako svá a těží z toho často i krajní pravice.

Máte nějaké politické téma nebo obor, které vás speciálně zajímají?

Docela se zajímám o vliv kapitalismu na země třetího světa. V téhle oblasti je toho tolik co studovat... Pohled na svět, který nám mainstream nabízí, je těžce selektivní. Nepředstavitelně rozsáhlé porušování lidských práv, ať už ze strany koloniálních velmocí v historii nebo nadnárodními korporacemi dnes, se buď jednoduše ignoruje, popírá nebo zcela apolitizuje, jako by to nemělo souvislost s dnešním systémem. Přitom stovky milionů dětí pracujících v otřesných podmínkách za pár dolarů na den jsou výsledkem kapitalismu. Lidská práva pro kapitalismus rozhodně nejsou prioritou, jak se snaží někteří politici, novináři či teoretici sugerovat, tento výrobní způsob je pro lidská práva naopak překážkou. Prioritou je tu pouze zisk.

Sledují současní mladí kromě svých chytrých mobilů také jiná média? Noviny, časopisy, televize, rozhlas…

V tomhle se musím mladé generace zastat, protože získávání informací z internetu považuji za praktičtější, než je třeba čtení novin nebo trávení času u televize. Myslím si, že mladí lidé se o dění ve společnosti zajímají víc, než tomu bylo v minulosti, právě i díky jednoduššímu přístupu k informacím vlivem moderních technologií. Ale samozřejmě si všímám, že zájem o ta zmíněná média upadá. Nevidím to ale jako negativum, je to docela přirozený vývoj.

Školství si zakládá na své apolitičnosti. Cítil jste někdy nějaké ovlivňování například od externích organizací typu Člověka v tísni či Post Bellum, které vstupují do škol? A navštívila vás ve škole někdy takováto organizace?

No, podle mě školství nikdy nebylo tak docela apolitické. A v jistém slova smyslu je to i pochopitelné - kdyby se učilo o skutečných příčinách společenských problémů jak v historii, tak v současnosti, tak je v očích mladé generace podkopávána i legitimita dnešního systému. Takže nějaké ovlivňování bych asi hledal spíš ze strany školství samotného, jinak to štěstí narazit na nějakého ze zástupců zmíněných organizací jsme v naší škole neměli.

Správně jste mě opravil. Školství by mělo být nestranické. S tím souhlasíte? Je takové?

Tak to nejspíš je, jelikož prakticky všechny strany reprezentují ten stejný ekonomický systém. Ono by ostatně bylo celkem těžké přesvědčovat žáky o myšlenkách konkrétní strany, když je to často vše jak přes kopírák. Detailní programové odlišnosti neznamenají nic, jde o principy.

Co volby nanečisto – probíhaly někdy také ve vaší škole?

Co si pamatuji, šlo spíš o takový orientační průzkum v rámci jednotlivých tříd. Ty výsledky se u nás nelišily od zbytku republiky. Důvod k jásání to není, ale dá se říct, že u lidí, které politika zatím moc nezajímá, nejsou ty volební preference kdovíjak pevné a směrodatné, takže rozplakat se taky nemusíme.

Jak vypadá výuka dějepisu na vaší škole? Stíháte i dějiny 20. století?

Když jsme měli probírat 20. století na gymnáziu poprvé, prakticky jsme se nedostali ani k období studené války. V dějepisu se politickým tématům tak úplně vyhnout nelze, a třeba mi vadí, jak jsou v dnešním školství opomíjeny či bagatelizovány hrůzy kolonialismu, což je ještě poměrně živá historie, která má i výrazný vliv na dnešní svět. Naopak některá témata z 20. století se podávají až s absurdní emocionalitou, což na formující se názory lidí bohužel působí víc než fakta. Co se týče výkladu literatury, ten mi přijde více méně apolitický.

Máte pocit, že je tato výuka pod »sovětským« či »proruským vlivem«, abych citovala výroční zprávu BIS za rok 2017, která tvrdí, že se to projevuje při výkladu moderních dějin a národního obrození?

Rozhodně ne obecně, to je směšná myšlenka. Třeba existuje pár výjimek jednotlivých učitelů, u kterých se dá o něčem takovém mluvit, ale popravdě jsem se setkal pouze s opačnými příklady. Myslím, že jde o vytváření nějakých fiktivních hrozeb, které v lidech akorát vyvolávají pocit ohrožení a veškerou složitost současné globální politiky pocitově redukují na jakýsi konflikt Rusko vs. USA. Tohle nejsou klíčová témata, na kterých by záleželo, ale opět to emocionálně působí na lidi.

Vystoupil jste v sobotu 26. ledna v Praze na protidrahotní demonstraci KSČM. Jak na vás jako mladého člověka působí zdražování životních nákladů?

Nejsem jistě jediný, pro koho je strmý růst životních nákladů nejen politickým, ale také osobním problémem. Mladým lidem uzavírá spoustu možností studovat a uplatnit se, a jak jsem mj. zmiňoval ve svém projevu na této demonstraci, často velice komplikuje zakládání rodin, osamostatnění se od rodičů atd. Ale třeba ceny bydlení samy o sobě se tak vysoko dlouhodobě neudrží, předpokládám, že v horizontu následujících let ty podmínky budou lepší. Rozhodně se ale nemůžeme spoléhat, že »trh vyřeší vše«, a tyhle problémy nechat být.

Jakým nákladem pro vás, resp. pro vaše rodiče, jsou učební pomůcky a školní potřeby?

Na střední škole ještě nejde o nic závratného, vyjde to na pár tisíc korun ročně. Na druhou stranu je pravda, že pro některé rodiny může být i takový jednorázový výdaj téměř likvidační, zvlášť když mají dětí více. Ale z tohoto hlediska je pak mnohem náročnější vysoká škola.

V mé generaci, když jela školní mládež na zimní výcvikový kurz, tak zkrátka jela celá třída, protože si to všichni mohli dovolit a například běžky si půjčili ve škole. Platí to i v současnosti?

Na základních školách ne. Myslím si, že situace, kdy žáci třeba na lyžařský kurz nemůžou jet z finančních důvodů, nejsou zcela ojedinělé. Každopádně na gymnáziu jsem se s ničím takovým nesetkal – pokud někdo nejel, tak proto, že se mu nechtělo nebo nemohl z jiných důvodů. Takhle mi to připadá správné, pokud se studenti mohou rozhodnout dle vlastní vůle a finanční stránka není překážkou. Ale taky je nutné si přiznat, že gymnázia nejsou úplně přesným vzorkem populace v dané věkové kategorii a realita některých lidí vypadá jinak.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 28 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.