Ilustrační FOTO - Haló noviny

NKÚ: Finanční úřady chybují ve vyměřování daní

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněném závěru ostře kritizuje Finanční správu. Přílohu k daňovému přiznání podle něj zavedla bez předchozí analýzy, finanční úřady také musely plátcům vracet desítky milionů korun za chybně vyměřenou daň. Generální finanční ředitelství (GFŘ) kritiku odmítlo.

NKÚ kontroloval správu daně z příjmů právnických osob v letech 2013 až 2016. »Aby finanční správa získala informace, které by jí pomohly odhalovat možné daňové úniky prováděné pomocí propojených firem, musí od roku 2014 vybraní poplatníci k daňovému přiznání přikládat také přehled proběhlých transakcí se spojenými osobami,« konstatoval NKÚ. GFŘ se ale podle kontrolorů nezabývalo tím, zda by taková změna neměla projít legislativním procesem. »GFŘ před jejím zavedením ani neanalyzovalo, jestli takto získávaná data skutečně mohou pomoci, nebo půjde jen o zbytečnou administrativní zátěž,« uvedl NKÚ. V roce 2016 se povinnost týkala 14 500 firem.

Podle GFŘ je takové tvrzení zavádějící. »Zavedení zmíněné přílohy bylo podrobeno veřejné diskusi se zástupci daňových poradců, akademické obce i velkých podniků,« sdělil mluvčí ředitelství Petr Habáň.

NKÚ také zjistil, že v letech 2013 až 2016 musely finanční úřady vracet plátcům 180 milionů korun za chybně vyměřenou daň, z toho 61 milionů korun tvořily úroky. GFŘ namítá, že zjištěné chyby v procentuálním vyjádření k celkovému inkasu daně činí pouze tři setiny procenta.

Za nadhodnocené označili kontroloři statistiky o kontrolách Finanční správy v letech 2015 a 2016. Například v roce 2015 GFŘ uvedlo, že doměřilo na daních téměř 1,8 miliardy korun, po započtení takzvaných opravených prostředků to ale bylo jen 850 milionů. O rok později činil rozdíl 700 milionů korun, tvrdí NKÚ. Podle GFŘ je to tím, že odvolací řízení jsou časově náročná.

Zlepší se komunikace?

Podle stínového ministra financí KSČM Jiřího Dolejše je třeba nálezy uvedené ve zprávě NKÚ vyhodnotit a debatovat o nich ve věcné poloze. Podotkl, že se jedná o období, kdy byl generálním ředitelem FS Martin Janeček, který po poměrně velkých nátlacích a tahanicích o to, jak zvládal svou úlohu v čele úřadu, na vlastní žádost odešel. »Nová paní ředitelka po svém nástupu slíbila především lepší komunikaci jak s parlamentem, tak s ostatními institucemi, a pochopitelně i řešení těchto problémů, pokud budou mít reálný a věcný základ,« řekl Dolejš našemu listu. »Finanční správa by se samozřejmě měla zprávou NKÚ věcně zabývat a věřím, že s novou generální ředitelkou odpadne poměrně nepřátelská komunikace a to jak směrem k rozpočtovému výboru Sněmovny tak i k NKÚ,« dodal Dolejš.

Stínový ministr financí KSČM Jiří Dolejš.

NKÚ rovněž Finanční správě vytýká, že se se zpožděním až v roce 2017 začala zabývat kontrolami korunových dluhopisů, a to například na základě informací médií. »Důsledkem toho bylo, že nejméně u 15 prověřovaných subjektů uplynula lhůta pro možné doměření daně,« uvedl úřad.

Podněty veřejnosti jsou běžným zdrojem informací

Podle GFŘ je to ale zjednodušený závěr. Finanční správa dluhopisy dlouhodobě monitoruje, kontroluje a doměřuje, případy řeší soudy. »Až dosud však nikdy nebylo potřeba tento titul doměrku evidovat samostatně jenom proto, aby se Finanční správa mohla obhajovat před útoky z nečinnosti. Současně je však vhodné uvést, že podněty veřejnosti či médií jsou běžným zdrojem informací, využívaným v rámci kontrolní činnosti Finanční správy, a nelze ho hodnotit jako nesprávný,« dodal Habáň.

Veřejnost se o korunové dluhopisy začala zajímat na začátku roku 2017 v souvislosti s tehdejším ministrem financí a nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO), který nakoupil tyto obligace své tehdejší firmy za 1,5 miliardy korun. Výnos činí ročně asi 90 milionů korun, Babiš z něj neplatí daň. Podané trestní oznámení vyšetřovatelé loni na podzim odložili. Kvůli kauze korunových dluhopisů tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v květnu 2017 odvolal Babiše z funkce ministra financí.

NKÚ uvedl, že v letech 2013 až 2016 vzrostla výše vybrané daně. V roce 2013 se za jednu korunu nákladů vybralo 217 korun na dani z příjmů právnických osob, v roce 2016 to bylo už 243 korun. »Na pozitivním trendu se podepsal především růst ekonomiky,« dodal NKÚ.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 11 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.