Ilustrační FOTO - Pixabay

Vitamín D je potřeba doplňovat především po zimě

Býváte v zimě často nemocní a přemýšlíte, proč vaše imunita nefunguje, jak má? Možná trpíte nedostatkem vitamínu D, který hraje významnou roli v posilování obranyschopnosti organismu. „Déčko“ také přispívá ke zdravé funkci srdce, mozku a k dobrému trávení. Přirozeným zdrojem tohoto vitamínu je sluneční záření a vybrané potraviny. Není proto divu, že v pošmourných dnech má většina z nás vitamínu D nedostatek. Typická česká strava navíc na tento vitamín není nejbohatší. V dnešních Haló radách se od MUDr. Aleše Ducháčka z ambulance SYNLAB dozvíte, jakými zdravotními potížemi se nedostatek vitamínu D projevuje a z kterých přírodních zdrojů ho můžete doplnit.

Vitamín D je skutečný supervitamín, který ovlivňuje mnoho pochodů v lidském těle. Jednou z nejdůležitějších funkcí je posilování vrozené imunity, což z něj činí účinného pomocníka v boji proti nemocem. Aktivuje totiž bílé krvinky, které jsou pak schopné odstraňovat choroboplodné zárodky. Ovlivňuje také činnost svalů, což má dopady na celkovou tělesnou kondici, a je důležitý pro dobrou náladu a psychickou pohodu – napomáhá produkci hormonu štěstí serotoninu.

Silné kosti a zdravé zuby

»Déčko« se podílí na vstřebávání a ukládání vápníku a fosforu z potravin do kostí a zubů, čímž zvyšuje jejich pevnost. Doplňování vitamínu D u dětí je v České republice standardním postupem, a to z toho důvodu, aby se u nich zdravě vyvíjely kosti a zuby. Nízká hladina vitamínu D naopak způsobuje vyšší kazivost zubů a lámavost kostí.

»Nedostatek vitamínu D bývá výraznější na jaře, kdy se v organismu vyčerpají jeho zásoby z léta. Doplňovat tento vitamín by měli zejména starší lidé, s přibývajícím věkem totiž jeho nedostatek může vést k nebezpečnému řídnutí kostí známému jako osteoporóza. Také tvorba vitamínu D ze slunečního záření je u starších osob silně snížená,« vysvětluje Aleš Ducháček.

Chrání před infarktem i cukrovkou

Nedávné studie naznačují, že nedostatek vitamínu D by mohl souviset i se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob, jako jsou cévní mozková příhoda a infarkt. Pokud máte nízkou hladinou vitamínu D, můžete být také častěji ohroženi vysokým krevním tlakem a nemocemi jako je cukrovka druhého typu, roztroušená skleróza či zánětlivé onemocnění kloubů zvané artritida.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Důležitý pro matku i dítě

I potíže s otěhotněním mohou souviset s vitamínem D. Jeho nedostatek totiž zpomaluje pohyb spermií. Zvyšování hladiny tohoto vitamínu je také důležité v tom, že pomáhá předcházet těhotenským komplikacím a snižuje riziko předčasného porodu.

»Množství vitamínu D v těle matky se promítá do vývoje kostí plodu, doplňovat by jej proto měly hlavně nastávající maminky,« upozorňuje Aleš Ducháček z ambulance SYNLAB.

U dětí se chybějící vitamín D projevuje zpomaleným růstem, apatií, ztuhlostí svalů nebo svalovými křečemi a také sklony k respiračním onemocněním. Pokud se vaše dítě jeví jako apatické nebo naopak nervózní a podrážděné, nechte mu pro jistotu vyšetřit hladinu vitamínu D v krvi.

Přírodní zdroje vitamínu D

Přezdívku »sluneční vitamín« získal vitamín D díky tomu, že si ho tělo dokáže vytvářet samo ze slunečního záření dopadajícího na kůži. Abychom jej načerpali dostatek, museli bychom pobýt každý den 20–30 minut na slunci. Většinu dne ale typicky trávíme v kancelářích při umělém osvětlení, venku pobýváme minimálně. Proto je nezbytné tento vitamín čerpat ještě z dalších zdrojů. Které to jsou?

Mnozí si jistě vzpomenou na neoblíbený rybí olej na lžičce. Naštěstí dnes existují i chutnější varianty, jak obohatit náš jídelníček o tento supervitamín. »Přírodním zdrojem vitamínu D jsou hlavně tučné mořské ryby, například losos, tuňák nebo sardinky. Vyskytuje se i ve vaječném žloutku, hovězích nebo tresčích játrech, tofu a houbách. Naleznete ho také v mléčných výrobcích jako máslo, mléko, sýr či některých cereáliích,« radí lékař z ambulance SYNLAB.

Podle výzkumu Státního zdravotního ústavu přijímá dostatečnou denní dávku vitamínu D ze stravy jen necelé procento české populace. Na nedostatek tohoto vitamínu by si měli dávat obzvlášť pozor vegani, kteří nejedí maso ani mléčné výrobky.

Sáhnout můžete i po doplňcích stravy, raději ale konzultujte jejich podávání s lékařem na základě vašeho věku a zdravotního stavu.

Kolik vitamínu D bychom měli denně přijmout?

Základní doporučení se liší podle věku, u dětí do deseti let je to přibližně 8-9 mikrogramů denně, dospívající a mladší osoby od 11 do 24 let by měli přijímat 10 mikrogramů denně. Osobám starším 24 let je doporučována dávka 5 mikrogramů denně. Výjimkou jsou těhotné a kojící ženy, pro které je doporučená dávka stanovena na 10 mikrogramů denně. Lidé starší 65 let by měli dávku vitamínu D zvýšit na 10 mikrogramů denně.

Komu hrozí nedostatek vitamínu D

Nedostatkem vitamínu D jsou obecně více ohroženi lidé starší 50 let. Také lidé s tmavší pletí, kteří na rozdíl od osob se světlou pletí musí pobývat na slunci delší dobu, protože se jim „déčko“ do pokožky tak snadno nevstřebává.

Doplňovat by jej měli i sportovci, protože má vliv na koordinaci pohybů a následnou regeneraci svalů.

Do rizikové skupiny ohrožené nedostatkem vitamínu D patří v poslední řadě osoby, které trpí nadváhou, onemocněním trávicího či oběhového systému.

Otestujte se

Zdravotní komplikace způsobené nedostatkem vitamínu D se neprojeví hned, signály naše tělo vysílá postupně v podobě různých příznaků. Když vám chybí vitamín D, můžete se cítit unavenější, svaly jsou oslabené, tím klesá i vaše vytrvalost.

Pokud se například nemůžete zbavit nachlazení, jste podráždění nebo trpíte poruchami spánku, na vině může být právě nedostatek »déčka«. Z laboratorního vyšetření krve se dozvíte, jakou máte hladinu vitamínu D v těle, a lékaři vám v této souvislosti poradí, jaká je vaše optimální denní dávka. Na základě toho pak můžete své zdravotní obtíže řešit včas, nebo jim zcela předejít.

Onemocnění související s nedostatkem vitamínu D

* Diabetes

* Deprese

* Chronické onemocnění ledvin

* Kardiovaskulární onemocnění

* Kožní nemoci (lupénka, ekzém)

* Nádorová onemocnění

* Odvápňování kostí vedoucí ke křivici (chorobné oslabení kostí) u dětí a osteoporóze u dospělých

* Paradontóza, zubní kaz

* Roztroušená skleróza a další autoimunitní onemocnění

* Snížená imunita a z toho plynoucí náchylnost k infekcím, například dýchacích cest

* Svalová slabost, únava, pokles vytrvalosti

* Vypadávání vlasů

* Zhoršené hojení ran

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 6 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.