Ilustrační FOTO - Haló noviny

Kůrovcová kalamita bude pokračovat

Kůrovcová kalamita bude letos pokračovat, těžba napadeného dřeva se oproti loňsku nejspíš zvýší více než dvojnásobně. Při diskusi Institutu pro politiku a společnost to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Loni se vytěžilo v důsledku kůrovcové kalamity víc než 18 milionů metrů krychlových dřeva. »Letos odhadujeme, že by se kůrovcová těžba mohla zvýšit na 30 až 50 milionů kubíků. To je šílené číslo, protože roční těžba byla v ČR kolem 18 až 19 milionů kubíků všeho dřeva,« řekl Brabec.

Pokračující kalamita bude mít výrazný vliv na lesní hospodářství. »Ceny dřeva se snížily už o dvě třetiny,« řekl ministr. To dopadá na tisíce vlastníků lesů, jejich struktura se tak podle Brabce v příštích letech výrazně pozmění. Podle ministra mají majitelé půdy už v současnosti problémy se zalesňováním krajiny. To by mohlo do budoucna způsobit další problémy v hospodaření s krajinou.

Kůrovcovou kalamitou a jejími důsledky se zabývali také členové sněmovního petičního výboru, a to v rámci projednávání petice za zdravé lesy. Vládě doporučili, aby kvůli kůrovcové kalamitě letos uvolnila na pomoc vlastníkům lesů nejméně tři miliardy korun, jak požadovali organizátoři petice z řad lesníků. V letošním rozpočtu je na příspěvky na hospodaření v lesích 1,15 miliardy korun.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak dál s kůrovcovým dřevem

Majitelé nestátních lesů čelí podle petice finančním ztrátám a musí bojovat o ekonomické přežití. Kvůli kalamitě je kůrovcové dřevo prakticky neprodejné, chybí peníze na obnovu lesů, uvedl Richard Podstatzký Thonsern z Komory soukromých lesů. »Pokud chce společnost udržet zdravý a prosperující venkov, musí stát vlastníky lesů podpořit,« dodal.

O možnosti podpor v objemu zhruba tři miliardy korun nedávno mluvil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Mělo by jít o nový dotační program pro nestátní vlastníky lesů. Petici podepsalo přes 15 800 lidí.

Člen výboru Leo Luzar (KSČM) poznamenal, že problematika se netýká jenom toho, jak dál s kůrovcem, ale také, jak dál s kůrovcovým dřevem. »Tady bude obrovské množství dřeva, jehož hodnota půjde prudce dolů a otázkou je, jak tu hmotu zpracovat tak, aby byla smysluplně využita,« řekl. Petice podle něj upozornila i na další problémy, mimo jiné kdo bude platit zalesňování či jakou formou se to bude vůbec realizovat.

ČR se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Objem kůrovcového dřeva roste od roku 2013, mezi lety 2015 a 2016 se zdvojnásobil. Výše těžeb kůrovcového dřeva je nerovnoměrně rozložená, kritická situace je podle odborníků na severní a střední Moravě a ve Slezsku.

Vítězství ideologie nad rozumem

Petiční výbor projednal i petici, která odmítá mimo jiné rozšiřování bezzásahových zón v šumavském národním parku. Petici nazvanou Za zákon pro zelené lesy Šumavy podpořilo přes 10 700 lidí. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) označila současný stav šumavských lesů za zmar a zoufalost, když stromy umíraly kvůli kůrovci. »Ideologie zvítězila nad zdravým rozumem,« řekla. Do Sněmovny přivezla výřez z více než 500 let starého smrku. Jak poznamenala, na Šumavě začal růst zhruba v době, kdy Johannes Guttenberg vynalezl knihtisk, a zemřel za někdejšího ministra životního prostředí za Stranu zelených Martina Bursíka. Ministerstvo životního prostředí nyní zdůrazňuje, že nové členění šumavského parku k rozšíření plochy ponechané pouze přírodním procesům nepovede.

Podle Luzara je tato petice spíše pokračováním dlouholetých debat o tom, jak dál se Šumavou. »Moc nového jsme se nedozvěděli, protože debata mezi zastánci omezení rozsahu národního parku a zastánci rozšíření nebo zachování stávajícího stavu s možností dalšího rozvoje toho prostoru probíhá již dlouho a byla i obsáhle medializována. Předpokládám, že nás čeká ještě dlouhá cesta, jak vyřešit problém Národního parku Šumava,« dodal Luzar.

Připomněl, že KSČM ústy svého předsedy dokonce hovořila o tom, že uvažuje o novém zákoně o Šumavě, který by byl napsán ve spolupráci s jejími obyvateli. »Měl by to být zákon, který bude v souladu s názory kraje, který hledá cesty, jak zpřístupnit Šumavu pro občany ČR, samozřejmě tak, aby to bylo ku prospěchu kraje a jeho obyvatel,« uvedl. Nesmí se ale přitom podle něj zapomínat na to, že ochrana přírody má svůj smysl. »Otázka je, jak to zákonně uchopit, aby byly spokojeny obě dvě skupiny, což se asi úplně nikdy nepodaří, ale aby alespoň ten kompromis, který z toho vznikne, byl přijatelný pro obě strany,« dodal poslanec.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 6 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.