Ilustrační FOTO - Haló noviny

Odstraňování nelegálních poutačů jde stále ztuha

V okolí tuzemských dálnic zůstávají po téměř roce a půl platnosti zákazu billboardů v ochranném pásmu desítky nelegálních poutačů. Ministerstvo dopravy oficiálně eviduje celkem 912 odstraněných zařízení.

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od loňského září. Majitelům reklamních ploch nařizuje jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Legální zůstávají reklamy například uvnitř obcí, v tzv. souvisle zastavěném území, a také pokud byly povoleny podle stavebního zákona.

Oficiálně ministerstvo dopravy registruje 912 odstraněných nelegálních poutačů, což je stejné číslo jako na konci loňského roku. Podle mluvčí ministerstva Lenky Rezkové to však není konečné číslo, další zařízení totiž podle ní odvážejí majitelé, aniž by to nahlásili úřadům. »V současné době jsou tak podél dálnic už jen desítky nejrůznějších reklamních zařízení,« tvrdí mluvčí.

U zbývajících nelegálních billboardů vede ministerstvo s jejich provozovateli správní řízení, to je však podle úřadu zdlouhavé, protože někteří majitelé se snaží proces zdržovat. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v minulosti uvedl, že častým problémem je například hledání skutečných majitelů a jejich sídla. Ťok mezi takové provozovatele zařadil například firmu A.C.E. Media, která má oficiální sídlo v USA.

V krajích to není lepší

Také od silnic první třídy zatím v jednotlivých krajích zmizela jen malá část nepovolených billboardů. Stovky jich stále zbývají. Kraje sice odeslaly mnoho výzev, samotná likvidace billboardu je ale podle nich zdlouhavý proces. Někteří majitelé reklam se snaží odstranění oddalovat, často je problém i zjistit, kdo je skutečný vlastník. Na kontrolu reklamních ploch krajské úřady nemají dost lidí. Podle ministerstva dopravy bylo ke konci ledna od silnic první třídy odstraněno 820 nepovolených billboardů, loni před začátkem platnosti zákazu jich silničáři napočítali kolem 3000.

Majitelé neznámí

Mezi nejaktivnější regiony patří Jihočeský kraj, který loni odstranil asi 140 billboardů. Celkem ale odeslal více než 370 výzev. Podle vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Jiřího Klásy majitelé argumentují například tím, že jim patří pouze plachta, nikoli konstrukce. »Největší problém tkví v tom, že jeden se odkazuje na druhého a správní orgán musí dohledat vlastníka, aby mohl uplatňovat náklady,« řekl ČTK.

V Královéhradeckém kraji dosud zmizelo 122 nelegálních billboardů, zhruba 700 jich ale pořád zůstává. Ve Středočeském kraji zbývá podle odhadu hejtmanství asi 500 reklam. Krajský úřad nejprve zasílá výzvy vlastníkům. »Ti v drtivé většině nejsou známí, tak obesíláme i firmy inzerované na billboardech,« uvedla Helena Frintová z krajského úřadu. Současně kraj obesílá i vlastníky nemovitostí, na kterých jsou billboardy umístěny.

Na Vysočině zatím od silnic první třídy zmizelo 73 z celkových 182 reklamních zařízení. Kraj se zaměřil hlavně na velké billboardy. V Pardubickém kraji zbývá odstranit asi 30 nelegálních billboardů. Také tam se vlastníci demontáži brání. »Většinou to jsou reklamní agentury, které se brání soudní cestou nebo přípisy, zdržováním nebo se odvolávají proti pokutám,« uvedl Roman Kyncl z odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu.

Nejsou lidi

V Moravskoslezském kraji odstranili 43 z 61 prověřených reklamních zařízení. Na jižní Moravě zmizelo 94 nelegálních billboardů, zbývá jich ještě asi 250. V Karlovarském kraji ubylo deset billboardů. V Ústeckém kraji odstranili majitelé nebo provozovatelé 57 billboardů, kraj zatím neodstraňoval žádnou plochu. Kontroly ale pokračují. »Bohužel jde o dlouhý proces, protože má tuto agendu na starosti jeden zaměstnanec, který má na starosti i jinou agendu,« sdělila mluvčí krajské samosprávy Lucie Dosedělová.

S personálními problémy se potýká i olomoucké hejtmanství. Likvidace billboardů je i kvůli zdržovací taktice vlastníků administrativně náročná a úřad na to nemá vyčleněny speciální pracovníky. Od silnic první třídy dosud v kraji zmizelo asi 80 billboardů ze 400 reklamních ploch.

Postup státu i krajů je však podle mnohých pomalý a nedostatečný. Podle nedávného vyjádření ředitele organizace Kverulant by stát měl být vůči majitelům tvrdší a vynucovat odstraňování například pokutami, což se však neděje.

Pokus senátorů nevyšel

Ústavní soud (ÚS) nedávno zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích. Soud se problematikou zabýval od poloviny roku 2017 z podnětu 17 senátorů, za které jednal Václav Chaloupek (Občané patrioti). Návrh na zrušení části zákona si nechali zpracovat od advokáta a bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka. Právní úprava podle nich porušila principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, dále zasáhla do práva na podnikání a ocitla se v rozporu s mezinárodní ochranou investic.

ÚS ponechal pro starší billboardy pětileté přechodné období, které vypršelo v roce 2017, a stanovil návaznou povinnost odstranit reklamní zařízení bez zbytečného odkladu.


Bohatí a vlivní jsou nepostižitelní

Otázky Haló novin pro Annu Vaculíkovou, kandidátku KSČM do Evropského parlamentu

Jaký máte názor na reklamní poutače blízko u vozovky jako řidička dálkové přepravy?

Popravdě je ani nějak moc nevnímám. Periferně vnímám, že u dálnice něco je, ale v ČR například na dálnici D1 mám dost starostí s tím, abych sebe a vozidlo s kolegou bezpečně dovezla do cíle, jelikož je ta dálnice v takovém stavu, v jakém je. V cizině se zajímám trochu více o poutače, ač jich kolem dálnic moc není. Většinou na nich bývají označena parkoviště pro kamiony, což mi mimochodem v ČR také poměrně chybí. Ne že by mi chyběly poutače, těch máme dost, ale chybějí mi ta parkoviště.

Co si myslíte o skutečnosti, že státní orgány nejsou schopny prosadit opatření podle zákona ani několik let po jeho přijetí?

Já si nemyslím, že policie a další jsou tak neschopní, jak se dle jejich nečinnosti může zdát, ale že jsou tady veliké tlaky »shora« na nečinnost těchto složek. Bohatí a vlivní jsou už dnes nepostižitelní a zákony jsou namířeny proti obyčejným lidem, ne na to, aby jim pomohly. To se samozřejmě promítá nejen v hospodářské politice, ale i na silnicích. Viz luxusní limuzíny: ač nemají modré majáky, tak si leckdy dělají cokoliv: vybržďování, vytlačování, jízda v protisměru atd.

Jaká je situace s reklamou u silnic v jiných zemích, kam jako »kamioňačka« jezdíte?

Řekla bych, že situace s reklamními billboardy je nejhorší právě u nás, pokud budu brát země, jimiž jsem měla možnost projíždět. Co mě nějakým způsobem zaujalo, byly určité typy poutačů v Německu, na kterých byly vyfoceny nehody kamionů, a pod nimi stálo varování, aby řidiči dodržovali bezpečnou vzdálenost. Je pravda, že to nebylo nic příjemného na podívání, ale zároveň si myslím, že takový typ poutačů může vést k zamyšlení u části řidičů, kteří dokážou přemýšlet jak o svém bezpečí, tak o bezpečí druhých. Na silnicích nižších tříd v Německu jsem poměrně často viděla plakáty, na kterých bylo plačící dítě. V jedné ruce drželo fotografii matky s černou stuhou a v druhé ruce fotografii otce s černou stuhou a pod tím bylo upozornění, aby lidé nepsali textové zprávy za volantem a plně se věnovali řízení.

Je podle vašeho názoru dosavadní právní úprava silniční dopravy dostatečná? Co byste v tomto ohledu prosazovala v EP, pokud byste ve volbách uspěla?

Dosavadní právní úprava mi přijde v mnoha případech zbytečně přísná, ale žel zde chybějí prostředky hlídající její dodržování. Zjednodušení a zmírnění mnoha zákonů, jejich větší jasnost a jednoznačnost a následná kontrola dodržování by z mého pohledu vedla ke zlepšení stávajícího stavu.

Pokud bych uspěla ve volbách do EP, tak bych především jednala v zájmu našich občanů, dělala bych maximum pro to, aby s námi ostatní země jednaly jako s rovnocennými partnery, a ne jako s něčím, co se jen využije a zahodí. Samozřejmě, pokud jde o dopravu, je mnoho věcí, které by řidičům pomohly. Například jednotné mýto, jednotné dopravní zákony a co bych chtěla pro řidiče kamionů prosadit v celoevropském měřítku, by byl počet parkovacích míst na určitý úsek, jelikož míst na parkování pro kamiony v ČR je opravdu nedostatek. Někteří odborníci a politici tvrdí, že jsme tranzitní zemí, po 17. hodině je v naší zemi opravdu problém s kamionem zaparkovat. Některé řidiče to nutí, aby zastavili, kde jen mohou, což mnohdy není moc bezpečné. Ale co můžeme jako řidiči dělat, když máme v autě AETR, který zaznamenává každý ujetý kilometr, každou minutu práce a odpočinku, a v momentě, kdy toto porušíme, a policie nás chytí a zkontroluje, tak platíme pokuty, které se mnohdy vyšplhají až do tisíců korun, které následně řidič musí zaplatit.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 6 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.