Black Aisberg je velmi šťavnaté rajče zbarvené vínově/hnědo/černě s výjimečně sladkou a aromatickou chutí.

S předjařím začínáme pěstovat rajčata

Krátké oteplení přineslo první příslib jara a už nás to láká do zahrady. Je čas výsevů a právě nyní přichází doba, kdy se do země těší semínka jedné z našich nejoblíbenějších zelenin – rajčat. Jen málokterá zelenina má plody tak tvarově i barevně rozmanité, jak se je podařilo vyšlechtit u rajčat. Navíc se pěstují relativně snadno, i v nádobě na balkóně, a tak popularita rajčat mezi pěstiteli stále roste.

Ideální doba k výsevům rajčat je od konce února do konce března.

Příliš uspěchaný výsev by měl za následek vytahování a přerůstání sazenic, které můžeme přemístit do nevytápěného do skleníku nejdříve v polovině dubna. Do volné půdy samozřejmě až po Ledových mužích - tedy po polovině května.

Rajčata vyséváme do misek s lehkou zemí. V teplé místnosti za týden vzejdou. Když se vyvinou první normální listy, přepíchají se do truhlíků nebo do pařeniště na vzdálenost 6 cm, anebo jednotlivě do hrnků. Výsev do rašelinových květináčů usnadní zakořeňování při výsadbě. Vyséváme do z poloviny naplněných květináčů (můžeme postupně dosypávat zeminu (výsevný substrát) u vytahujících se rajčat. Teplota při klíčení má být cca 20 °C.Jakmile zakoření, přihnojíme je slabým roztokem citramfosky (směs síranu amonného, hydrogenfosforečnanu vápenatého a chloridu draselného) nebo cereritem či hnojivem NPK. Podruhé je přihnojíme asi za 14 dní, aby se připravily na tvorbu květu. Použijeme k tomu roztok superfosfátu a síranu draselného (50 g a 15 g na desetilitrovou konev). Začátkem května začneme rostliny přes den otužovat. Na noc, je-li chladno, musíme pařeniště či nevytápěný skleník přikrývat, protože rajčata snadno »nastydnou«, když venkovní teplota klesne na -20 C.

Rajče Rapunzel

Jak sázet

Na záhon je samozřejmě vysazujeme, až když pomine nebezpečí pozdních mrazů. Vzdálenost rostlin se řídí podle vzrůstu odrůd. Keříčkové odrůdy podle vzrůstnosti můžeme sázet do sponu 30 x 30 cm nebo i 30 x 20 cm, vysoká rajčata tyčková sázíme do sponu 60 x 60 cm nebo i 70 x 40 cm.

Rajčata je dobře sázet do hlubších rýh šikmo a přihrnovat je, jakmile zakořenila. Rostliny vytvoří ze všech částí stonku pod zemí kořínky, a tím se lépe vyživují. Před přihrnutím se přihnojují citramfoskou. Při okopávce vždy k rajčatům přihrneme zem, takže nám mezi řádky vzniknou brázdy, do kterých napouštíme vodu, aby rostliny měly odspodu dostatek vláhy. Zalévejte zásadně ke kořenům, nikdy ne přes list!

Při pěstování ve sklenících je nutné intenzivně větrat. Při uzavřeném skleníku je v něm vysoká vzdušná vlhkost a plíseň bramborová, nejobávanější nepřítel pěstitele, napadne porost do několika hodin.

Při pěstování v nádobách používejte kompost či obyčejnou zem ze záhonu. Při pěstování v rašelinových substrátech (a to i speciálně určených pro rajče) rostliny trpí nedostatkem vápníku - způsobuje černání špiček plodů a jejich odumírání. Toto fyziologické poškození řada pěstitelů zaměňuje s houbovými chorobami. Lze léčit postřikem vápenatým hnojivem Wuxal 10–40 ml/10 l vody v týdenních intervalech. Na dostatečný obsah vápníku v půdě musíme myslet i při pěstování na záhonu.

Choroby a ochrana proti nim

Nejrozšířenější chorobou rajčat je plíseň bramborová (Phytophthora infestans), která vytváří na listech hnědé skvrny a listy později zasychají. Napadá také plody, které mají hnědé propadlé skvrny pod slupkou, hnědnou a zahnívají. Prevencí je postřik měďnatými přípravky, ovšem výsledek je nejistý a závisí na počasí. Suché klima posledních let ovšem v tomto případě zachraňuje úrodu.

Donedávna stačilo nepěstovat rajčata po bramborech a raději ani v jejich blízkosti. Nebylo tím sice možné zcela zabránit šíření spor plísně prouděním vzduchu z napadených rostlin v okolí, ale nepohlavní spory v půdě nepřežily zimu, pokud nebyly na bramborových hlízách. To však neplatí pro oospory – mnohem odolnější silnostěnné spory, které jsou výsledkem pohlavního množení. Ty dokážou v půdě přečkat zimu i mimo bramborové hlízy. Oospory vznikají křížením obou typů plísně bramborové, tedy jak staršího typu A1, tak novějšího typu A2. Typ A2 byl v Evropě detekován relativně nedávno v roce 1984. V České republice byl poprvé identifikován v roce 2003.

Na rajčatech se vyskytuje několik druhů chorob, z nichž jmenujme alespoň dvě: mozaikovou skvrnitost a bakteriální vadnutí.

Mozaiku neboli mozaikovou skvrnitost listů přenášejí mšice a třásněnky. Napadené listy jsou jemně skvrnité, žlutozelené, rostlina má zakrnělý vzrůst. Objevuje se i na plodech jako malé skvrny. Jedna z forem této mozaiky se projevuje protáhlými hnědavými skvrnami, na nichž někdy vznikají trhliny a bujné výrůstky, které se objevují i na plodech. Plody bývají menší. Napadené rostliny jsou pak velmi náchylné na čerň — Cladosporium fulvum.

Z bakteriálních chorob je nejzávažnější bakteriální vadnutí rajčete způsobené Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis. Také se jedná o karanténní chorobu, napadající rostliny z rodu Solanum, zejména skleníkové porosty rajčat. Primárním příznakem je náhlé vadnutí jednotlivých lístků na jedné straně lichozpeřených listů (tzv. unilaterální vadnutí), které následně usychají a hnědnou. Poté vadnou a usychají celé listy, jednotlivé lodyhy a nakonec celé rostliny.

Jaká semínka?

Odrůdy dělíme na hybridní a klasické. Při tvorbě hybridního osiva se kříží pouze vybrané rodičovské odrůdy (vzniká generace F 1), v následující generaci se vlastnosti potomstva nepřenášejí. Proto se semena hybridních odrůd prodávají v malých množstvích za vysoké ceny. Nelze je ale dále množit, protože neudrží původní vlastnosti.

Jak už bylo řečeno v úvodu, rozmanitost plodů rajčat je obrovská.

Mezi nejchutnější odrůdy řadíme drobnoplodé (koktejlové) odrůdy, které vynikají výbornou sladkokyselou a výrazně aromatickou chutí. Velmi žádané jsou odrůdy »ovocných rajčat«, které svými názvy, tvary i vybarvením kopírují ovoce, k němuž jsou přirovnávány.

Rajče datlové Pollicino je sytě červené, oválné, zralý plod je šťavnatý, vynikající lahůdkové chuti. Mezi nejchutnější patří Valdo, a výrazně oranžové Datlo. Mezi třešňová rajčata patří Bibi, malinko větší koktejlové Bejbino, dvouřadě plodící Mini, lahodně sladké Sweet Aperitif a výrazně dlouhohroznové výborné Strillo, plodí rovněž v uspořádaných dvouřadých hroznech. Cherolla F1 je vysoce výnosný hybrid rybízového rajčete určeného především pro polní pěstování ve všech klimatických oblastech.

Rajče hruškové vytváří plody ve tvaru malých hruštiček v barvě červené (Radana) nebo žluté (Perun, Idyll), které rostou na dlouhých vijanech. Nejnovějším trendem je pěstování drobnoplodých odrůd jahodovitého tvaru.

Jiří NUSSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 5 hlasů.

Jiří NUSSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


kdrunecky
2019-03-02 18:33
Díky za článek. Kad
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.