FOTO - Pixabay

Mohou známky zkreslovat znalosti žáků?

Školní známky mohou zkreslovat odhad šancí na přijetí dítěte ke studiu na střední nebo i vysokou školu. Zatímco se totiž u přijímacích zkoušek ověřují jen znalosti a rozumové schopnosti, ve známkách se promítá i sociální vyspělost žáků.

Výsledky chlapců tak na vysvědčení často zhoršuje problematické chování, ačkoli mají jinak stejné vědomosti jako dívky. I proto se jich pak třeba na gymnázia hlásí méně než děvčat. Vyplývá to ze závěrů studie o roli známek při vytváření vzdělávacích ambicí, kterou vypracovali vědci v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.

Podle výsledků studie by se známkám na vysvědčení neměl připisovat příliš velký význam při rozhodování o dalším vzdělávání. »Bylo by vhodné posilovat povědomí o omezené vypovídající schopnosti známek na vysvědčení, protože známka na vysvědčení zohledňuje i sociálně-emoční schopnosti, přísnost známkování a subjektivní pohled učitele,« doporučili autoři analýzy. Právě to, že se do známek často promítá i chování dětí, zhoršuje podle studie zejména průměrné výsledky chlapců. Dívky se stejnými intelektuálními dovednostmi dostávají v průměru lepší známky, protože rychleji vyspívají. To vede u části hochů k podceňování šancí na přijetí, a proto se jich hlásí méně na gymnázia.

Ne každý s těmito závěry však souhlasí. Podle člena sněmovního školského výboru Iva Pojezného (KSČM) je rozdíl mezi známkou, kterou dostane žák za určitý výkon, a známkou na vysvědčení. »Známka za sčítání a odčítání je vyloženě pragmatická záležitost a známka v pololetí je hodnocení za celé půlroční období. Jestliže se tam podepisuje nějaká asociální stránka, tzn. že chlapec třeba zlobí, to může být spíš u některých méně profesionálních kantorů, ale nevím, že by to takto kantoři hodnotili,« je přesvědčen Pojezný. Kluci podle jeho slov přece jen nejsou tak pečliví jako dívky, nepřipravují se tolik na hodiny, na zkoušení. »To není ani o nižší inteligenci, sociální inteligenci, je to prostě povahovými rysy kluků,« dodal poslanec KSČM. Nevěří však tomu, že by to většina učitelů zohlednila v nějakém hodnocení, ve známkách. Považuje to spíš za nesmysl. Osobně má odučených 28 let a nikdy neznámkoval podle toho, jestli kluk zlobí. »Vždycky jsem ho hodnotil podle toho, co dokáže, známkou jsem ho také motivoval, kultivoval, což je rovněž jeden z faktorů,« uvedl Pojezný s tím, že názor výzkumníků se mu přece jen zdá podceněním většiny učitelů.

Národní srovnávací zkoušky ukáží práci ve školách

Podíl dívek na osmiletých gymnáziích činí podle studie 53 procent studentů. Rozdíl v zastoupení obou pohlaví se však s věkem ještě prohlubuje. Na šestiletých gymnáziích tvoří dívky 58 procent studujících a na čtyřletých 63 procent. Naopak na středních školách s výučním listem dominují chlapci. Autoři studie připustili, že kromě známkování chování může být důvodem vyššího zastoupení dívek na gymnáziích i jejich větší svědomitost, vytrvalost a pečlivější příprava na zkoušky. Z údajů ČSÚ mj. vyplývá, že ženy častěji než muži dokončí vysokou školu. Ač stále vydělávají o dost méně než muži, ovládají častěji víc než dva cizí jazyky. Podle studie mohou známky na vysvědčení zvětšovat i sociální rozdíly mezi bohatšími a chudšími. Zhoršují třeba šance na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. I když slabší známka neznamená vždy nižší šance na přijetí ke studiu, mohou mít rodiče i dítě dojem, že to tak je, a přihlášku ke zkouškám proto nepodají, míní autoři studie.

K lepší představě o úrovni znalostních dovedností žáka by podle nich zřejmě mohl přispět systém celonárodních srovnávacích zkoušek. »Ale zavedení takového systému, který byl před mnoha lety zamýšlen, je spojeno i s výraznými systémovými riziky, jako je zavádění nevhodně koncipovaných a zavádějících žebříčků škol, přílišné soustředění výuky na testované znalosti a dovednosti a například motivaci k podvádění na straně učitelů a škol,« uzavřeli vědci.

Celonárodní srovnávací zkoušky považuje Pojezný za důležité. »Všechny srovnávací zkoušky v celostátním systému je dobře dělat, protože se tímto porovnáním ukáže práce v jednotlivých školách. Dřív to existovalo, a bylo by dobré to zavést na celonárodní úrovni,« zdůraznil. Podotkl, že asi existují školy – ale nevěří, že je to moc ve státním školství – které ve snaze dostat děti na studijní obory jim můžou zlepšovat známky. »Ale pak by se taková škola ztrapnila, že ti rádoby velmi dobří studenti nedosahují úrovně ostatních škol. To je také jedno měřítko toho, zda škola dobře funguje, nebo ne,« dodal poslanec KSČM.

Přihlášky k přijímacím zkouškám na maturitní obory mohli zájemci odevzdat nejpozději včera. Letos se zkoušky uskuteční na čtyřletých oborech 12. a 15. dubna a na víceletých gymnáziích 16. a 17. dubna. Dva náhradní termíny budou v květnu.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 23 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.