A o to jde...

Vstoupili jsme do významného »devítkového« roku, který opět nabádá připomínat (možná budou někteří i slavit) kulatá výročí. Od ledna už nějaká taková byla, a máme tady březen.

Ne, nemám nyní na mysli březnovou událost, jež bude maximálně mediálně pokryta a vůdčí politici se budou předhánět v superlativech, i když občanům České republiky to zřejmě bude víceméně jedno: 20. výročí přistoupení České republiky do NATO (12. března). Už prezident Zeman se v tomto smyslu minulý týden činil, když vyrazil na východní Slovensko, aby se sešel s představiteli zemí střední a východní Evropy patřících k tzv. východnímu křídlu Aliance. A všichni si tam společně, s úsměvem, připomněli jak onu nadcházející »dvacítku«, protože ve vlně rozšíření v roce 1999 přistoupily do NATO ČR, Maďarsko a Polsko, tak i 70. výročí založení tohoto vojensko-politického paktu. To už bude výročí dubnové.


V polovině března přijde připomínka stokrát závažnější – 80 let od zahájení německé nacistické okupace zbytku ČSR. Podle toho, co čtu v programu ČT, veřejnoprávní televize opět připraví sugestivně moderovaný pořad »Dnes před...«, jak se jí to podařilo 21. srpna i 29. září. A tak se bude mluvit o historii – odborně a se znalostí věci, nebo jalově a ideologicky, možná úplně hloupě a protinárodně. Do té poslední škatulky již nyní patří názor jakéhosi ruského historika jménem Kirill Alexandrov, kterého v lednu vyzpovídala v Deníku N novinářka Petra Procházková. Alexandrov dostal od svých kolegů za uši, rozuměj, přišel o titul, prý kvůli své práci, v níž píše o roli vlasovců i Pražském povstání a také o Banderovi. Odebírání titulů je asi pitomost. Pokud někdo jednou nějaký titul, jenž dokládá určitou sumu znalostí, získal, tak by mu ho neměl nikdo brát. A pokud dotyčný neumí a nezná, neměl žádný titul vůbec získat.

Můžeme se však divit, že Kirill Alexandrov dostal od odborné veřejnosti nabančíno, když vymýšlí v historické vědě naprosté zhůvěřilosti? Posuďte, vážení čtenáři a čtenářky, sami: »Podle většiny lidí (občanů Ruska) bychom bez bolševiků nevyhráli druhou světovou válku. Jenže já namítám,« míní Alexandrov, »bez bolševiků by nejspíš žádná druhá světová válka nebyla. Hitler by samozřejmě byl a spoustu by toho napáchal, ale druhá světová válka v podobě, jakou známe, by nevznikla«.

Tak to vidíte. Za druhou světovou válku může Sovětský svaz.

Pan »historik« v interview rozvíjel další své teorie: »Kdyby se u nás moci nechopili bolševici, letěli jsme do vesmíru o patnáct let dřív.« Takže to by bylo... v roce 1946! Může to myslet vážně?

Pokusy stavět dějiny vzhůru nohama a z oběti dělat agresora, a naopak, tu nejsou poprvé. Popírači holocaustu se objevují po celém světě a čas od času o sobě dávají znát, aby byli všeobecně odsouzeni. U nás někteří »experti« posuzují historické události přesně naopak než ve sledu příčina – následek (historicky správně je to tak, že nejprve byli vyhnáni ze své země a svých domovů Češi, pak následovala německá genocida českého národa s nesčetnými oběťmi, což nemohlo vyvrcholit ničím jiným než trestem – odsunem německého obyvatelstva, s výjimkou antifašistů, na základě rozhodnutí vítězných mocností). A jak vidno, i v Rusku, které je velmi citlivé na svou historii, zvláště na historii velkého hoře a velkého hrdinství ve Velké vlastenecké válce, se dostávají ke slovu lidé, kteří snad ani neprošli sovětským/ruským školstvím.

Do škatulky snah o revizi dějin patří i soustředěný útok na ČSBS. Není to nic jiného než pokus o likvidaci organizace, která udržuje historickou paměť. Nebude-li podobná organizace, navrch získají všelijací vykladači a pravda a lež se natolik rozmělní, že už běžný školák, student, občan nebude vědět, má-li být pyšný na to, že Československo patřilo do protihitlerovské koalice, nebo se za to stydět. A o to jde.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 75 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-03-05 22:49
jaroslavprchal: Na smlouvě o neútočení není nic hanebného. Hanebný
je Mnichovský diktát nebo zrada Polska ze strany Británie a Francie.
Válka by se vyvíjela jinak asi v tom smyslu, že by Hitler obsadil Polsko
celé, nejen západní polovinu. Tedy by to měl blíž do Moskvy a mohl
vyhrát, což je asi vaše tužba.
fronda
2019-03-05 22:43
salekiv: Kolektivní obrana je určitě lacinější, proto jsme také byli
členy Varšavské smlouvy a ve srovnání s Jugoslávií jsme ušetřili.
Ale Severoatlantický pakt je zločinecká útočná organizace. Členství
v ní není věcí úspor, ale věcí absence morálky. Občané to vědí
a proto vrchnost nechce referendum. Dnešní operetní armáda je potřeba
k provádění teroristických akcí v dalekých zemích v cizím zájmu,
ne k obraně vlasti. Proto je méně početná.
velkymaxmilian
2019-03-04 12:45
Poznámka s. Hoření ukazuje, že redaktoři HaNo se realitou
nezatěžují. Použít v případě Prof. Kirila Alexandrova termín
„jakýsi ruský historik“, je arogance. Práce, která K.Alexandrovi
přinesla profesorský titul, byla schválena akademickým senátem
poměrem 16 : 1. Po třech letech (!) mu byl titul odebrán, protože
nepodlehl nátlaku a čás své dizertace nepřepsal. Předmětem jeho
práce bylo personální složení Ruské osvobozenecké armády (ROA)
obecně nazávané „vlasovci“, pojmenované po svém zakladateli,
zajatém sovětském generálovi Andreji Andrejeviči Vlasovovi. ROA je
obecně definována jako organizace několika vojenských jednotek ruských
zajatců, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně či z
donucení bojovali proti stalinistickému režimu v Sovětském svazu.
Příslušníci ROA, kteří padli do zajetí Rudé armády, případně
byli vydáni Rusům Američany, pokud stihli překročit demarkační
čáru, byli drakonicky potrestáni. Pro vlastizradu byli důstojníci, a
poddůstojníků zastřeleni, nebo oběšeni, řadoví vojáci byli
povětšinou paušálně odsouzeni k 20 rokům nucených prací. Prof.Kiril
Alexandrov nepopírá oprávněnost trestů pro tyto občany SSSR, kteří
se skutečně v souladu s Tr.zákoníkem SSSR vlastizrady dopustili, ale
poukazuje na některá fakta, dosud zamlčovaná. Z víceletého bádání
v archivech nalezl řadů důkazů, že ne všichni příslušníci ROA
byli sovětští zajatci. V řadách ROA bojoval nezanedbatelný počet
ruských občanů emigrantů, kteří Rusko opustili po říjnové revoluci
1917 nebo po skončení občanské války. Vzhledem k tomu, že SSSR vznikl
na základě deklarace ze dne 30. prosince 1922, tito emigranti nebyli
občany SSSR a proto neměli být souzeni dle Tr.zákoníku SSSR. Mezi
příslušníky ROA byli například občané Francie, Československa,
Itálie a zákonitě i Velkoněmecké říše. Proč z toho dostali nejen
„ruští historici“ po třech letech „zarděnky“ je nad rámec
chápání... Letošní rok s devítkou na konci, přinese celou řadu
výročí, na výklad „historiků“ z HaNo se lze právem těšit...
joska.korinek
2019-03-04 10:50
Míro Bendo, lidi zatím ještě neryjou držkou v zemi, jak jim
předpověděl Kryl, tak volby podceňují.
salekiv
2019-03-04 09:08
Minimálně z hlediska ekonomické efektivnosti je naše členství v paktu
NATO daleko výhodnější. Aktuálně se na obranu vydává cca 1% HDP
oproti 5% za minulého režimu (i když USA oprávněně požaduje alespoň
2 %). Počet vojáků dnes cca 35000, tehdy 200000. Jejich úmrtnost při
výcviku i bojovém nasazení se snížila násobně. Zároveň si
vojenská služba získává svoji ztracenou prestiž.
mira.ben
2019-03-03 22:29
Když tolik občanů Česka NATO vlastně vůbec nezajímá a chtěli by z
něj vystoupit, jak nám tu líčí dnes a denně komunističtí politici,
proč strany, které vystoupení z NATO podporují volí jen zhruba pětina
národa? Paní Hoření jde evidentně celkem pevně ve stopách svého
otce.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.