Hrozí nové dělení světa?

Historie učí, že lidská pospolitost se vyvíjí v cyklech. V určité relativně krátké době po dosažení vrcholu obecného blahobytu nastává revoluční změna společenského klimatu, života a práce společnosti. Příčiny mohou být ekonomické, politické, sociální i kulturní. Důsledky rovněž. Příkladem je rozpad starověké Římské říše, třicetiletá válka s Vestfálským mírem, napoleonské války s Vídeňským kongresem, Versailleská mírová smlouva, Jaltská konference, Postupimská dohoda a další zlomové okamžiky dějin lidstva. V současnosti se stále více ukazuje, že nadšení mnohých nad zánikem bipolárního světa či tzv. komunismu (Fukuyamův »konec ideologií«) bylo předčasné.

Namístě je naopak vážné zamyšlení nad tím, zda současné politické, sociální, ekologické, ekonomické i kulturní projevy nevyvolávají oprávněné obavy z nového dělení světa. Nikoli klasickou válkou (to ale nevylučuje válku v kyberprostoru), nýbrž ovládáním strategických zdrojů surovin včetně vodních zdrojů, kvalitativní změnou charakteru práce i využití volného času člověka, jeho novou fatální závislostí na procesech digitálního věku s možným vyvrcholením v podobě ovládnutí společnosti umělou inteligencí, nadvládou robotizace.

Toto vše nám reálně hrozí nikoli však výlučně či převážně ze strany klasických imperiálních mocností, nýbrž v rostoucí míře od rychle se rozvíjejících států »třetího světa« v čele s Čínou, Indií, Brazílií. Právě v jejich rukou jsou v rostoucí míře strategické suroviny, inovační procesy a expanzivní populační potenciál. To vše vážně ohrožuje dlouho vytvářenou citlivou rovnováhu sil. Obchodní válka USA s Čínou doprovázená verbálním harašením zbraněmi je dostatečně varovným signálem. Staré mocnosti se nehodlají bez boje vzdát svého postavení, nové naopak požadují své postavení na slunci.

Tento boj, zatím se naštěstí odehrávající ve vládních kabinetech a na ekonomickém poli, je nevybíravý, vedený často dosud nepoznanými formami a metodami. Nicméně způsobem vážně ohrožujícím samu lidskou existenci. Příkladem může být honba za nadhodnotou bez ohledu na destrukci životního prostředí, kdy snaha Evropské unie za zlepšení klimatu je v globálním měřítku voláním žíznivého na poušti.

Nejviditelnější je nebezpečí nového dělení světa na procesech v oblasti ekonomie. Stále častěji vidíme v ekonomických datech, jak se jednotlivé regiony začínají vyvíjet odlišně. Synchronizovaný globální ekonomický růst je v posledním tažení. Často je nahrazován snahou o posílení národních trhů. To vyvolává multiplikační efekt nerovnoměrného rozvoje regionů. Proto jsou napřklad útoky proti evropským integračním procesům přinejmenším neodpovědné a nedomyšlené.

Ladislav ŠAFRÁNEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 22 hlasů.

Ladislav ŠAFRÁNEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


znovacek
2019-03-07 12:53
Hrůza. Am. prezident vůbec nebere doporučení kavárny vážně a pozve
si Babiše. Jak je to tedy doopravdy se vztahy cifršpionů a
profesionálních revolucionářů? Proč se papež tak hrozně angažuje
na nové vztahy v církvi? Vždyť věřící člověk se semkne a zvedá
znovu prapor.
fronda
2019-03-06 23:45
Kdo nechce být závislý na vrtoších mocných s jejich embargy, musí
mít do značné míry soběstačnou ekonomiku. Jistě to přináší řadu
nevýhod (např. nedostatek banánů), ale je snad lepší být slouhou
imperialistů?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.