FOTO - Haló noviny

Smysl MDŽ dosud nebyl všude naplněn

Dnes je Mezinárodní den žen, významný celosvětově uznávaný pokrokový svátek, jehož podstatou je ocenit význam poloviny lidstva – žen, které každý den poctivě pracují ve prospěch svých států, měst, obcí, podniků a rodin, dennodenně přispívají k rozvoji lidské společnosti a celosvětovému HDP. Jejich práce není všude plně doceněna a ne všude žijí ženy v míru, bezpečí, rovnosti a spravedlnosti.

Osmý březen nám tak každoročně připomíná, že boj za ženská práva a rovnoprávnost ušel sice už dlouhý kus cesty, ale velký kus cesty má ještě před sebou, jak poznamenaly členky Komise žen ÚV KSČM ve svém každoročním stanovisku věnovaném významu tohoto svátku.

Z nedávno zveřejněné studie Světového ekonomického fóra vyplynulo, že na skutečnou rovnoprávnost v oblasti kariérního růstu a platů budou ženy čekat ještě dlouhých 202 let. V žebříčku hodnocení této organizace o tom, jak se ženám žije, se Česká republika umístila na 82. místě ze 149, což ji řadí mezi pět členských států EU s nejhorším výsledkem. »Zbývá nám tedy ještě odstranit asi 30 procent problémů spojených s nerovností mužů a žen. Například nerovnost v oblasti odměňování a nižších důchodů, nevyřešené náhradní výživné či nedostatek dostupných předškolních zařízení. Tento den je proto příležitostí nejen ženám poděkovat, ale také začít mnohem intenzivněji konat v oblasti rovných příležitostí žen a mužů,« poznamenaly členky Komise žen.

Spokojenost, zdraví, mír

Tradiční a milou součástí MDŽ je poděkování ženám, maminkám, babičkám, manželkám a dcerám, kolegyním, spolupracovnicím i přítelkyním vyjádřené nejlépe květinou, úsměvem, třeba i polibkem či pohlazením a dobrým slovem. »První jarní slunce přináší radost a všeobjímající paprsky vykouzlily úsměvy na tvářích žen, které 8. března slaví Mezinárodní den žen. Přeji vám spokojenost, zdraví a lásku,« popřál Vojtěch Filip, první místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM, a současně poděkoval za péči, kterou ženy věnují dětem, rodině a všem, kteří by bez jejich starostlivosti měli dny šedivější. »Přeji vám život bez válek a terorismu, aby se splnila i vaše nejtajnější přání,« zakončil své přání.

Obdobné myšlenky leží na srdci také europoslanci Jaromíru Kohlíčkovi: »Všem ženám přeji krásné prožití MDŽ a děkuji za vaši péči a lásku, které věnujete lidem kolem sebe. Díky patří i za starostlivost o děti, blízké i nás muže.«

Přístup žen předchází konfliktům

Mezinárodní den žen má svůj původ v době sociálních krizí a příprav států na první světovou válku, připomněly členky Komise žen ÚV KSČM. V této době se začaly ženy zasazovat o svá práva a pronikat do veřejného života. V roce 1907 se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu a právě tam padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a požadovaly volební právo. V roce 1908 se pak sešlo několik tisíc žen, které pochodovaly ulicemi v New Yorku. Demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli Národní den žen. V Evropě byl Den žen zaveden o dva roky později, v roce 1910, na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani, kdy se z tohoto dne vyvinul na návrh Kláry Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky ženského dělnického hnutí, mezinárodně oslavovaný svátek.

Poprvé se ženy organizovaně sešly o rok později, v roce 1911, v několika evropských zemích včetně Rakousko-Uherska. Později se Dnem žen stal – pod vlivem demonstrace žen a jejich protestních akcí proti první světové válce konaných v Petrohradě 23. února 1917 – 8. březen (23. únor je podle gregoriánského kalendáře 8. březnem). MDŽ byl oficiálně uznán OSN v roce 1975. V roce 2001 vydal generální tajemník OSN u příležitosti Mezinárodního dne žen poselství, v němž zdůraznil, že je třeba do rozhodovacích procesů zapojit více žen, neboť jejich přístup může v mnohém přispět k předcházení konfliktů a k zajišťování míru.

»Dnes je tento den především upozorněním na nutnost odstranění všech druhů diskriminace a připomínkou boje za skutečnou rovnoprávnost žen a mužů. Ačkoli došlo v určitých oblastech k výraznému zlepšení v postavení a právech žen, stále ještě není situace ve všech oblastech a také ve všech státech uspokojující,« zakončila své prohlášení Komise žen.

Zpráva Social Watch

V předvečer MDŽ zveřejnila koalice Social Watch ČR, jež usiluje o vymýcení chudoby a jejích příčin, spravedlivou distribuci bohatství a ukončení všech forem diskriminace a rasismu, svou každoroční monitorovací zprávu ke genderové rovnosti. Letos se tato zpráva, složená ze tří studií, snaží odhalit kořeny a příčiny bagatelizování rovnosti žen a mužů, ke kterému dochází v českém prostředí, a snaží se navrátit debatu »od domněnek zpět k faktům a racionálních argumentům«.

Z tiskové konference Social Watch.

Potřeba řešit nerovnosti mezi muži a ženami zůstává stejná, avšak ochota k tomuto řešení se poslední léta snižuje, domnívají se mluvčí tiskové konference Social Watch ČR probíhající na půdě Nadace Rosy Luxemburgové v Praze. Ve veřejném prostoru se používá negativně zabarveného sousloví genderová ideologie, což se podle Ľubici Kubové, Veroniky Šprincové či Tomáše Pavlase stále více skloňuje v médiích a na sociálních sítích, a to nejen konzervativními kruhy katolické církve, nýbrž také částí politické reprezentace. »Jsou takoví politici, kteří si na ‚antigenderu‘ postavili svůj politický program,« poznamenala Kubová z Katedry genderových studií FHS UK a uvedla jako příklad poslance ODS Jakuba Jandu.

Podle editorky publikace Markéty Kos Mottlové je příznačné, že kardinál Duka zaštítí v těchto dnech kázání zaměřené na dehonestaci Úmluvy Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí. »Je paradoxní, že kardinál Duka na jedné straně bagatelizuje sexuální zneužívání v církvi odvoláváním se na hysterii, a na druhou stranu zaštiťuje kázání, která šíří paniku vykreslováním smyšlených hrozeb v souvislosti s ratifikací této úmluvy,« uvedla. Istanbulská úmluva je totiž trnem v oku především kvůli tomu, že uznává přetrvávající genderové nerovnosti jako příčinu násilí na ženách. K větší toleranci tohoto násilí vede druhořadé vnímání žen ve společnosti.

S pojmy nelze zacházet ledabyle, upozornila Šprincová. Přitom je co dělat v této oblasti, když jsou na stole tvrdá data o tom, že příjmy žen dosahují v průměru o 22 procent nižších částek než u mužů na srovnatelných pozicích, ohroženy chudobou jsou více ženy, důchody žen jsou nižší, s nějakou formou násilí se setkala za život třetina žen atd. »Vláda říká, že máme vládní strategii rovnosti mužů a žen, ale Evropský sociální fond a dotace ze státního rozpočtu (ve prospěch naplňování této strategie) byly ořezány,« posteskla si Šprincová, jež je předsedkyní výboru Genderové expertní komory.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 22 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.