Ilustrační FOTO - Pixabay

Počty vysokoškolsky vzdělaných žen rostou dlouhodobě rychleji

V České republice výrazně přibývá vysokoškolsky vzdělaných lidí, a to hlavně mezi ženami. Ženy také častěji než muži ovládají víc než dva cizí jazyky. Stále ale vydělávají citelně méně než muži. Jejich mediánový výdělek byl v roce 2017 nižší o víc než 4500 korun. Největší rozdíly v odměňování jsou právě mezi muži a ženami s vysokou školou, ale také mezi vyučenými.

Vyplývá to ze srovnání údajů z let 2010 a 2017, které představil Český statistický úřad.

»Ve vzdělanostní struktuře jsou změny výraznější. Ubyl výrazně počet osob se základním vzděláním a vyučených bez maturity. Vzrostly počty vysokoškolsky vzdělaných, a to zejména žen,« uvedl Marek Řezanka z oddělení pracovních sil ČSÚ.

Od roku 2010 do roku 2017 přibylo 270 000 vysokoškolaček a 164 000 vysokoškoláků. Ve věku do 35 let mají vysokou školu dvě pětiny žen a 27 procent mužů. Podíl ve prospěch mužů se začíná otáčet u lidí po pětapadesátce. Ve věku nad 65 let má titul 17 procent mužů a osm procent žen.

Zatímco lidí s vysokoškolským vzděláním přibývá, osob se základním vzděláním a vyučených ubylo. Počet mužů s výučním listem bez maturity klesl od roku 2010 do roku 2017 o 139 000.

»To jsou vlastně vyučení řemeslníci. Nejde posuzovat jen pozitivně, že tu máme vyšší podíly vysokoškolsky vzdělaných osob. Může tu být velký nedostatek odborně vyučených lidí. Vidíme, že ubývají - u mužů je to opravdu enormní hodnota,« uvedl Řezanka.

I přes rostoucí vzdělání a navyšování mezd ženy v Česku vydělávají stále méně než muži. Rozdíl se ve sledovaném období o něco snížil. V roce 2010 se mediánový výdělek lišil o 19 procent, předloni o 15 procent. I tak v roce 2017 měly ženy mediánovou částku o víc než 4500 korun nižší než muži. Největší propast byla v odměňování u vysokoškolsky vzdělaných a vyučených. Ženy s titulem pobíraly zhruba o čtvrtinu méně než muži, vyučené o víc než čtvrtinu.

»Gender pay gap (propast v odměňování mužů a žen) v sobě obsahuje informaci o diskriminaci, ale neměří ji. Nejsme schopni ji statisticky změřit. Je potřeba si uvědomit, že je tu segregace na trhu práce,« podotkl Řezanka. Ženy obvykle pracují v oborech s nižšími výdělky. Málo jich je také ve vedoucích pozicích. Do výše výdělku se promítá pracovní pauza kvůli rodičovské a péči o děti.

Statistici se zaměřili i na vzdělávání po ukončení škol. Dál se nové věci učí 37 procent žen a 42 procent mužů. Muži se většinou vzdělávají kvůli práci, ženy kombinují pracovně zaměřené vzdělávání se zálibami.

Umí dva cizí jazyky

Ženy častěji než muži umí nejméně dva cizí jazyky. Velmi pokročilých v některé řeči je desetina mužů a žen. Zhruba pětina lidí naopak neovládá žádný další jazyk. O něco častěji jsou to muži. Největší podíl lidí má základní úroveň znalostí, a to zhruba čtvrtina.

Nejméně dvěma cizími jazyky v Česku mluví něco přes 30 procent mužů a téměř dvě pětiny žen. ČR je tak zhruba na průměru EU. Slováci jsou na tom podle statistik výrazně lépe. Podle Řezanky může být důvodem to, že na Slovensku se bere jako cizí řeč i čeština, zatímco v Česku se slovenština mezi cizí jazyky nepočítá.

 


Došlo ke generačnímu posunu

Otázky Haló novin pro Marka Řezanku, pracovníka Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu

Na nedávné tiskové konferenci ČSÚ jste uvedl, že v ČR výrazně přibývá vysokoškolských studujících, a to hlavně mezi ženami – což jste doložil čísly (od roku 2010 do roku 2017 přibylo zhruba 270 tisíc vysokoškolaček a 164 tisíc vysokoškoláků). Znamená to, že dívky a mladé ženy jsou v současné době úspěšnější v přijímacích zkouškách i studiu na VŠ? Čemu to přičítáte?

Počty vysokoškolsky vzdělaných žen rostou dlouhodobě rychleji, než je tomu u mužů. Na vysoké školy se hlásí více žen než mužů. U přijímacích zkoušek jsou však úspěšnější muži. Ve školním roce 2017/2018 vykazovali 86 procentní úspěšnost, kdežto úspěšnost žen hlásících se na vysokou školu představovala 79 procent.

To, že ženy studují vysokou školu častěji než muži, je způsobeno mj. tím, že mladí muži jsou více zaměstnáni u firem, kde ke své práci vysokoškolský titul nepotřebují. Jedná se například o IT pozice.

S přibývajícím věkem se poměr vysokoškoláků a vysokoškolaček v soudobé české populaci mění ve prospěch mužů. Můžeme to chápat jako pozůstatek dřívějších desetiletí, kdy na VŠ studovalo více mužů?

V případě žen ve věku 65 a více let je podíl vysokoškolsky vzdělaných přibližně osm procent. U stejně starých mužů je tento podíl 17 procent. Při pohledu na osoby ve věku 25 až 34 let je situace opačná. V případě žen v této věkové kategorii je jich vysokoškolsky vzdělaných asi 40 procent, u stejně starých mužů 27 procent. Můžeme tedy říci, že zde došlo ke generačnímu posunu.

Ve kterých vysokoškolských oborech je zvýšená akcelerace studentek? Sledovali jste to?

V roce 2017 absolvovalo vysokou školu více než 43 tisíc žen a téměř 29 tisíc mužů. V roce 2010 vysokou školu absolvovalo necelých 53 tisíc žen a přes 35 tisíc mužů. Sledujeme tedy úbytek absolventů, který je obecně dán poklesem studentů. Ten se od roku 2010, kdy studovalo 396 tisíc vysokoškoláků, snížil do roku 2017 na 299 tisíc osob. Z pohledu oborů mohu říct, že ženy si nadále volí častěji než muži humanitně zaměřené obory.

Ačkoli vysokoškolaček přibývá, rozdíl mezi průměrnou mzdou mužů a průměrnou mzdou žen zůstává, jen se mírně snížil. Do jaké míry? A čemu to mírné zlepšení přisuzujete? Nazval jste to dokonce diskriminací na trhu práce…

Mezi roky 2010 a 2017 se rozdíly v úrovni mezd žen a mužů mírně snížily, a to u všech vzdělanostních kategorií.

Diskriminaci na trhu práce jsem sice zmínil, ale v souvislosti, že je zahrnuta v ukazateli, který se nazývá Gender Pay Gap. Jak jsem uvedl na tiskové konferenci, diskriminaci tento ukazatel neměří, neboť zahrnuje další vlivy, jako je segmentace na trhu práce. Ženy a muži se stejným vzděláním vykonávají různé profese. Vysokoškolsky vzdělané ženy častěji než muži nastupují na pozice, kde tato úroveň vzdělání není k výkonu jejich zaměstnání zapotřebí.

Ženy nadto odcházejí cca mezi 30. a 44. rokem života na mateřskou dovolenou a následně pečují o děti předškolního věku. Tím na rozdíl od mužů přerušují budování své kariéry, a to se samozřejmě v platové diferenciaci odráží.

Pokud roste počet vysokoškolsky vzdělaných lidí absolutně, není to na úkor kvality vysokoškolského studia?

Zde nemohu odpovědět. Posuzovat kvalitu vysokoškolského vzdělání není úkolem Českého statistického úřadu.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 4 hlasy.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.