FOTO - Pixabay

KSČM: Požadavek na zdanění náhrad je oprávněný

Sněmovna ani včera nedospěla k hlasování o zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v takzvaných restitucích. Debatu o předloze KSČM, kterou zamítl Senát, poslanci přerušili, pokračovat v ní budou na dubnové schůzi.

Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek KSČM pro toleranci vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. Kritici ji mají za protiústavní.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty.

Podle senátorů by zdaněním náhrad došlo k porušení legitimního očekávání církvi, a také k porušení smluv mezi státem a jednotlivými náboženskými společnostmi. To za předkladatele normy odmítl místopředseda ÚV KSČM a předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič. »Tím, že se navrhuje zdanění finanční náhrady nemůže dojít k porušení legitimního očekávání,« zdůraznil. Pokud by tomu tak bylo, muselo by se podle něj připustit i porušení legitimního očekávání ostatních občanů, kteří očekávali spravedlivé a legitimní vypořádání se s církvemi a náboženskými společnostmi. »Musela by se připustit i skutečnost, že odpuštěním daní z finanční náhrady bylo narušeno jejich právo jako daňových poplatníků, kteří legitimně očekávají využití finančních prostředků státem získaných na daních ve prospěch celé společnosti a nikoli upřednostněné určité skupině, jak určil zákon o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi,« vysvětlil Grospič.

Odmítl také názor Senátu, že by došlo k porušení uzavřených smluv. Ty jsou koncipovány jako nástroj finančního vypořádání, v rámci českého právního řádu se jedná o unikátní řešení. »V právním řádu nenalezneme žádné podobné řešení, které by bylo v plném rozsahu vtěleno jak do zákona a zároveň se také stalo předmětem dvoustranné smlouvy. Celá koncepce tak slouží jen k vystavění další překážky možného budoucího přehodnocení majetkového vyrovnání,« uvedl Grospič. Zapochyboval také o souladu náhrad s právem Evropské unie o nepovolené státní podpoře.

Dar »prokorupční« vlády Petra Nečase

Místopředseda kulturního výboru Miroslav Grebeníček (KSČM) zopakoval, že podle většiny senátorů jde o nestoudnou, či dokonce protiústavní novelu. Jejich diskuse však podle Grebeníčka postrádala fakticitu, byla plná trapnosti, invektiv a kompilací polopravd a účelových lží. Vše pak senátoři převedli do ideologické roviny, jako by zdanění církevních náhrad bylo jen věcí komunistů, uvedl poslanec. »Oprávněný požadavek na zdanění nemravných církevních náhrad není jen věcí komunistů a není v rozporu s ústavním pořádkem, jak se to pokoušeli tvrdit někteří senátoři. Je legitimní, zcela legální, oprávněný a spravedlivý,« zdůraznil Grebeníček. Náhrady církvím označil za dar »prokorupční vlády« Petra Nečase (ODS). Ambice a finanční nároky katolické církve jsou podle něj v zásadním rozporu s hodnotami, k nimž se hlásí.

Poslanci poté projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Marek Benda (ODS) právě poslancům četl brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků. K četbě se tak vrátí v dubnu.

Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat i podle smluv, jak je uzavřely se státem, 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. (jad, ku)

Miroslav Grebeníček při projevu FOTO - Michal KRUMPHANZL

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 40 hlasů.

redakční zpráva

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


mira.ben
2019-03-17 15:33
fronda: Ano, jižní Morava a severozápadní Čechy, to jsou demograficky
diametrálně odlišné krajiny. Je tu hodně věřících, ale jsou to
zejména lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Mladí tu
vyznávají zcela jiné hodnoty a běžně volí Piráty nebo Zelené jako
všude jinde v ČR. Abychom se pochopili, nejsem věřící člověk, ač
velká část rodiny do kostela chodí poměrně pravidelně. Nesouhlasím
s tím, aby činnost církve byla hrazena z prostředků států, ale
momentálně si nedovedu představit, jak tuto změnu provést. Náhlé
odstřižení od dotací povede k mobilizaci voličů KDU, a to asi KSČM
nechce. Předpokládám, že pak by u nás na velmi malém městě měla
KDU podporu ne 30%, ale klidně 50% i víc. Lidé tu, zejména zmiňovaní
důchodci, nejsou zvyklí, že by měli platit poplatky za bohoslužby
přímo církvi.
fronda
2019-03-17 15:02
mira.ben: Ze severozápadních Čech a tady o věřícího nezavadíte.
Morava byla vždycky trochu zaostalá. Ale když je tam tolik věřících,
mohou si své církve platit sami, proč tahají peníze z nás ateistů?
mira.ben
2019-03-17 10:00
fronda: Jste z Moravy? Já ano, věřících je tu skutečně dost, o tom
nepochybujte.
fronda
2019-03-17 00:18
Ty "smlouvy" podepsal Kalousek a není důvod, proč by celý
národ na věčné časy to měl respektovat. Ale třeba, až se to
obrátí, církve vrátí ten majetek dobrovolně... Stejně tak neexistuje
důvod, proč by měl stát církvím platit jejich provoz. Platby mohou
být zastaveny ihned, ať si své církve financují věřící, jsou-li
nějací.
pragmatik
2019-03-16 17:08
Restituce jsou "drobné", rozhodující částkou je odliv
finanví do zahraníčí. Chyba ČNB, zákonů atd. a tam je naše aktivita
téměř O a jak se říká, svítili jsme jim u toho!
velkymaxmilian
2019-03-16 12:27
@Prokopic.Karel: Těch sedmnáct smluv mezi státem a církvemi, včetně
náboženských společenství, je snadno dostupných. Smlouvy jsou
jednotné a právně dobře ošetřené (plombované) s přesnými
částkami, které příslušné církvi(náb. společnosti) náleží.
Pokud populistický návrh KSČM, který mimochodem prakticky širokou
veřejnost nezajímá, bude v dubnu schválen skončí u Ústavního soudu.
Ten potřetí prostě rozhodne, že přes zákon 248/2012 Sb. "vlak
nejede". V HaNo poté několik "provařených" redaktorů
poutavě popíše, že Ústavní soud ČR ovládly pravicové síly a
život půjde dál...
Prokopic.Karel
2019-03-16 09:38
Ano, napsal jsem tam dvakrát slovo "zadruhé", mělo tam být
"ZATŘETÍ". Pardon. Neomylný byl akorát Vladimír Iljič.
Prokopic.Karel
2019-03-16 09:36
Sice něco vím o tzv. retroaktivitě (že se nemáme hrabat v platných
věcech) a také o tom, že když stát podepíše smlouvu se 17 církvemi
(ano, sedumnácti), tak by měl držet slovo. A být tím příkladem pro
občany. Když už také to DVAKRÁT projednal Ústavní soud. Ale zkusím
se na to kouknout ze druhé strany. Takže, když jedna strana vlastně
poruší smlouvu, tak od ní ty církve od toho také mohou utéci, ne?
Když bych vzal tuto variantu, tak se dostanu ke třem
"výborným" závěrům. ZA PRVÉ: židovské spolky začnou
znovu ucházet o majetky, které jsou velkého rozsahu. ZA DRUHÉ: stát
bude znovu vyplácet podporu církvím, a to až na věky věkův amen.
Takže se opět nic neušetří. ZA DRUHÉ - a to je to nejhorší:
příspěvky budou moci dostávat například i MUSLIMSKÉ církve, které
tady budou vznikat jako houby po dešti. Píšu to ve zkratce, ale syn je
právník a nevyloučil, že když jeden poruší smlouvu, tak ji může
porušit i ta druhá strana. Můžete mi namítnout, že kážu bludy. Ale
copak není bludem to, že se 17 partnery uděláme smlouvu smluv a pak
přijdeme pro "doplateček"? Držíte Bureše pod krkem, to je
fakt. Takže i on začal blekotat cifry, které nikdo nikdy nespočítal.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.