Nejdelší zlatá stuha. FOTO – dobryden.cz

Pelhřimov počítá nové a nové rekordy

Na rekordy, které organizují nadšanci z agentury Dobrý den v Pelhřimově pod vedením Miroslava Marka, vás čas od času v našich novinách – a to i v sobotní příloze Bonus Pro Vás – upozorňujeme. Loni jsme s šéfem celého kolosu dokonce přinesli původní rozhovor. Pochlubil se s tím, co připravuje s kolegy v rámci stoletých oslav od vzniku samostatné československé republiky. Ač se to nezdá, od té doby uplynula spousta vody v řekách – a rekordy se nadále množí a množí. Ty nejzajímavější jsme pro vás vybrali a popsali v následujících řádcích…

Není to tak dávno, co jsme psali o masopustu z hlediska historie, zvyků a obyčejů. Vězte, že v Pelhřimově byl ten letošní masopust vpravdě rekordní. Těšil se zájmu početného publika, byla dobrá nálada, průvod procházející či projíždějící městem sledovali kolemstojící a z oken pozorující diváci. Přišlo na 120 masek, jedna zajímavější než druhá. Nejvíc tentokrát zaujali »chlupáči«! Skupina jedenácti lidí z celé republiky (přijeli až z Brna, Opavy, Prahy, Klášterce nad Ohří atd.) ve velikých chlupatých kostýmech, z nichž hlavně děti nemohly vůbec spustit oči. Všem vévodil lemur s ocasem dlouhým nebývalých 21 metrů, díky čemuž se Adéla Křepinská po přeměření komisaři z Agentury Dobrý den zapsala do České knihy rekordů. Pozoruhodná byla i pětimetrová tlačenka od pana řezníka Prokeše (byla nejen dlouhá, ale i vynikající).

Abychom se vrátili v čase poněkud dozaději, i když ne tak moc, pak je třeba připomenout jiný svátek než masopust – stoleté oslvy založení republiky z konce minulého toku. Tehdy Jan Brabenec, malíř a výtvarník žijící od roku 1980 ve Vídni, kde tvoří a se svou manželkou provozuje vlastní galerii s názvem Ateliér Jan, vytvořil rekordně velikou čepici s kšiltem, která byla tak typická pro našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Čapka s tradiční trikolórou na přední části má průměr 140 cm. Aby ji Masaryk mohl nosit, musel by - s nadsázkou řečeno - měřit 8 metrů a 17 cm. Obří výtvor byl po zapsání do České databanky rekordů Agentury Dobrý den následně předán jako dar Muzeu rekordů a kuriozit. Čepice byla veřejnosti představena v den výročí při akci Český den s českými vlajkami, která byla příspěvkem ke stejnojmenné celorepublikové aktivitě. Na veřejných prostranstvích, v zahradách, na budovách, rozhlednách, v oknech domů a na dalších místech po celé ČR dle serveru www.nejvicvlajek.cz vyvěšeno a nainstalováno neuvěřitelných 225 191 českých vlajek (textilních, papírových, zalaminovaných, průmyslově i vlastnoručně vyrobených).

Čím větší, tím lepší

Když už byla řeč o délce, pak tou se mohl v únoru chlubit nejen pelhřimovský lemur. Nezisková organizace Haima CZ iniciovala v rámci únorového 5. ročníku Dne dětské onkologie vznik nejdelší zlaté stuhy. Stuha byla vytvořena svázáním jednotlivých kusů o délce 1 metr, pozvanými návštěvníky akce – tedy nemocné i zdravé děti a jejich rodiče, ale i účastníky z řad VIP hostů a veřejnosti, kteří také přispěli na podporu tohoto dne. Výsledná stuha dosáhla celkové délky 1215 metrů.

A o velikost šlo i Petru Horákovi z Ořechova. Ten namaloval v průběhu šesti měsíců vodou ředitelnými barvami na podlahu garáže svého domu přesnou mapu obce Ořechov v měřítku 1:500 a na přilehlé spodní části stěn již bez měřítka znázornil okolní obce. Mapa Ořechova a bezprostředního okolí je ztvárněna na podlaze o ploše 74,047 m2 (13,27 m×5,58 m), kresba devíti okolních obcí na stěnách je dlouhá 26,475 m a výška kresby se pohybuje v rozmezí 37–114 cm. Objekty na mapě jsou znázorněny dvourozměrně, kromě 57 budov a 6 památníků namalovaných ve 3D podobě. Na stěnách je vyobrazeno dalších 114 budov ve 3D.

Děti i dospělí

Mezi nejnovější zápisy do České databanky rekordů patří ten ze středy 20. února. Má ho na svědomí malinkatá Viktorie Svobodová z Hradce Králové, která dokázala ve věku 1 rok, 9 měsíců a 28 dnů svými ústy nafouknout klasický nafukovací balonek z přírodního latexu. Tuto schopnost v rekordně nízkém věku prokázala u více balonků různých prodejců a výrobců, vždy pod dohledem své maminky Aleny Tomkové a tatínka Davida Svobody.

V dětském světě ještě zůstaňme, i když tentokrát jen nepřímo. Trabant muzeum Motol totiž vystavuje ve své expozici model automobilu Trabant postavený z Lega. Autor, pan Václav Vrzáň, použil na stavbu modelu o rozměrech 122×54×47 cm celkem 23 602 stavebnicových kostiček. Práce mu zabrala přibližně 350 hodin čistého času. Model je přesnou zmenšeninou vozu Trabant 601 v poměru 1:3, přičemž pod kapotou má i kompletní motor sestavený z kostiček Lega. Údaj byl do České databanky rekordů zaevidován 6. února v Praze.

Ve stejný den se Trabant muzeum Motol zapsalo do »tuzemské Guinnessovky« ještě jednou, a to díky tomu, že vystavuje ve své expozici největší sbírku modelů značky trabant - celkem 398. Zahrnuje modely všech typů vozů dané značky, které se v průběhu historie vyráběly. Jsou vyrobeny z různých materiálů (plast, kov, papír) a pocházejí od výrobců z různých světových států. Vedle raritních sběratelských kousků jsou zde např. k vidění i plastová autíčka z NDR, dětská odrážedla či železnice s funkční nákladní lokomotivou, která trabanty převáží. Expozice se otevřela veřejnosti 30. dubna 2016, tedy v den 25. výročí ukončení výroby vozů značky Trabant.

A ještě jednou zůstaňme u aut. Emil Příhoda z Prahy je zakladatelem a společně se svou dcerou majitelem sbírky čítající 100 automobilů značky Praga. Nejstarší exponát byl vyroben v roce 1908 a nejnovější ve sbírce je motokára supersport Praga z roku 2012. Jedná se o třetí největší a nejucelenější soukromou sbírku automobilových veteránů jedné značky na světě, ve které jsou i takové skvosty jako vůz z autoparku pana prezidenta T. G. Masaryka a dalších čtyř prezidentů ČR, nejstarší městské taxi, osobní automobil herečky Lídy Baarové, nebo první autobus CK Čedok z roku 1920. Součástí sbírky je také zhruba 400 tisíc dalších předmětů, jako jsou knihy, technické plány, nástroje nebo náhradní díly. Evidence rekordní sbírky byla aktualizována ve čtvrtek 17. ledna v rámci veletrhu GO a Regiontour 2019 na Výstavišti BVV v Brně.

Třikrát kilometry

Tři nové rekordy se týkají překonávání vzdáleností – dva jsou pěší. Ondřej Maňák z Jihlavy dokázal v průběhu rekordních 13 dní, 2 hodin a 59 minut přejít celé území České republiky z jejího nejzápadnějšího do nejvýchodnějšího bodu. Trasu dlouhou 758 km zdolal v období častých tropických teplot od 17. do 30. července 2018, přičemž přespával v přírodě »pod širákem« a veškerou výbavu si nesl v batohu na zádech.

Nejvíce absolvovanými pochody Praha-Prčice se dle aktuálního únorového zápisu do databanky rekordů chlubí Miroslav Brábník z Prahy. Ke dni registrace rekordu má na kontě celkem 49 účastí. Na různých trasách pochodu dosud našlapal 2360 km.

Nu a třetí rekord nebude pěší, ale vlakový. Jan Sekyra z Českých Budějovic a Stanislav Solánský z Hradce Králové najezdili v průběhu 24 hodin běžnými vlakovými spoji Českých drah na železničních tratích České republiky rekordních 2232 km. Jízdu zahájili ve stanici Kolín ve čtvrtek 6. prosince 2018 v 7:49 ve vlaku SC 241 směr Ostrava hl. n. a o den později v 7.48 přijeli vlakem Os 2519 do stanice Praha-Hostivař. Svezli se celkem jedenácti vlaky, v nichž strávili 21 hodin čistého času jízdy při průměrné rychlosti 106,2 km/h, přestupování a čekání jim zabralo 179 minut.

Ve jménu kuriozit

A na závěr ještě tři zajímavosti. Miloš Kolouch (Tesařství Kolouch) vlastní největší sbírku - 1695 - seker určených k opracování dřeva. Obsahuje i sekery z doby kamenné a bronzové a sekery středověké, hlavní část sbírky je datována do 18. až 20. století. Kromě nástrojů tesařských zahrnuje sekery kolářské, bednářské, a vorařské. Jednotlivé kusy ve sbírce pocházejí z České republiky i zahraničí (Rakousko, Německo, Slovensko, Ukrajina, Polsko, Maďarsko, Severní Amerika, Aljaška). Většinou jsou opatřeny topůrkem, nalezneme ovšem i samostatné železné části bez topůrka.

Stejný muž jen tak mimochodem vlastní i rekordní sbírku 4535 hoblíků, která obsahuje hoblíky bednářské, kolářské, truhlářské, karosářské, a dokonce i houslařské a varhanářské. Nejstarší kus ve sbírce je cca z roku 1734.

Další, a velice kuriózní registrace, nese název »fotbalové utkání s největším rozdílem postavení soupeřů v oficiálních tabulkách«. TJ Melechovan Kouty, hrající IV. třídu v okrese Havlíčkův Brod uspěl v projektu značky Gambrinus Kopeme za fotbal a získal možnost vyzvat k fotbalovému utkání tým z nejvyšší soutěže. K zápasu AC Sparta Praha – TJ Melechovan Kouty, tedy mužstev, mezi nimiž byl aktuální rozdíl v postavení v mistrovských soutěžích 131 míst, došlo 14. ledna 2019 v nafukovací hale Tréninkového centra AC Sparta Praha – Strahov s výsledkem 11:5 (5:0).

Ještě kurióznější nový zápis je ale »nejpočetnější snůška ještěrčích vajec«. Jiří Sochor z Prahy je chovatelem akvarijních ryb a plazů včetně samice chameleona jemenského (Chamaeleo calyptratus), která 9. září minulého roku v jedné snůšce nakladla rekordních 91 zdravých vajec. Matkou je 21měsíční samice Kryšpína a otcem 11měsíční samec Shrek. Samice chameleona jemenského 21–45 dní po spáření snáší vejce do 20 cm hluboké, vyhrabané jamky, kterou posléze zahrabe. Mláďata se líhnou za 150–200 dní.

Stránku připravila Marcela ŠPIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 4 hlasy.

Marcela ŠPIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.