Ilustrační FOTO - Haló noviny
Z ústních interpelací na ministry

Z vystoupení a interpelací poslanců KSČM na březnové schůzi Sněmovny

Jak je to s velkým státním znakem u sportovců?

Jiří Valenta, místopředseda výboru pro evropské záležitosti, interpeloval ministra školství Roberta Plagu (ANO) ve věci sportovní reprezentace ČR ohledně velkého státního znaku

Na reprezentačních dresech našich sportovců, nejnověji na dresech hokejových reprezentantů, se objevuje symbol - znak, který pro diváka neznalého heraldiky vizuálně prakticky nezohledňuje Moravu a Slezsko jako integrální součásti ČR, ačkoliv zákon č. 352/2001 Sb. v § 3 odst. 1 písm. g) jednoznačně určuje pro případy reprezentace ČR užití tzv. velkého státního znaku, který tomuto požadavku plně odpovídá. Doslovně cituji z uvedeného zákona: Velký státní znak se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících ČR. Nedomníváte se, že jde o porušování platného zákona asociacemi hokeje a fotbalu v ČR, které navíc může svým negativním přesahem do patriotistického cítění některých občanů ČR vyvolávat či nahrávat zcela zbytečným třenicím mezi obyvateli Čech, Moravy a Slezska?

Robert Plaga: Obecně ve věci sportovní reprezentace a velkého státního znaku. Když se podíváte na zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů ČR, tak o velkém státním znaku a jeho využívání ve spojitosti se sportovní reprezentací se zmiňuje ve dvou případech. Tam se stanoví za oprávněné uživatele sportovci při reprezentaci ČR, kde se uvádí, že velký státní znak, tedy jenom velký státní znak, se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících ČR. Je k diskusi, a já vím, že v minulosti byla debata o tom, jestli zákon toto ukládá, ne pouze umožňuje. Takže pokud bychom šli tímto výkladem, pak všechny dresy sportovců reprezentujících ČR by měly být zevně označeny velkým státním znakem. Nikde není upraveno, kde by měl být znak umístěn a v jaké velikosti.

Podíváte-li se na dresy českých reprezentantů, na reprezentaci ČR, tak nelze zabránit tomu, aby čeští sportovci měli na dresech, jak jsem někdy slyšel, divného lva nebo cokoli jiného. Ministerstvo školství ve věci prezentace státního znaku a symbolů jde cestou užívání správného názvu, byť vám to možná přijde jako obecná odpověď, a můžu přislíbit, že MŠMT se také zaměří více na naplňování zákona, o kterém jsem hovořil, který ukládá užití velkého státního znaku nebo státních symbolů v případě žadatelů o dotaci ze státního rozpočtu, což jsou všechny svazy a reprezentanti.

Jiří Valenta: Vaše předchůdkyně Kateřina Valachová byla trošku vstřícnější. Říkala, že se na to zaměří, ale pak skončilo volební období a nic se nestalo. Připomenu, že zatímco kanadské, švédské nebo i ruské dresy procházejí časem dílčími designovými změnami, čeští fanoušci teď mají poměrně velký problém svůj tým vůbec poznat. Například podle ankety deníku Sport se nový dres nelíbí 80 % hlasujících a také mnohým reprezentantům. Skutečně nemáte nějaký vliv, jak upozadit takové experimenty s národní symbolikou, a jak jste správně říkal, zejména když stát lije do vrcholového sportu tak obrovské sumy peněz a nyní je nucen tolerovat nejen eventuální porušení platného zákona, ale i národních tradic?

Robert Plaga: Záležitost, o které hovoříte, je samozřejmě věcí vkusu. Na druhou stranu když jste mluvil o Kanaďanech, tak javorový list, který tam mají, pokud si pamatuji, prošel poměrně značnou úpravou a také okolo toho bylo v Kanadě, aspoň prezentováno v médiích, docela haló. Vím, že moje předchůdkyně byla v mnoha ohledech vstřícná, a jak říkáte, v řadě věcí zůstalo u nenaplněných slibů. Já neslibuji, říkám konkrétně, že mě o něco víc trápí, že máme nějaký název a ten také nepoužíváme. Nebudu konkrétní, ale slibuji, že se na to pokusíme zaměřit trošku více. A můžeme se za nějakou dobu zainterpelovat a řekneme si, jestli se v tom něco podařilo.

Funguje kontrola tak, jak má?

Miloslava Vostrá, předsedkyně rozpočtového výboru, interpelovala ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) ohledně snížených cen jízdného

Snížení ceny jízdného o 75 %, o němž rozhodla vláda, platí pro studenty a seniory od září 2018. Zatím poslední, ministerstvem dopravy zveřejněné, údaje z konce loňského roku ukazují, že smysluplnost těchto slev se v praxi prokázala. Rovněž údaje o vyplácených kompenzacích za poskytnuté slevy v posledních čtyřech měsících 2018 odpovídaly alikvotnímu podílu z celoročně odhadovaných výdajů šest miliard korun. Tedy finančně program běžel víceméně dle předpokladů. Je ale asi pravdou i to, že ministerstvem dopravy pověření kontroloři nestačí prověřovat, zda dopravci nedávají zlevněné jízdné i cestujícím bez nároku s tím, že to doplatí stát. Od loňského září do konce letošního února revizoři zjistili pouze 15 závad.

Připomínám zhruba čtvrt roku starou akci reportérů nejmenované televizní stanice, kteří zkoušeli, zda na slevy na jízdném určeném pro děti, studenty a seniory nejezdí i cestující, kteří na ně nemají nárok. A ukázalo se, bohužel, že laxnost provozního personálu dopravců při prodeji zlevněných jízdenek je dost značná. Potvrzuje mi to v poslední době i řada občanů. Je mi jasné, že na komplexnější vyhodnocení ekonomických dopadů zlevněných jízdenek je asi příliš brzy. Nicméně se zdá, že právě v kontrolních mechanismech a ve zmíněné laxnosti provozního personálu dopravců při prodeji takových zlevněných jízdenek není vše v pořádku.

Zde jsou mé dotazy. Za prvé: Jaká opatření k zamezení zmíněné laxnosti při samotném prodeji již byla přijata či se připravují ze strany ministerstva dopravy? Za druhé: Jaké byly úhrady dopravcům v prvních dvou měsících 2019, odpovídají předpokladu přibližně 500 mil. Kč měsíčně? A za třetí: Jak je zajištěna kontrola vyúčtovávaných částek od dopravců státu?

Dan Ťok: Primární kontrolou správnosti vyčíslení výše ztráty dopravců ze slev, tj. fakturovaných kompenzací slev, je informační systém, který ministerstvo dopravy provozuje pro tento účel. Je nezávislý na dopravcích, dopravci si sami ztrátu nevypočítávají. Do tohoto systému pouze nahrávají záznamy o jednotlivých prodaných jízdenkách, z nichž pak systém ztrátu vyčísluje. Systém má řadu kontrolních prvků, např. hlídá, aby nebyla jedna jízdenka proplacena víckrát nebo aby nebyla kompenzována vyšší částka, než odpovídá výši nařízené slevy.

Po zavedení nových slev jsme nechali dopravcům nějaký čas na to, aby vše řádně odladili a zavedli do rutinního provozu. Zejména se jednotliví zaměstnanci dopravců, tj. řidiči autobusů, průvodčí ve vlacích atd., museli naučit pracovat s novými průkazy, kterými cestující dokládají nárok na slevu. Následně zahájilo MD kontroly v terénu - ve vozidlech dopravců jsme prověřili v pěti stech spojích, jak moc jsou pracovníci dopravců důkladní při kontrolách nároku na slevu u cestujících žádajících zlevněné jízdné. Kontroloři se zaměřili především na to, zda mají cestující k jízdenkám se slevou vydaným ve vozidle, případně zakoupeným v předprodeji, i příslušný průkaz dokládající nárok na slevu, zda dopravci nedávají zlevněné jízdné cestujícím bez nároku na slevu. Kontroluje se i to, zda nejsou vydány jízdenky pro fiktivní cestující, např. v autobusech by mohl řidič navolit slevové jízdenky, na které nikdo nejede.

Kontrolní zjištění nejsou sice bez závad, ale nejsou ani nijak zásadní. V kontrolovaných pěti stech spojích bylo objeveno celkem 15 cestujících, kteří buď neměli doklad prokazující nárok na slevu, nebo byl tento doklad neplatný. Vzhledem k tomu, že těmito spoji mohlo cestovat řádově deset tisíc cestujících, nejedná se o dramatické číslo. Letos jejich počet určitě navýšíme. Většina kontrol však bude zajištěna externími pracovníky, protože MD nebyli na tuto agendu přiděleni nebo potvrzeni žádní noví zaměstnanci. Cílem kontrol není primárně někoho nachytat, ale především ukázat, že MD není jedno, co proplácí, a že dopravci mají skutečně dbát na to, aby slevy poskytovali v souladu s pravidly. Má tedy zejména preventivní charakter. V případě větších opakovaných prohřešků je však ministerstvo připraveno uplatnit vůči dopravci smluvní sankce.

Ještě bych dodal odpovědi na vaše otázky. Za první čtyři měsíce se ukazuje, že náš odhad byl docela správný. Jsme něco pod pěti sty miliony měsíčně, v relaci, ve které máme být. To je v pořádku. Ještě bych okomentoval to, co mně řekli kolegové, když jsme se o tom bavili na poradě. Jde o komerční televize, které udělaly takový ten mystery shopping a šly to zkoumat do terénu. Je to věc, na kterou, jak jsem říkal, se budeme určitě zaměřovat. Nicméně tam byla ukázána jedna věc, ve které není potřeba dávat právě povolení slevy. Když jdete na pokladnu a chcete koupit např. pro seniora nebo pro dítě jízdenku, nemusíte v době nákupu mít s sebou tu průkazku. Tou se musíte prokázat při kontrole nebo při vstupu do vozidla, tam, kde je řidič zároveň tím, kdo by to měl kontrolovat. Jsme si vědomi, že je to citlivá otázka. Určitě se tomu budeme věnovat. Budeme zajišťovat větší počet kontrol, ovšem externími pracovníky, na ministerstvu je nemáme.

Je systém schopný odhalit chybu?

Miloslava Vostrá: Já jsem říkala, že projekt je víceméně v odhadech v pořádku. To jsem zaznamenala. Nicméně z toho, jak jste odpověděl, nevím, jestli jsem pochopila dobře nebo ne. Říkal jste, že informační systém je nezávislý na dopravcích a dopravci tam nahrávají záznamy. A já jsem se chtěla zeptat, jestli se pracuje s těmi záznamy od dopravců, nebo jestli se nemůže stát, a teď tedy opravdu předjímám a spekuluji, že i v těch záznamech třeba je nějaký renonc, chyba. Nemyslím úmyslná, prostě chyba, a jestli i to je ten systém schopen odhalit.

Dan Ťok: Jde o systém MD, takže je to nezávislé na dopravcích. Oni do toho dávají jen svoje vstupy. Má kontrolní mechanismy, že odhalí chybu, která tam je v tomto vstupu. Pokud by někdo třeba žádal na stejnou jízdenku dvakrát slevu nebo něco takového, tak to umí odchytit. Kontroly se ale nezaměřují primárně na systém, ten má své vlastní mechanismy. Zaměřují se např. na to, co jsem popisoval, aby prostě někdo z dopravců nepodlehl pocitu, že na prázdné jízdenky, na které nikdo nejede, si koupí slevovou jízdenku a 75 % mu ten stát nedoplatí. To hlídáme, aby se to nestalo.

Jak je to s novou nemocnicí ve Zlíně?

Marie Pěnčíková, členka výboru pro životní prostředí, interpelovala ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO)

Velkým tématem Zlínského kraje je plánovaná výstavba nové nemocnice, a někteří kolegové se vás na to už ptali. Jedním z argumentů kritiků je i způsob financování této stavby. Zatím se hovoří o sedmi miliardách, což není pro rozpočet Zlínského kraje malá částka. A obávám se, že se ani nejedná o částku konečnou.

Každopádně ve včerejším Právu vyšel článek, ve kterém je reakce hejtmana Čunka, cituji: »Pan ministr Vojtěch nemá s příspěvkem státu na investiční pobídky vůbec nic společného. To má paní ministryně pro místní rozvoj a paní ministryně průmyslu. Je to nápad premiéra Babiše, který sdělil veřejně ve Zlíně, že chce vytvořit fond velkých investic právě ve veřejném sektoru, nikoli soukromém, který by pomohl až 33 procenty. Kolik to nakonec bude, nevím. Ale jisté je, že vláda dala za úkol vypracovat tuto strategii ministryni pro místní rozvoj a na druhou stranu ministryně průmyslu má vytvářet dotační podmínky. Rád bych navrhl určitý způsob řešení, o kterém jsem mluvil s premiérem, a on mě požádal, abych o tom mluvil s oběma ministryněmi.«

Ráda bych se zeptala, jestli už vás pan hejtman kontaktoval a začal s vámi záležitost nějakým způsobem řešit. Zajištění financování by totiž mělo být asi klíčovým pro rozhodnutí zastupitelstva schválit výstavbu nové nemocnice. V případě, že vás pan hejtman ještě nekontaktoval, tak bych se chtěla zeptat, jestli vidíte nějaké možnosti, jak tuto investici ze strany státu podpořit, jestli bude mít kraj možnost na tyto finanční prostředky dosáhnout, příp. v jaké výši si myslíte, že by to mohlo být.

Klára Dostálová: Pan hejtman Čunek mě kontaktoval, jednali jsme spolu. Šlo o to si vysvětlit, protože Zlínský kraj podal v rámci národního investičního plánu projekt Nemocnice nové generace Zlín v hodnotě 6 mld. Kč. Pan hejtman se zajímal o to, jaké budou další kroky, pokud je projekt zařazen v národním investičním plánu. Jak už tu dnes sdělil pan premiér, národní investiční plán je analýza potřeb. Pro nás je to ale obrovsky významný dokument pro vyjednávání s Evropskou komisí, protože konečně poprvé v historii ČR jde s projekty a aktivitami, které skutečně chce, a ne o kterých si myslí, že se budou chtít, protože pak máme problém s nečerpáním. Já jsem opravdu za sběr projektů velmi ráda.

Samozřejmě budeme jednat s EK, které aktivity lze podpořit z evropských fondů, protože to skutečně není o tom, abychom to celé financovali ze státního rozpočtu. Bude tady 500 miliard ze zdrojů EU. Pana hejtmana jsem informovala o tom, že ten projekt ovšem musí být v nějaké fázi. Znamená to, že jednou za dva roky budeme mluvit se všemi potenciálními nositeli projektů, aby nám řekli, v jaké fázi jsou. Pan hejtman mě informoval, že máte studii ve Zlínském kraji a na jejím základě bude zadávat projektovou dokumentaci, která bude stát zhruba 200 až 300 milionů. Já jsem říkala, že příští rok, když budeme dělat aktualizaci, by bylo dobré, aby tam uvedl tyto věci, protože pro nás je velmi důležité, zda je projekt pod projektovou dokumentací, zda má územní rozhodnutí, nebo jsou vyřešeny majetkové vztahy. Jakmile bude jasné, co bude financováno z evropských zdrojů a na co potenciálně půjdou zdroje státního rozpočtu, tak tyto velké projekty budou podléhat státní expertize, která zajistí celý projektový cyklus včetně fáze udržitelnosti projektů, aby to byly efektivně vynaložené zdroje. Jinak příslušné dotační programy budou tvořit resortní ministerstva, určitě ministerstvo zdravotnictví.

Marie Pěnčíková: To je určitě pro nás zajímavá informace. To, co jste teď řekla, je však běh na poměrně dlouhou trať. Zastupitelstvo má rozhodovat v dubnu. Jaká je podle vás šance, že se tam projekt pro to financování dostane? Jestli zastupitelstvo tu výstavbu schválí a vy nám za rok, za dva řeknete, že nepůjde ufinancovat z evropských fondů, tak pro rozpočet Zlínského kraje to bude zásadní problém.

Klára Dostálová: Moc děkuju, že se tady otevřel tenhle problém, ten je totiž o tom, že stát nemůže být garantem, abyste vy dělali projekty. Vy si musíte říct, jestli projekt potřebujete a jestli je smysluplný s tím, že budete do budoucna shánět zdroje. Ale rozhodně to nemůže být opačně, že stát vypíše nějaké zdroje a vy na to budete rychle chystat projekty. Pokud potřebnost a analýza dokazují, že to dané území potřebuje, je to rozhodnutí Zlínského kraje, nikoli státu.

Tato novela vůbec neměla přijít – je nedůstojná

Leo Luzar, člen hospodářského výboru k návrhu novely zákona poslanců ANO a ODS o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, třetí čtení

Ano, tento zákon není o občanech. Je o zaměstnancích. A tento návrh je o těch zaměstnancích, kteří by mohli pracovat klidně dvanáct, patnáct, osmnáct hodin, když to zákon nebude regulovat. Proto jsou zákony, které regulují provozní dobu nebo pracovní dobu. Proto jsou zákony, které omezují pracovní dobu. Protože samozřejmě v nejlepším zájmu občanů, zaměstnavatelů, všech bude, ať všichni pracujeme 24 hodin denně. Ať se točí byznys.

Proto máme zákony, které omezují tuto možnost a chrání zaměstnance. A toto je jeden z návrhů, který chrání zaměstnance a umožňuje jim ve svátcích být doma. Když už svátky máme, zkusme to udělat tak, aby lidé mohli být doma. Proto taky tento návrh byl a hovoří o nějakém kompromisu velikosti prodejen. Pokud jde o počet svátků - měl by platit na všechny. To můžeme řešit. Ale návrh, který tady je, hovoří o velkoobchodech - znovu upozorňuji, je rozdíl mezi velkoobchodem a velkým obchodem a definice je tu jasně dána. A kontrolní orgán, který přijde vymáhat, jestli je zavřeno nebo není zavřeno, narazí na ten problém. I obchod, kde jsou prolézačky, hrají si tam děti, kde všichni krásně shoppují, předloží doklad, že on přece také v jedné desetině procenta prodává jako velkoobchod, tudíž splňuje zákonnou podmínku velkoobchodu a na něho se zákaz nevztahuje. V ten moment všechen dozorový orgán, který bude mít snahu vymáhat tento zákon, skončí na tomto jediném faktu. To bude realita. A jestliže předložený návrh projde tak, jak je nastaven, klidně se vsadím s předkladateli, že to takhle bude fungovat.

Stanislav Grospič, místopředseda ústavně právního výboru

Já jsem tady posledně, když jsme návrh projednávali v druhém čtení, hovořil o tom, kolik je v ČR supermarketů, velkoobchodů - těch je zhruba padesát šedesát, a kolik tam je zaměstnáno lidí. Celkem v segmentech velkoobchodů je zaměstnáno přes 800 tisíc zaměstnanců. A myslím si, že je absurdní - a nehodí se to ani do této Sněmovny - abychom argumentovali tím, že do určitých velkoobchodů nemohou děti do 15 let, a proto tam ti zaměstnanci mohou pracovat, mohou mít otevřeno a být v jiném režimu. Ti zaměstnanci si však zaslouží, aby měli volno ve svátek tak, jako zaměstnanci v ostatních velkoobchodech. Když to může fungovat v jiných zemích EU, může to fungovat i v ČR. A nijak to neohrožuje spotřebitele trhu, ale naopak to dává důraz, že ctíme důstojnost zaměstnanců, pracovního práva a že z nich neděláme figurky, které neznají kolikrát ani čtrnáct dní dopředu rozvrh své pracovní doby a jsou vděčni za to, že si mohou vydělat v sobotu a v neděli, protože to je ohodnoceno více, a tím se jim zvýší jejich mzda a oni si mohou dosáhnout na lepší výdělek, než kdyby pracovali normálně. To je nedůstojné a směšné. Vůbec tento návrh zákona neměl padnout.

Chceme co nejstabilnější sportovní prostředí

K poslaneckému návrhu novely zákona o podpoře sportu, třetí čtení

Ivo Pojezný, člen školského výboru

Určitě moje řeč bude i o agentuře a předpokládám, že do budoucna bude fungovat pod vedením možná Milana Hniličky, tak jak kdysi ten náš tým, ve kterém byl na přelomu století, a udělal pro nás asi největší hokejový úspěch.

I náš poslanecký klub je pro to, aby sportovní prostředí bylo co nejstabilnější a mělo nějakou vizi kvalitního rozvoje, proto jsme přivítali nový subjekt, který má být na sportovní scéně, čímž je Národní sportovní agentura. Jsme také přesvědčeni a doufáme, že i obsazení této agentury bude vysoce kvalifikovanými, kvalitními lidmi, neúplatným personálem, takže bude vytvořen zásadní předpoklad pro spravedlivější, průkaznější, chcete-li věrohodnější rozdělování finančních prostředků státu právě do této oblasti.

Už jsem posledně upozornil, a myslím, že i praxe nám v současné době trošku ukazuje, bude nutné následně přijmout zákon o sportu, který bude řešit globální postavení tělesné kultury, tělesné výchovy a sportu ve společnosti nejen jako veřejně prospěšné činnosti, ale jako nedílné součásti harmonického humanitního rozvoje člověka a společnosti. A v něm právě by měl být zakotven institut Národní sportovní agentury. A právě možná to bude na ní, aby se tím zabývala jako jedním z prvních úkolů.

Já si osobně nesmírně cením všech pozměňovacích návrhů od poslanců, ale také klubů, ať už od ČSSD nebo od Jakuba Jandy (ODS). Je vidět, že existuje přece jenom shoda v této Sněmovně, že sport je pro nás velkou a zásadní prioritou. Trošičku mě mrzí, že na podvýboru pro sport jsme hned neprojednali komplexní pozměňovací návrhy ze strany ČSSD a Kuby Jandy. Bylo to z toho důvodu, že nebyl jeden ještě vytvořen, zpracován, u toho prvního se nezúčastnil předkladatel, nicméně měli jsme možnost si to prostudovat, a je vidět, že shoda a průnik témat je velký pro všechny politické strany.

Byly mně blízké i názory kolegy Lukáše Bartoně, nicméně jsem si udělal průzkum ve sportovním prostředí, hlavně u malých vesnických klubů, a myslím si, že pokud bych souhlasil s jeho návrhy, tak jenom ztížíme v této době činnost těchto klubů. A musím upozornit, že při žádostech o dotace má s vyplněním problémy na 40 % oddílů, z toho 15 % oddílů vůbec o tyto finanční prostředky nežádá. Vesměs jsou to malé kluby, kde jsou, ať už starší trenéři, nebo je vedou starší funkcionáři, kteří používají na rozdíl od Pirátů mobil na to, aby se dovolali nebo poslali esemesku, a ne na to, aby třeba přes mobilní aplikace dělali spoustu dalších činností. Nicméně tím nechci shazovat tyto funkcionáře.

Trošku mě překvapily návrhy ohledně sídla agentury. Abychom ztížili sportovnímu prostředí funkčnost, tak potom ano, můžeme ho dát někam na kraj republiky, do Bruntálu, do Žďáru nebo do Ostravy. Já proti Ostravě nic nemám, nicméně pokud centra všech velkých sportovních svazů i např. olympijského hnutí máme v Praze a ta agentura má živě komunikovat právě s nimi, tak by došlo pouze k velké komplikaci, proto doporučuji všem, i mému klubu, aby pro to nehlasovali. Věřím, že shoda na pozměňovacích návrzích bude taková, že rozhodnutí Sněmovny pomůže českému sportu.

Kvalitu průvodcovských služeb musíme hlídat a garantovat

Květa Matušovská, místopředsedkyně hospodářského výboru k návrhu novely živnostenského zákona Zastupitelstva hl. m. Prahy, první čtení

Ráda bych se vyjádřila k problematice průvodcovské činnosti, která se ve Sněmovně řeší více než deset let. Vlastně od novely živnostenského zákona, která přeřadila tuto činnost ze živnosti vázané na živnost volnou. Tím začaly problémy, které tu uvedla předkladatelka a zpravodaj. V turisticky atraktivních lokalitách včetně městských rezervací a míst zapsaných právě organizací UNESCO na seznam světového kulturního a přírodního dědictví tak vykonávají tuto činnost, jak už bylo řečeno, amatéři bez potřebných znalostí.

Jedná se o cizince pobývající v ČR na základě turistických víz. Nejde o to, že to je pouze v Praze, není to jen problém Prahy, mám hlášení z Kutné Hory, Olomouce, Pardubic a dalších významných míst v ČR o tom, že ohrožena jsou pracovní místa kvalifikovaných absolventů škol zaměřených na cestovní ruch, kteří těžko hledají uplatnění, a narušen je i systém profesního vzdělávání průvodců. Tento problém se v minulosti řešil několikrát ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a také v podvýboru pro cestovní ruch a aktéři těch setkání se shodli na společném záměru, aby se maximálně tvrdě postupovalo proti amatérským průvodcům, kteří tu neoprávněně podnikají. Hlavně nemáme kontrolu, co turistům vykládají.

Vláda schválila v minulém volebním období koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, v níž je vymezení činnosti průvodce v cestovním ruchu zahrnuto. I proto bych chtěla podpořit tento návrh zákona, aby průvodcovská činnost byla závislá aspoň na odborné způsobilosti i proto, že cestovní ruch má pro ekonomiku státu velký význam. Řada vyspělých zemí si proto hlídá a garantuje kvalitu průvodcovství.

Média mají absolutní výjimku

Leo Luzar k návrhu zákona o zpracování osobních údajů, vrácenému Senátem

Navážu na kolegu Pávka, který tu jasně deklaroval, o čem původní myšlenka GDPR v rámci Evropského parlamentu byla. Ano, šlo o to zabránit masivnímu obchodování s daty občanů. A je úplně jedno, jestli s obrazovými daty, databázemi apod. Proč se ale vyjadřujeme k tomuto návrhu - a vyjádřili jsme se negativně už k poslanecké verzi, teď i k senátní - je, že v návrhu českého aplikačního zákona GDPR zůstala jedna obrovská výjimka. Média mají absolutní výjimku z tohoto zákona, jako by se nestávalo, že z médií unikají posbíraná data, osobní údaje občanů. A dokonce bylo odmítnuto přijmout etický kodex, který by média zavazoval aspoň informovat, že nakládají s osobními údaji občanů, které masivně sbírají dennodenně, aby o nich věděla a evidovala je, jak by tento zákon ukládal, že se má s citlivými daty občanů nakládat. I to bylo odmítnuto.

Tato absolutní výjimka, a dneska zrovna prožíváme podobné záležitosti, které se týkají úniku informací, nás vede k tomu, že odmítáme oba návrhy, protože je to neodůvodněná výjimka z ochrany osobních údajů. A bojíme se toho, že obchod s osobními údaji převáží i v médiích nad tím, aby chránila data občanů.

Zásadně nesouhlasím s tím, jak vypadá GDPR

Vojtěch Filip, místopředseda Sněmovny k návrhu zákona o zpracování osobních údajů, vrácenému Senátem

Já se málokdy shodnu s paní kolegyní Janou Černochovou (ODS), ale musím jí tady dát absolutně za pravdu. Víte, ono totiž není možné jen slepě se přihlásit k tomu, že se občané v referendu vyslovili pro naši účast v EU. To je realita a my se s ní musíme vyrovnávat, ale někdy jednání naší Sněmovny připomíná, jako bychom nebyli schopni odporovat tomu, co se odehrává na byrokratické frontě v Bruselu a jinde. Řekněme si na rovinu, že jediným demokratickým orgánem Evropy je Evropský parlament, ale ten nemá ani právo rozhodnout o Evropské komisi, nemá ani legislativní pravomoc, takže se dostáváme k tomu, že všechny byrokratické struktury tady mají právo nad občany, a to je špatně a tohle je toho jediná ukázka. Já zásadním způsobem nesouhlasím s tím, jak vypadá současné GDPR.

Proč najednou ta změna názoru?

Zdeněk Ondráček, místopředseda bezpečnostního výboru k vládnímu návrhu novely zákona o pobytu cizinců na území ČR, třetí čtení

Chtěl bych před závěrečným hlasováním upozornit na určitou věc, která nastala v průběhu projednávání tohoto bodu, kterou jsem konzultoval s některými lidmi, a nechce se mi věřit, k jakému může dojít obratu. A nechci věřit tomu, co někdo říká, že peníze nesmrdí a jakýkoli hlas si tady lze koupit.

O co konkrétně jde. Když se podíváte do tohoto sněmovního tisku a do pozměňovacích návrhů, tak výbor pro bezpečnost 22. listopadu 2018 přijal usnesení, kterým doporučuje Sněmovně přijmout některé pozměňovací návrhy, které na své tehdejší schůzi schválil. Byl jsem předkladatelem materiálu, označeného jako pozměňovací návrh poslance Ondráčka, při současné proceduře hlasování ho máte uvedený jako body A, A4 až A7 a A8 až A9. To jsou pozměňovací návrhy, které jsem předkládal, o kterých budeme dnes hovořit a hlasovat, a jsou označeny jako návrhy výboru pro bezpečnost.

Materiál, který jsem předložil výboru pro bezpečnost, o kterém se 22. listopadu hlasovalo (10 pro, nikdo proti, jeden se zdržel), vznikl ve spolupráci Služby cizinecké policie Policie ČR a odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Na první schůzi měl podporu zástupců ministerstva vnitra. Tento pozměňovací návrh i na základě požadavků bezpečnostních složek ČR zavádí nový § 102A, který mluví o povinnosti vlastníka internetových zprostředkovatelských služeb. Jejich vlastník je orgánu uvedenému v § 163 povinen oznámit vlastní osobní údaje - jméno, příjmení, datum narození atd., později i následující pracovní den po zaregistrování jako ubytovatele.

V současné době platí, že cizinec nebo kdokoli se ubytuje v hotelu nebo v penzionu, je povinen se zapsat do ubytovací knihy. Ubytovatel je povinen takovou knihu na žádost policii předložit, aby věděla, kdo se ubytovává. Víme, že existují i jiné možnosti, jak se ubytovat, právě prostřednictvím internetu, kdy si zprostředkujete ubytování, třeba pokud jenom projíždíte přes ČR. S bezpečnostními složkami jsme konzultovali, že ne vždycky mají dostatečný přehled o některých lidech, kteří projíždějí přes ČR. Jako příklad bych mohl uvést některé lidi, kteří působili v rámci ISIS, popř. jiných, kteří si v ČR dělali pouze dýchánek, aby si odpočinuli a pokračovali dál na západ. Tito lidé by byli v určitém registru a ten, kdo poskytuje ubytovací služby přes internet, by byl povinen je zaregistrovat. Nebyl by to problém. Předpokládám, že když s tím přišla Služba cizinecké policie a samo ministerstvo vnitra, tak by to podporu mít mělo. A mělo ji ještě 22. listopadu.

Na minulém jednání výboru pro bezpečnost 13. února se o všech pozměňovacích návrzích hlasovalo znovu. Přičemž pozměňovací návrhy výboru pro bezpečnost, které už byly předtím schváleny 22. 11., byly rozděleny do čtyř hlasování a ministerstvo vnitra jako gestor zaujalo k materiálu, s nímž už předtím souhlasilo, neutrální stanovisko. Posunulo se od souhlasu vlastního vypracovaného materiálu. A podotýkám, že materiál, který byl zpracován bezpečnostními složkami státu, byl také zároveň konzultován s Asociací hotelů a restaurací ČR. Ve výboru 22. 11. vystoupil jejich zástupce a řekl, že souhlas tam existuje. Takže na posledním výboru pro bezpečnost 13. února se z pozitivního souhlasného stanoviska stalo neutrální a najednou polovina poslanců, kteří hlasovali v předchozím jednání 22. listopadu pro, hlasovala proti tomuto návrhu.

Od 13. února do dneška nebylo dost času na zjišťování toho, co tak zásadního se událo v hlavách těchto lidí a přeneseno i na ministerstvo vnitra a k vám. Akorát mi bylo řečeno, že ti internetoví poskytovatelé se brání, protože jim hrozí i to, že by po nich někdo mohl chtít do budoucna vybírat také daně. Možná, že část těch peněz skončí někde jinde a v něčích jiných kapsách za změnu hlasování. Ale nechce se mi věřit, že dochází k takové výrazné změně postoje mezi 22. listopadem a 13. únorem, potažmo dnes 13. březnem, kdy budeme hlasovat ve třetím čtení.

Takže znovu upozorňuji, že se jedná o druhé hlasování, respektive třetí, o návrzích bodů A4 až A7, kdy by poskytovatelé ubytovacích služeb přes internet měli vést určitou evidenci o lidech, které se u nich ubytovávají. Je to ku prospěchu občanů ČR, a zejména služeb, které poskytují bezpečnost pro obyvatele ČR.

Tento zákon se už přežil

Vojtěch Filip, místopředseda Sněmovny, k návrhu poslanců KSČM na vydání zákona o zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr, druhé čtení

Hospodářský výbor projednal návrh na zrušení zákona o zákazu vývozu pro jadernou elektrárnu v Búšehru a při jednání byla řada zajímavých věcí. Škoda, že poslanci hospodářského výboru nevyslechli stanoviska ministerstva zahraničí a ministerstva průmyslu a obchodu, jejichž zástupci tam byli, ale debata se soustředila v podstatě na to, co se stane, když existuje rozpor mezi stanoviskem USA a Evropské unie, kdy EU dál preferuje aplikovat komplexní akční plán, tzn. spolupráci s Íránem, a USA se vyjádřily k pokračování sankcí.

To má vliv, protože některé podniky, které by se toho mohly zúčastnit, by potom měly problémy, kdyby své výrobky mohly dodávat do USA, protože by se vlastně toho sankčního programu mohly dotknout, a to buď přímo v dodávkách výrobků nebo v přijímání bankovních garancí nebo úvěrů pro svou výrobu, což by samozřejmě omezilo tu možnost.

Pokud jde o samotný akční plán. Evropská komise na něm trvá. A říká, že je potřeba tu jadernou dohodu mezi Íránskou islámskou republikou a EU dodržet. Komise dál jedná o tom se Spojenými státy americkými, aby došlo ke shodě. A je tedy otázka, jestli je pro nás tak důležité, aby tento zákon zůstal zachován. Já jsem jako předkladatel návrhu názoru, že zákon je obsoletní (zastaralý, pozn. red.), že se přežil, a je ho potřeba zrušit. Tolik na úvod druhého čtení. Nebudu opakovat pro jednoduchost samotný návrh, protože i ve druhém čtení v podstatě případné pozměňovací návrhy nejsou vlastně možné. Jde o legislativní návrh, čistou derogační normu.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 18 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.