Ilustrační foto - wikimedia commons

Opožděný horkovod do Českých Budějovic

V prosinci minulého roku byla potichu podepsána smlouva mezi společností ČEZ a městem České Budějovice o dodávkách tepla z Jaderné elektrárny Temelín do jihočeské metropole. V březnu začíná dvouletá výstavba asi 26 kilometrů dlouhého horkovodu. Povede pod zemí, takže nebude hyzdit své okolí. Bude postaven pozdě, ale přece.

Proč pozdě? Protože horkovod měl být zprovozněn spolu s druhým blokem jaderné elektrárny, což podle socialistických plánů mělo být v roce 1994. Blok byl ale zprovozněn až na sklonku roku 2002. Osm let padlo na zpochybňování mírového využívání jaderné energie. Že emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv vyřešeny nejsou vůbec, že se vypouští do ovzduší a tam stále ničivěji oteplují klima, je prý jen malá vada na kráse. Osm let padlo na těžký transformační chaos a na řádění ekonomických liberálů, jež rozvrátili Československo i Česko. Výstavba jaderné elektrárny byla v letech 1990-93 prakticky zastavena a od dostavby 3. a 4. Temelínského bloku se ustoupilo.

Ačkoliv se ztratilo mnoho let, pořád má horkovod smysl ekonomický, sociální i ekologický. Umožní snížení nákladů na centrální teplo ve městě a tím i jeho ceny, což jistě spotřebitelé ocení. Odvrátí spálení až 80 000 tun uhlí za rok, což v přepočtu znamená odvrácení asi 120 000 tun emisí oxidu uhličitého, o snížení emisí toxických škodlivin nemluvě. Škoda jen, že má vytápět jen České Budějovice.

Ano, jaderné elektrárny Dukovany a Temelín v České republice jen v roce 2005 odvrátily svou prakticky bezemisní výrobou elektrické energie mimo jiné emise oxidu uhličitého ve výši asi 25 mil. t. Jeden MWe výkonu obnášel toho roku asi 6621 t snížení emisí oxidu uhličitého. Obrovské zpoždění ve výstavbě jaderných elektráren v někdejším Československu znamená za léta 1990-2020 asi 417 mil. t emisí oxidu uhličitého navíc.

Jaderná elektrárna Dukovany měla vytápět Brno, dodnes silně znečištěné město se čtyřmi velkými teplárnami. Projekt horkovodu byl v roce 1989 již na rýsovacích prknech projektantů, leč polistopadoví vládci ho na návrh ekologů uložili do šuplíku. Jeho nerealizace obnáší za 26 let úhrnně navíc asi 172,3 mil. t emisí oxidu uhličitého.

Jaderná elektrárna Temelín měla vytápět města České Budějovice, Písek, Tábor a Strakonice. Za 23 let by to to přinášelo přímé snížení emisí oxidu uhličitého asi o 21,5 mil. t, leč k vytápění dosud nedošlo, k velké potěše protijaderných ekologů. Realita by byla mírně odlišná, v Táboře, ve Strakonicích a ve větší části Českých Budějovic se počítalo s rekonstrukcí nehospodárných parovodních sítí na úsporné horkovodní, což by vedlo k citelnému snížení ztrát tepla při rozvodu. Úspory tepla při vytápění ve větším rozsahu snižuje od roku 2010 také probíhající zateplování domů včetně stále mírnějších zim.

Ano, odpadní teplo z Temelína využívá k vytápění jen osmitisícové město Týn nad Vltavou, a to již 19 let. Je to ale strašně málo. Zrušení tamních tří velkých a 22 středně velkých kotelen ovzduší velice prospělo, o přínosu pro ochranu klimatu nemluvě.

Výstavba mělnického horkovodu do Prahy, zahájená v roce 1987, v důsledku chaosu po roce 1989 a nekompetentních útoků některých politiků a aktivistů na stavbu nabrala zpoždění »pouze« čtyři roky, což znamenalo navíc emise oxidu uhličitého ve výši 4,22 mil. t. Tato částka je vypočítána pro jeho minimální využití, tj. pro obvody tepláren Malešice, Michle, výtopny Třeboradice a blokové kotelny Černého Mostu a Jižního Města. Horkovod ale následně nahradil také takzvanou Spalovnu Vysočany (reálně teplárnu), výtopnu poblíž Palmovky, blokové kotelny v oblasti Modřan a nedávno i Elektrárnu Holešovice (fakticky výtopnu), takže reálné snížení emisí oxidu uhličitého zásluhou mělnického horkovodu je dnes vyšší než uváděné.

V roce 1987 byla zahájena výstavba Spalovny Malešice. Ze stejných důvodů jako mělnický horkovod nabrala zpoždění též asi čtyři roky. Přímé emise oxidu uhličitého odvrácené prostřednictvím dodávek centralizovaného tepla před zprovozněním kogenerace v roce 2012 činily asi 194 tis. t. oxidu uhličitého za rok, za čtyři roky šlo asi o 777 tis. t. Kromě odvrácených emisí oxidu uhličitého šlo ale také o zamezení rozsáhlých emisí metanu ze skládek komunálních odpadů, které tak nebyly potřeba.

Za naše velmi vysoké a nejednou i zbytečně vysoké emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů nás jistě proklejí nejen domorodci z Kokosových ostrovů, ale i všichni obyvatelé pobřeží, které je stále víc zaplavováno stoupajícím mořem.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 8 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ferdaholub
2019-03-28 08:37
Dluhy Česka rostou,zloději bohatnou,tzv.politici si mnou ruce,rozdávají
peníze na tzv. boj proti hrozbě Ruska, Číny,či Severní Koreje,při
tom neumí ani zamezit úniku bohatství země do tzv. daňových
rájů.Samozřejmě v "bordelu se nejlépe krade a to si vyžaduje i
patřičnou propagandu.Něco pamatuji,ale tak debilní oblbování tohoto
národa určitě tato země ve své historii nezažila.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.