Ilustrační FOTO - Pixabay

Do politiky jen za penězi

Politici v Bosně vydělávají až osminásobek průměrné mzdy, v relativním vyjádření tak berou nejvíce v Evropě.

Země se přitom potýká se zablokovaným politickým rozhodováním i nefunkčními státními institucemi. S odkazem na závěry zprávy bosenského institutu GEA o tom informovala místní média.

Podle zprávy se platy politických činitelů v zemích EU obvykle pohybují okolo trojnásobku průměrného osobního příjmu a do tohoto limitu spadají i okolní země Chorvatsko, Srbsko či Slovinsko. V ČR platy politiků dosahují 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

V Bosně je však situace zcela odlišná. Průměrná mzda v Republice srbské, která je jednou ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina, je pouhých 887 konvertibilních marek (necelých 11 600 korun). Základní platy poslanců se přitom pohybují mezi 4800 a 6500 markami (63 000 až 85 000 korun) a například členové kolektivního předsednictva státu pobírají mzdu 20 000 marek (262 000 korun). K tomu se však musí připočítat ještě různé příplatky a náhrady, které výsledné mzdy citelně zvyšují.

Ačkoliv platy bosenských politiků nejsou nominálně větší než v případě jejich kolegů v Evropě, podíl mezi jejich příjmy a průměrnou mzdou je spolehlivě nejvyšší. Místní analytici uvádějí, že nikde jinde v Evropě není kontrast mezi chudými lidmi a bohatými politiky tak velký jako právě v Bosně.

Podle institutu GEA je politika v Bosně mnohem výnosnějším způsobem obživy než jinde v Evropě. Peníze jsou také hlavním motivem, proč do ní lidé vstupují. Svědčí o tom i skutečnost, že v 3,5milionové Bosně působí na 150 politických stran, což je v přepočtu na obyvatele opět nejvíce v Evropě.

Bosna má nesmírně komplikované státoprávní uspořádání, které vzniklo na základě složitě vyjednané Daytonské dohody z roku 1995. Ta sice dokázala ukončit krvavou občanskou válku, v delší časové perspektivě se jí ale nepovedlo nastavit funkční vztahy v rámci politického systému.

V zemi existuje tříčlenné předsednictvo státu, dva prezidenti entit, 13 premiérů na různých administrativních úrovních, stejný počet parlamentů, více než 180 ministrů a přes 700 poslanců. Výsledkem je do značné míry nefunkční systém, který blokuje rozhodovací procesy a nadměrně zatěžuje státní rozpočet. Na chod svých institucí vydává Bosna až polovinu svých příjmů, které jsou navíc závislé na půjčkách Mezinárodního měnového fondu.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 4 hlasy.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


pleningeri
2019-03-26 19:05
Kterýpak geopolitický inženýr Jugoslávii vlastně zničil? Nemá i
větší část Československa špinavé pracky stejně jako NATO? Opět
vidíme, kam "vlítnou" americké bombardéry "pšenka"
již nekvete. Kuwa, jak dlouho ještě "to necháme být"?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.