Trojská lávka den po zřícení. FOTO – cs.wikipedia.org

Na kvalitě nesejde, soutěžit může kdokoliv…

Poněkud to smrdí. Ptáte se kde? V Nymburce. Totiž, nymburská lávka byla stejného experimentálního typu jako lávka v pražské Troji, jež spadla 2. prosince 2017 se čtyřmi lidmi, kteří při jejím pádu utrpěli vážná zranění. Má stejného autora, pana Jiřího Stráského. Ten byl spolu s expertem na mosty pražské Technické správy komunikací Antonína Semeckého právě obviněn policií z trestného činu všeobecného ohrožení, a to právě v souvislosti s tragickým pádem Trojské lávky. Divné je, že mu svěřili projekt výstavby nové lávky pro pěší v Nymburce. Tamní starosta Tomáš Mach prý ctí princip neviny.

Dostávám strach. Byl jsem na dopravním výboru zastupitelstva hlavního města Prahy, kde byl pan Semecký žádán o stanovisko k dvěma odporujícím si posudkům. Podle jednoho životnost lávky v Troji končila nejpozději 30. června 2016 (bylo tehdy již po termínu), podle druhého mohla pod stálou kontrolou fungovat dál. Fungovat prý může, kontrolní zařízení vysílá zprávu každé dvě minuty. Až do osudného 2. prosince, kdy minutu po posledním hlášení, že je v pořádku, se lávka se čtyřmi lidmi poroučí do chladných vod Vltavy. Chápu, že byl tento pán okamžitě odstaven od rozhodování o pražských mostech a lávkách.

Čekat, až bude věc řádně vyšetřena a případní viníci potrestáni, je problém. Chápu, že se mnohým občanům Prahy zdálo vyšetřování příčin pádu Trojské lávky, trvající 15 měsíců, příliš dlouhé. Ještě mnohem horší tomu bývá s postihy.

Nic nového pod sluncem

Stavba přehrady na Bílé Desné v Jizerských horách v roce 1916 probíhala podivně. Světová válka ale různé nesrovnalosti »kryla«. Skončila nočním protržením přehrady a masakrem obyvatelstva bydlícího po proudu Bílé Desné. Vyšetřovalo se dlouho i za první republiky, ale konkrétní viník zjištěn nebyl. Výsměch všem obětem.

Ne jinak tomu bylo po katastrofě na dole Nelson, při které 3. ledna 1934 zahynulo na 140 horníků, dva záchranáři a dvě osoby v třídírně. Bylo veřejným tajemstvím, že katastrofa byla způsobena bezuzdným šetřením na bezpečnostních opatřeních ze strany ředitele dolu, který »poctivě« plnil pokyny svého majitele: vyždímat z dolu, co se dá. Tehdejší československé úřady vyšetřovaly a vyšetřovaly a vyšetřovaly a nakonec nic nevyšetřily. Tedy, horníci tam zahynuli, ale nikdo prý nebyl trestně právní odpovědný.

Jak se za Masarykovy první Československé republiky říkalo, když něco ukradne prostý občan, je zloděj. Když něco ukradne boháč, je kleptoman. V nejhorším si najme dobrého právníka a ten ho za příslušný peníz z kdečeho vyseká.

Ne jinak je tomu v současné České republice. V roce 2008 stavbaři za zády železničářů opravovali silniční most přes hlavní trať Ostrava – Přerov tak podivně, že jim spadnul ve Studénce přímo před přijíždějící rychlík. Následná srážka rychlíku s mostem stála deset lidských životů, desítky zraněných a způsobila velké materiální škody. Jaké bylo překvapení všech postižených i široké veřejnosti, když česká justice po letech vyprodukovala skandální rozsudek, že za to nikdo konkrétní není trestně odpovědný, že všechny obviněné osvobozuje. Právní stát? Žvást!

Když loni v létě přeřezávala lana nymburské lávky v obavě, že se také zřítí (do Labe), měla spadnout po přeřezání poloviny z nich. Zřítila se ale již po přeřezání jedné čtvrtiny lan. Hluboce vadný projekt nebo jeho realizace či hrubě zanedbaná péče? Nevím. Vím jen, že nymburská lávka nebyla zaplavena povodní 2002, na rozdíl od té Trojské. A také vím, že experimentální stavby bývají značně rizikové, jak nám ukázal nedávný pád dálničního mostu v italském Janově či v roce 1989 pád jeho staršího sourozence ve Venezuele. Že projektant těchto mostů poté spáchal sebevraždu, už obětem nepomohlo.

Kde hledat příčiny

Ptáte-li se, jak je možné, že novou lávku projektuje ten, kdo »namaloval« ty předchozí hrubě vadné, musíte hledat u špatného zákona o veřejných zakázkách. Proč je špatný? Protože se zajímá jen o to, aby byla rovná soutěž s tím, že na kvalitě realizace soutěžené veřejné zakázky v zásadě nezáleží. Pak se často soutěží o nejnižší cenu a zvítězí nejednou i zjevně špatné řešení. Podobně špatný je občanský zákoník a v minulosti i obchodní zákon, neboť vychází ze špatné zásady, že tzv. objektivní škody (škody způsobené povolenými technologiemi za podmínky dodržení technologické kázně) nese poškozený. Přenáší je na něj. Prostě, můžeš udělat sebevětší křivárnu, ale pokud máš na to razítko a následně tě nezavřou nebo ti neodejmou licenci (v ČR často reálně nemožné) můžeš ve své zlé činnosti nerušeně pokračovat. Zákon o zadávání veřejných zakázek nezná zásadu, že by se mohl vyloučit z řízení o zadání veřejné zakázky subjekt, který něco v minulosti zvoral. Musí se prý čekat až do úplného vyšetření, ke kterému ale nedojde, a pokud snad ano, zapracuje justice na tom, aby za něj nikdo nebyl potrestán. Naopak, nejednou se i povyšuje, prý podle zásady »za těžké zločiny poctivý důchod«…

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 7 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.