Rozhovor Haló novin s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem

Odmítáme odklad zrušení karenční doby

V pondělí 25. března se v Praze uskutečnilo 148. plenární zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, čili tripartity. Co bylo na jejím programu?

Řeknu to stručně. Bylo to projednání několika zásadních bodů, které nás, jako odboráře velmi zajímají. Takže, společně s našimi sociálními partnery, tj. ekonomickými ministry vlády a představiteli zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, jsme projednávali především problematiku elektronického potvrzení pracovní neschopnosti, dále návrh dalšího postupu v novelizaci zákoníku práce, zároveň i otázku energetických úspor v průmyslu ve vazbě na Strategický rámec ČR 2030 a v neposlední řadě i otázku řešení financování vodního hospodářství. Přirozeně, že na programu bylo i několik dalších problematik, k nimž se všechny tři strany tohoto zásadního sociálního dialogu měly vyslovit, ale byly odloženy napříště.

Myslím si, že v současné době je jedním ze stěžejních bodů, o kterém se v naší společnosti velmi intenzivně hovoří, otázka zavedení elektronického potvrzení pracovní neschopnosti, čili tzv. e-neschopenky. K jakým závěrům jste dospěli?

Víte, původně se hovořilo o tom, že od 1. července 2019 bude zavedena povinné elektronická forma hlášení o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance ošetřujícím lékařem zaměstnavateli. Ukázalo se však, že při přípravě tohoto procesu ministerstvo práce a sociálních věcí poněkud zaspalo a nestihlo ji připravit tak, aby toto elektronické hlášení bylo od poloviny letošního roku v plném provozu. Takže ministerstvo práce v podstatě signalizuje, že od 1. července bude tento systém v jakémsi polovičním, zkušebním provozu a plně funkční bude až od 1. ledna 2020.

Faktem je, že do značné míry je toto zdržení dáno tím, že elektronický systém hlášení pracovní neschopnosti v současné době využívá jen část lékařů, kteří s tím nemají žádný problém. Druhá část lékařů se ale brání jakémukoliv zavedení elektronizace ve zdravotnictví s odkazem, že oni s počítačem pracovat neumějí. Právě v tom by jim mělo pomoci ministerstvo zdravotnictví.

Výsledkem je, že této situace plně využili zaměstnavatelé, kteří se brání jakémukoliv zrušení karenční doby u nás, a hlasitě požadují odklad jejího zrušení z vládou schváleného termínu od 1. července 2019 k datu od 1. ledna 2020 s tím, že jsou tyto dvě záležitosti spolu propojené a provázané. To však není pravda a odbory požadují, aby karenční doba byla zrušena od 1. července 2019, tak jak se na tom shodla současná vláda na základě původního požadavku odborů, který poté převzala ČSSD a v rámci koaličního jednání prosadila ve vládě.

V této souvislosti chci upozornit, že karenční doba u nás, po všech politických a ekonomických změnách po r. 1989, nebyla a zavedla ji až v roce 2006 Topolánkova vláda. V roce 2008 ji Ústavní soud ČR zrušil, ale posléze byla opět zavedena. Jako odborář musím zdůraznit, že díky jejímu zavedení se běžně stává, že lidé, kterým po první tři dny nemoci není proplácena žádná mzda, se nejdou léčit a chodí i nadále do práce, čímž mimo jiné ohrožují zdraví svých spoluzaměstnanců. Proto odbory kategoricky požadují její zrušení a na datu od 1. července 2019 prostě trváme a e-neschopenka nemůže být důvodem odkladu tohoto termínu!

Druhým, a to velmi závažným bodem jednání tripartity, byl i další postup v novelizaci zákoníku práce. Pokud vím, tak v této záležitosti měla Asociace samostatných odborů (ASO) nesouhlasné stanovisko s tím, co prosazovali zaměstnavatelé. O co šlo?

Na programu jednání bylo posouzení společného stanoviska Českomoravské konfederace odborových svazů, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR v rámci meziresortního připomínkového řízení k § 24 zákoníku práce. Týká se řešení plurality odborových organizací při nemožnosti dosažení jejich shody o uzavření kolektivní smlouvy, a dále § 25 zákoníku práce, to je řešení závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně při jejím uzavření organizací zaměstnavatelů. Načež musím zdůraznit, že naše Asociace samostatných odborů, tedy druhá největší odborová centrála v České republice, jakékoliv změny v obou paragrafech zákoníku práce rozhodně odmítla! Podle našeho názoru není důvod měnit tyto dosud platné paragrafy zákoníku práce, neboť jejich změna by našim zaměstnancům v podstatě nepřinesla žádné výhody, pokud jde o zlepšení jejich pracovních a sociálních podmínek. Proto bude rozumné, ponechat v platnosti stávající znění zákoníku práce!

V souvislosti s projednáváním tohoto bodu se mezi účastníky tripartity rozvinula i diskuse kolem minimální mzdy ve vazbě na postavení v rámci právního systému. Odmítli jsme názor, který se v rámci této diskuse objevil, že by otázka minimální mzdy měla být součástí zákoníku práce. Podle našeho názoru by měla být minimální mzda řešena buď zvláštním zákonem, nebo by to mělo zůstat v rámci platformy dohody politických stran, které mají zajištěnu vládní většinu v Poslanecké sněmovně, jako je tomu dosud. Jenom podotýkám, že návrh, aby minimální mzda byla řešena zvláštním zákonem, podala Asociace samostatných odborů již v roce 2012 a od té doby ho soustavně navrhuje a prosazuje, byť zatím marně. Ale možná se časem uvidí, že by tento náš návrh mohl získat podporu.

Chci zaměstnavatelům připomenout, že žádný ze sociálních partnerů dopředu nehlásí, jak by měla vypadat kolektivní smlouva pro daný rok, o níž se jedná. Právě zde, v tomto případě, bych rád zdůraznil, že Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů, který je členem ASO, a jehož jsem rovněž předsedou, se svými sociálními partnery, Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, každý rok vyjednává novou kolektivní smlouvu. Vůbec nespekulujeme o tom, že kolektivní smlouva by byla uzavřena na delší dobu, třeba na dva, tři roky. Protože jedině tak, že o ní jednáme každý rok, dokážeme zabezpečit soustavné a pravidelné navyšování mezd a pracovních a sociálních benefitů pro zaměstnance v zemědělství. Opravdu každý rok!

Závěrečným bodem programu tripartity bylo projednání návrhu na změnu systému financování státních podniků Povodí, což se vás, jako představitele zemědělských odborů určitě dotýká. Šlo o boj se suchem?

Ano, máte pravdu. Na základě úkolu z jednání Národní koalice boje se suchem předložilo ministerstvo zemědělství variantní návrh na změnu financování státních podniků Povodí. Dá se říci, že na jedné straně stoupá potřeba dalších investic na protipovodňová opatření, opatření ke zvládání sucha apod., na druhé straně je snahou odběratelů povrchové vody snižovat spotřebu vody s tím, že právě tyto dvě tendence vyvolávají potřebu změnit systém financování státních podniků Povodí.

V této souvislosti musím zdůraznit, že za velmi účinné podpory Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů, se ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi podařilo předložit návrh, jak stabilizovat státní podniky Povodí. To za prvé. Za druhé, jak snížit cenu povrchové vody, a za třetí jak uplatnit jeden model pro financování povrchové a podzemní vody.

Právě toto je důležité proto, že v současné době existují, napříč celou naší republikou, různé ceny vody. Jednotlivé státní podniky Povodí si v podstatě kalkulují své vlastní ceny, které jsou odlišné podle území, které je příslušným státním podnikem Povodí spravováno. Takže, dalším výrazným efektem by bylo zavedení jednotné ceny povrchové vody na celém území České republiky. K tomu chci jenom dodat, že jde také o to, aby stát při zavádění těchto změn podpořil i rozumné ceny vody pro naše občany. Jako zemědělské odbory budeme tuto myšlenku neustále připomínat.

Nezbývá, než si přát, aby se tento záměr ministerstva zemědělství podařilo úspěšně uvést do praxe. Byť pro současné vedení ministerstva zemědělství není někdy jednoduché tyto racionální myšlenky prosadit. Někteří ochránci životního prostředí, ve svém zahledění se do krásné a nedotčené přírody, přijetí řady rozumných opatření svými protinávrhy brání. Podle našeho názoru, by možná nejlepším řešením této situace bylo sloučení obou ministerstev, tj. zemědělství a životního prostředí, do jednoho resortu, tak, jak je tomu i v několika jiných evropských zemích. Mimochodem, již před několika lety jsem to navrhl bývalému premiérovi Petru Nečasovi, který nás bohužel tehdy nevyslyšel.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 11 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.