Rozhovor Haló novin s politologem docentem Janem Eichlerem

Jsou to lidé, kteří už si nemohou dovolit ani dovolenou

V posledních týdnech se Francie zmítá v demonstracích tzv. žlutých vest. Proč?

Hnutí žlutých vest poprvé manifestovalo v sobotu 17. listopadu 2018 a poté vždy každou další sobotu. Hnutí žlutých vest je hnutím nespokojených lidí a nejsou to ti nejchudší lidé Francie. Jsou to tzv. střední vrstvy, ale i u nich je problém, že jim vždycky na konci měsíce chybí 200 i třeba 300 euro, aby vyšli s výplatou. To je jádro celého problému. Je mezi nimi spousta státních zaměstnanců.

A právě je hrozně rozčílil Emmanuel Macron dvěma věcmi. Tou první bylo, když zrušil solidární daň z vysokých příjmů. On to zdůvodňoval ekonomicky, že ta daň je příliš vysoká a že podvazuje investice a tím pádem je kontraproduktivní z hlediska nezaměstnanosti. Čím méně investuji, tím méně je pracovních příležitostí. Ale žluté vesty toto od něho nebraly a trvaly na tom, aby se zvýšila tato daň těm lidem, kteří jsou velmi bohatí. A poukazovaly i na něho, protože o něm dobře věděly, že on ještě v době, než nastoupil do Elysejského paláce do funkce prezidenta republiky, pracoval pro významné banky a vydělal si několik milionů euro. Proto všude byly plakáty: »I ty zaplať milionářskou daň!« Takže toto byla ta první věc.

Druhá věc, která je vyhnala do ulic, bylo zvýšení daně na dieselové motory. Emmanuel Macron to oprávněně hodnotil jako snahu o zlepšení životního prostředí. Jenomže spousta lidí si kdysi koupila dieselové motory, protože byly levnější, a on jim najednou poradil, ať je tedy prodají a ať si koupí hybridní auta. Jenomže ta hybridní auta jsou drahá. A o auta s pohonem na naftu nikdo nestojí, takže by je prodali hluboko pod cenou. Nová auta by si museli koupit zase za cenu dluhu. Takže oni ho srovnávali s Marií Antoinettou, která kdysi během Francouzské revoluce měla vzkázat rozzlobeným Pařížanům, že když nemají na chleba, tak ať si tedy kupují briošky. Toto všechno vybičovalo atmosféru a ještě v prosinci se pak i manifestace přesunuly až do těsné blízkosti Elysejského paláce do ulice Faubourg Saint Honore, která na dálku smrdí drahým a okázalým přepychem. Kvůli tomu se pak Emanuel Macron dostal pod těžkou soustředěnou kritiku.

Reagoval na ni televizním projevem. Ale ani tímto projevem si příliš nepomohl. On ho měl dokonale připravený, byla to skvěle zvládnutá jevištní role, kde mu bezpochyby pomáhala jeho manželka, která je o něco více než 22 let starší, byla kdysi na gymnáziu jeho profesorkou francouzštiny, a také ho vedla v dramatickém kroužku. Jako divadelní představení to měl připravené brilantně, ale žluté vesty namítaly, že tam nebyla upřímnost.

Žluté vesty jsou tedy spontánní hnutí?

Ano, žluté vesty jsou skutečně spontánní hnutí. Probíhalo nezávisle na politických stranách a dokonce na odborových hnutích. Ono to v něčem připomínalo rok 1968, který také vypukl bez aktivní účasti levicových stran. Tehdejší francouzská komunistická strana u toho také nebyla. A nějakou dobu jí trvalo, než vyřešila otázku: Jak k těm protestům studentů v tom roce 1968 přistupovat? Když to vyřešila, bylo už pozdě a bylo po všem. Ale tenkrát v tom jely odbory, které toho mnoho organizovaly.

Tentokrát se žluté vesty zorganizovaly po sociálních sítích. Svolaly se, vyměnily si názory, kde a jak budou protestovat a proti čemu. Takže tam zůstali stranou dokonce i odboráři. Hnutí mělo svůj vrchol někdy okolo konce roku, ale nyní už je počet účastníků stále nižší a nižší. Toto je pravda, že počet účastníků klesá.

Dalším problémem jsou násilné scény. Rabování a rozbíjení výloh. Ony zaútočily ještě před nějakými 2,5 měsíci na takové symboly, jako byl třeba Vítězný oblouk, který posprejovaly. Byly tam velmi vážné střety s francouzským četnictvem a s policisty. Pak začaly rabovat i ty nejdražší obchody, které jsou na Avenue des Champs-Élysées, o které se říká, že je to ten nejkrásnější bulvár na světě. Ale jsou tam také prodejní místa a salony těch nejdražších firem. Ať je to Mercedes, Renault, Louis Vuitton a další módní značky. A naposledy vyrabovaly nejdražší pařížskou restauraci LeFougiet. Vymlátily výlohy, vtrhly i dovnitř. To vše žlutým vestám ubírá podporu. S mnohými z nich byly dělány rozhovory a ptali se jich: »Proč toto děláte?« Oni namítají: »Pokud nic nerozbijeme, tak nás nikdo nebere vážně. A my útočíme na symboly přepychu, luxusu a rozmařilosti.«

Takže ono je to na obě strany. Na jednu stranu jim to může ubírat přízeň francouzské veřejnosti, ale na druhou oni argumentují tím, že na sebe musí strhnout pozornost. A to byla nejenom Avenue des Champs-Élysées ve Francii, ale také hlavní náměstí v Bordeaux a také v Toulouse. Vždycky útočily na banky, na drahé restaurace, na drahé luxusní značky.

I když jste se o tom již zmínil, přesto se znovu musím zeptat, protože České televizi, která tuto tezi hlásá, moc nevěřím. Skutečně hnutí pomalu upadá?

Ano, upadá, počet manifestujících skutečně klesá. Jde dolů už od přelomu prosince a ledna. Trvale klesá, ale o to závažnější jsou střety s policií. Jsou mnohokrát velmi agresivní vůči francouzským četníkům a policistům. Četníci jsou na nohou téměř pořád. Dneska jsou nasazováni neustále dokola. Pracují tak, že týden nejsou ani doma. Jen se vrátí do kasáren, kde se pár hodin vyspí a jsou nasazeni znova. Těch útoků bylo hodně, hodně agresivních. Je to velký problém. A má to i dopady na vnitřní politiku. Silně je kritizován ministr vnitra Christophe Castaner, kterého k demisi vyzývá všechna opozice. Pravicová i levicová, a on si láme hlavu, jak změnit taktiku nasazovaní žlutých vest a hlavně nasazování četnictva proti nim. Došlo k tomu, že tedy odvolal pařížského policejního prefekta, ale opozice namítá, že to je málo. Naléhá, že demisi musí podat i on. Zvlášť se proti němu točí tradiční pravice, ale také ta krajní pravice, konkrétně Marine Le Penová. Ta je vůči němu velmi kousavá, velice útočná a už netouží po ničem jiném, než aby ministr vnitra podal demisi.

Podle toho, co jsme zveřejnili, mají žluté vesty značně levicový program. Myslí to vážně, nebo je to jen vějička pro další případné účastníky?

Je otázka, jestli ten program je levicový, nebo spíše radikálně antikapitalistický. Vystupují jako oběti, jako ti, kteří jsou na okraji globalizace, kteří na to doplácejí, kteří nemají dostatek peněz, kteří jsou zadluženi. Jsou to lidé, kteří už si nemohou dovolit ani dovolenou, odkládají nákupy. Nakupují v době, kdy jsou velké výprodeje, nemohou si koupit to nejnovější zboží. Čekají na to, až přijde nové zboží a to starší půjde do výprodeje. Takže nějaký jasný levicový program spíše nemají.

Oni tlačí třeba na to, aby se zvedly daně z kerosinu. Protože lidé přeci nemusí tolik létat, jak létají. Dále chtějí, aby se zvedly daně z pohonných hmot, které používají zámořské trajekty, které převážejí zboží z jednoho kontinentu na druhý. A žluté vesty naléhají, aby se nezvyšovaly daně na benzin a hlavně na naftu. Protože ta je nezbytná pro lidi, kteří denně musejí mít auto, aby mohli dojíždět do práce. Mezi nimi je spousta lidí, kteří denně ujedou třeba 50 až 100 kilometrů, aby se dostali do práce. A pro ně je zvedání daně na naftu likvidačním opatřením. Takže oni mají takovéto konkrétní požadavky.

Kde je vůdčí síla hnutí, když levicové strany ani odbory to nejsou?

Je mezi nimi několik svolavatelů, koordinátorů, kteří je svolávají po sociálních sítích. A už i mezi nimi není taková jednota, a ta vzájemná jednota bude asi dále oslabovat.

Ještě bych na jejich adresu řekl tolik, že jsou hodně antimacronovští. Macron je dráždí, Macron je irituje. Je to mimořádně úspěšný chlapec, který se stal prezidentem ve 40 letech, což je absolutní rekord. Navíc má to nejprestižnější, nejdražší vzdělání, Lyceum Jindřicha IV., potom tu tolik kritizovanou a nenáviděnou ENA. To je vysoká škola pro státní úředníky. Jak už jsem říkal, pracoval před tím v bance u Rothschilda, tam si vydělal několik milionů euro. On jde cestou, na které mu stále svítí slunce.

Oni naopak chodí ve stínu a za mnohem těžších životních situací. On je na ně uhlazený, a to až příliš. On se dost zhlédl v tom, že bude jakýsi nový evropský vůdce. Má plány na novou Evropu – Manifest pro Evropu. Ale žluté vesty namítají, že jeho Manifest pro Evropu je velice vágní a jejich životní podmínky prostě nemůže zlepšit.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 39 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


reich.mir.fan
2019-04-01 21:58
Pane"mira.ben"ja to vidím trochu jinak.Pomalu ale jistě
začínám věřit tomu že pban soudruh Filip jako schopný právník
dostal od svého řídícího agenta s mokrou vodou stranický úkol a to
dostat do příštích voleb KSČM mimo sněmovnu.Jak to udělá to bude
záležet jen a jen na jeho šikovnosti a obratnosti.
mira.ben
2019-04-01 19:45
Komunisté jsou pokrytci. Když se v Praze protestovalo proti Babišovi,
tak patřili mezi největší odpůrce těchto demonstrací. Když se ale
ve Francii protestuje proti přímo zvolenému prezidentovi, tak je to
podle nich v pořádku.
uplnejvypatlanec
2019-04-01 15:54
ale vzdyt si tohodle tajtrlika sami zvolili !!! dobrovolne !!!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.