Ilustrační FOTO - Pixabay

Lidovecký návrh finanční udržitelnost důchodového systému neřeší

Zkrácené úvazky bez dopadů na snížení důchodů či zvýhodnění matek při odchodu do penze. Navýšení důchodů matek o 500 Kč za každé vychované dítě a dřívější odchod do penze o jeden rok. Započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění, snížená doba povinného pojištění na 10 let.

Tyto a další změny přináší důchodová novela, kterou poslanci KDU-ČSL připravili k projednání ve Sněmovně. Navrhují v ní také umožnit oběma rodičům zkrácené úvazky nebo méně časově náročné zaměstnání bez dopadu na výši důchodu. Oba rodiče by mohli vyloučit při výpočtu penze svůj příjem až do deseti let věku dítěte. Nyní může tuto možnost využít jen jeden z rodičů, a to do věku čtyř let nejmladšího dítěte. Lidovci navrhují úpravu vdovských a vdoveckých důchodů tak, aby se zlepšily podmínky pro jejich nárok a byly vyšší. V zahrnutí prorodinných opatření do změn v důchodovém systému vidí KDU-ČSL cestu, jak zvednout porodnost a snížit riziko nedostatku poplatníků v průběžném důchodovém systému.

»Tento návrh lidovců, který byl na jejich sjezdu bombasticky označen za návrh důchodové reformy, neřeší vůbec problémy se zajištěním finanční udržitelnosti důchodového systému. Snaží se pouze o odměňování matek, případně otců, za jejich konkrétní přístup ve vyšší porodnosti – výchově dětí, což pozitivně ovlivňuje demografický vývoj společnosti. Návrh rovněž doprovází několik sociálně příznivých změn pro invalidní důchodce, ovdovělé, seniory a studenty. Tyto změny parametrů však jsou navrhovány na úkor samotného důchodového účtu, respektive novými vyvolanými přerozdělovacími procesy na úkor všech ostatních důchodců,« reagoval pro náš list na první pohled na velmi líbivé představy lidovců dlouholetý poslanec a expert KSČM na důchodovou problematiku Miroslav Opálka.

Předložený návrh pak zjednodušeně charakterizoval takto: »Vzhledem k tomu, že nám hrozí nový pád pod hranici volitelnosti ve volbách do Poslanecké sněmovny, odvoláváme, co jsme někdy také podpořili, když jsme byli např. vládní stranou, a předkládáme legislativní návrhy, které dokonce prorážejí hranice stavu před asociálními změnami, a v některých případech se vracejí i do období socialismu.« Dodal ještě, že přímý dopad do výdajů na důchodové dávky bude jistě větší, než lidovci předpokládají a stanovení účinnosti za pouhých šest měsíců není podle Opálky v technických možnostech České správy sociálního zabezpečení. Přepočítání například u všech souběhů u vdoveckých a vdovských důchodů apod., považuje v tomto čase za nemožné. Zpracovatelé se podle něj rovněž netrápili s žádnými přechodnými obdobími, která by taková škála návrhů nutně vyžadovala.

Některé představy přinášejí značné výdaje

»Stručně řečeno, nejde tak ani o reálnou šanci návrh uplatnit, ale spíše o mediální argument pro sjezdové jednání a celou veřejnost,« prohlásil expert KSČM. Dodal zároveň, že mnohé z návrhů by doporučil poslaneckému klubu KSČM podpořit, jen neví, jak se vyrovnat s tzv. rozpočtovou zodpovědností, když klub podpořil nejen vládu, ale i její rozpočtový výhled.

A co říká Miroslav Opálka k návrhu na zkrácené úvazky pro rodiče do 10 let věku dítěte bez dopadu na snížení důchodu, možnosti pro oba rodiče současně uplatnit vyloučenou dobu až do 10 let věku nejmladšího dítěte?

»Jde především o podporu rodin s více dětmi. Návrh vychází vstříc jednak stabilnímu jádru lidoveckých voličů, ale určitě nejen jim. Mělo by jít o jakousi výraznou bonifikaci ze strany státu jako poděkování za zodpovědný přístup k potřebám státu i důchodového systému,« odpovídá Opálka s tím, že stát však nemá žádnou záruku, že všechny tyto děti se nakonec stanou platnými občany společnosti a budou se spolupodílet na vytváření HDP a důchodového účtu. Upozornil, že předložený návrh přináší značné výdaje, proto by se musel zevrubně vydiskutovat.

Rozhodně však podporuje započítání studia na vysoké škole do důchodu, což ostatně v České republice v minulosti platilo. »Poslanci KSČM byli hlasitě proti změně, aby se studium nezapočítávalo jako uznaná doba důchodového pojištění s možností dokoupení této doby,« připomněl Opálka. Stejně kladně se staví třeba také ke zkráceným úvazkům nebo práci s nižším příjmem bez snížení důchodu, i k možnosti lidí nad 55 let na trhu práce. A co říká k možnosti nezapočítávat do důchodu posledních 10 let? »Za socialismu se vyměřoval důchod z příjmů za posledních pět či deset let. Co bylo výhodnější. Vycházelo se ze zkušenosti, že člověk s praxí dostává větší mzdu či plat. Dnes se počítá do výpočtového základu celý příjem od roku 1986 a touto předlohou se navrhuje posledních deset let vyloučit. Ale ne všem klesají příjmy! Řada zaměstnanců postoupí v tarifní třídě, jsou voleni či jmenování do různých funkcí apod. Nestejný režim může být chápán jako nerovnost v rámci pojistného systému, bude nákladný a vytváří předpoklady pro jeho zneužívání,« zdůraznil exposlanec a dodal, že tuto změnu je třeba zvážit. Vhodný by byl však podle jeho slov tento režim v období cyklické krize či pro občany se změněnou pracovní schopností a invalidní spoluobčany.

Poslanci KDU-ČSL přicházejí v novele i s řadou dalších změn. Nejdříve se předlohou bude zabývat vláda. Sotva lze očekávat její jednoznačně kladné stanovisko - byť některé obdobné návrhy připravuje i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) - neboť návrhy představují značný zásah do státního rozpočtu.


KSČM byla proti prodlužování povinné doby pojištění

Otázky Haló novin pro Miroslava Opálku, experta KSČM na důchodovou problematiku

Cílem pomoci má být získat nárok na důchod lidem, kteří při dosažení důchodového věku nemají odpracovanou potřebnou dobu pojištění, lidovci navrhují snížení povinné doby pojištění na 10 let pro získání nároku na důchod po dosažení důchodového věku. Kritizují, že současná potřebná doba pojištění pro nárok na důchod je v ČR neobvykle vysoká v porovnání s většinou zemí v rámci Evropy. Je to tak?

KSČM byla i zde hlasitě proti postupnému prodlužování povinné doby pojištění z 25 let na 35 let. Navíc v kumulaci, kdy se studentům nezapočítává studium, nezaměstnanost a invalidita se počítá jen z 80 procent a nezaměstnanost jen omezeně. Měli bychom spíše trvat na návratu k 25 letům a neohánět se například cizinci, kterým se nakonec sčítá doba pojištění ze všech zemí, kde pracovali. Do těch 25 let z 35 se tak vejde například i 10 let při výchově dětí.

Dále KDU-ČSL chce umožnit matkám (či otcům, kteří o děti pečovali místo matky) dřívější odchod do důchodu, a to za každé vychované dítě o jeden rok a zároveň bez současné sankce. To přece není nic nového, copak to u nás v minulosti neplatilo?

Toto ustanovení platilo pro ženy a bylo zrušeno z důvodů harmonizace s evropským právem při sjednocování statutární věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Není důvod se k němu nevrátit, pokud to opravdu podmínky dovolují. Při vysoké rozvodovosti však bude problém například s uplatněním i na muže.

Co říkáte velmi líbivým návrhům na opatření, která by měla pomoci vdovám a vdovcům, aby se mohli lépe vypořádat s těžkou situací po výpadku příjmu zesnulého manžela? Jde zejména o prodloužení délky pobírání vdovského či vdoveckého důchodu, (ale také) změkčení parametrů pro nároky či zvýšení procentní částky u pozůstalostního důchodu z 50 na 80, či dokonce 100 procent.

Pokud se najdou v rozpočtu státu peníze na profinancování návrhu na zlepšení situace vdov a vdovců, není důvod tyto návrhy nepodpořit. Problém však je u zvyšování procentní částky, neboť například souběžně při výplatě i sirotčích důchodů překročí vyplácená částka skutečný celý nárok na důchod zemřelého.

Měly by matky (anebo muži, kteří měli dítě ve výlučné péči) dostávat k důchodu o 500 Kč měsíčně více za každé vychované dítě?

Tady musím vyslovit zásadní nesouhlas! Přece není možné paušálně zvyšovat důchodové dávky dle počtu dětí. Každé dítě ještě neznamená prospěch pro společnost. Třeba invalidní dítě předpokládá další zvýšené výdaje státu i v jeho dospělosti; ne všechny děti prožijí svůj aktivní produktivní věk v České republice a vytvářejí HDP jinde; nemalá řada dětí se vydá na cestu různých závislostí či kriminální činnosti; určité skupiny dětí se programově vyhýbají pracovní činnosti atd. Proto KSČM doporučovala v tzv. Potůčkově komisi, aby až ekonomicky aktivní děti mohly část ze svého odvodu na důchodové pojištění poukázat přímo na zvýšení důchodů svým vychovatelům (což dnes převzala ODS a TOP 09) a aby občanům od určitého věku bylo zvýšeno důchodové pojištění, pokud zůstali bezdětnými.

Poslanci KDU-ČSL říkají, že toto opatření by mělo být dočasné a v budoucnu by mělo být nahrazeno systémovým řešením. Takovým opatřením by mohl být například společný vyměřovací základ manželů společně s navýšením procentní části důchodu obou rodičů za každé vychované dítě, případně jiná opatření s potřebným systémovým dopadem.

Tato úvaha vychází z dlouhodobé představy KDU-ČSL, kterou rozpracovávala i příslušná pracovní skupina Potůčkovy důchodové komise. Jde o přímý a nelogický zásah do parametrů pojistného systému. Udržitelnost důchodového systému je sice také závislá na demografickém vývoji společnosti, ale na něm je závislý rozvoj celé společnosti. Podporovat demografický vývoj z důchodového pojistného systému je nesystémové. Zde přece máme nástroje ve státní sociální podpoře či v daňových úlevách. Navíc není každé dítě nakonec společnosti ku prospěchu.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 20 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-04-03 01:23
Bez zrušení privatizace to nepůjde.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.