FOTO - Pixabay

Krymští Němci se dožadují pozornosti Berlína

Německý parlament – Bundestag – svolal na duben diskusní fórum pro debatu o požadavcích krymských Němců.

Německo podlehlo tlaku Washingtonu a Evropské unie, neuznává připojení se Krymu k Rusku, řekl listu Izvestija předseda výboru pro záležitosti národností krymského parlamentu Jurij Gempel. Je Němec a sám na sobě pociťuje, jak říká, úřední šikanu. Protože Německo neuznává ruský nárok na Krym, jsou krymští Němci fakticky odříznuti od svých příbuzných v Německu. Velvyslanectví v Moskvě jim totiž odmítá vydávat víza a posílá je do ukrajinského Kyjeva. Toho se většina krymských Němců bojí, někteří to zkusili, ale setkali se s hrubým přístupem ukrajinských pohraničníků, někdy prý i s fyzickým násilím, když překračovali hranice na Ukrajinu z Krymu. Mají totiž ruské pasy.

Do věci se letos vmísil i zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Krym Geogij Muradov. Protestoval proti postupu německých úřadů. Německé velvyslanectví v Moskvě poradilo krymským Němcům, aby si opatřili ukrajinské pasy. Pak prý budou moci navštěvovat Německo a celý schengenský prostor bez víz.

Stížnosti v německé metropoli

Krymští Němci si podle Gempela stěžovali u německých politických stran.  Odpověděla jim jen nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která také svolala diskusní fórum do Bundestagu. Podle politika této strany Gunnara Lindemana budou na programu nejen víza, ale celková problematika Němců na Krymu. Německá vláda na ně zapomněla a nekomunikuje s nimi. »Občané Krymu včetně občanů německé národnosti dobrovolně přijali ruské občanství, proto považuji za nezákonné, že jsou zbaveni práva navštěvovat příbuzné,« řekl politik Izvestijím. Také požaduje, aby na Krym vyjížděly německé kulturní delegace a krymští Němci měli možnost půjčovat si německé knihy, sledovat německé filmy a písňovou tvorbu. Německé menšiny v zahraničí tuto možnost obvykle mají, od krymských Němců však daly německé vládní orgány ruce pryč. »Na Krymu žije početná německá menšina, která se chce setkávat s příbuznými v Německu, ovšem EU přijala usnesení, které zakazuje obyvatelům Krymu s ruským pasem přijíždět do Evropské unie. To je přímé a nepřijatelné narušení svobody pohybu lidí, zakázané OSN,« prohlásil Muradov.

Pokud jde o početnost německé menšiny, statistiky uvádějí, že v celém Rusku žije asi 600 000 Němců, přesný počet krymských Němců znám není, po připojení se k Rusku se zatím sčítání lidu nekonalo, ovšem podle dřívějších ukrajinských sčítání by na Krymu měly žít asi 2000 občanů německé národnosti. Gempel to potvrdil, když uvedl, že »občané Krymu odvrhli ukrajinské občanství v roce 2014, s nimi i krymští Němci – 99 procent, tedy asi 2000 lidí, hlasovalo v referendu, v němž se přihlásili k ruskému občanství. Proto mají nyní všichni Němci ruské pasy«.

Víza, výnosný byznys

Existují ovšem cesty, jak vízum získat v Moskvě. Jedna přepokládá zařídit si potvrzení o trvalém bydlišti mimo Krym, například v sousedních ruských oblastech. Existuje dost »obchodníků«, kteří se takovou službou zabývají. Změní trvalý pobyt obyvatele Krymu třeba do nějaké vesnice v Rostovské oblasti a inkasují 50 000 rublů (necelých 17 000 korun). Prý jde o dobrý »byznys«, zákaz návštěv Evropské unie se netýká jen Němců, ale všech občanů Krymu.

Druhá cesta spočívá v obstarání víza na velvyslanectví Itálie, Španělska či Řecka. Tato víza se vydávají turistickým skupinám a cílovou zemí nebývá Německo. Po vstupu do schengenského prostoru se ovšem turista může od skupiny oddělit a jet si za svým soukromým cílem. Cesta i s vízem ovšem stojí 800 eur (přes 20 000 korun) a turista se musí včas vrátit, aby Unii opustil se skupinou. Přitom obyčejné vízum do Evropské unie, pokud by bylo vydáváno v Moskvě na německém velvyslanectví, by stálo 35 eur.

Lákavé možnosti podnikání

Gempel se pochlubil, že německá kolonie na Krymu se rozšiřuje, po roce 2014 každoročně přijíždí z Německa deset až 15 rodin. Lákají je především možnosti podnikání, které je podle Gempela snadnější než v mateřské zemi.

První Němci se na Krymu (tehdy se jmenoval Tavričská gubernie), objevili v 18. století, pozvala je carevna Kateřina Veliká. V roce 1941 žilo na Krymu na 60 000 Němců. Se začátkem 2. světové války byli odsunuti za Ural, vrátit se mohli v roce 1972. Rehabilitováni byli až v roce 2014 dekretem prezidenta Putina krátce po připojení se Krymu k Rusku, uvedl list Izvestija.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 42 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Prokopic.Karel
2019-04-09 18:30
Už jsem se tady kolikrát chlubil tím, že jsem byl mockrát v Rusku i na
Ukrajině. Vím tedy, že drtivá většina tzv. Ruských Němců či
Ukrajinských Němců se už dávno odstěhovala do Německa. Šlo o
kultivované a zkušené lidi. Museli pochopitelně dokázat, že někdo z
jejich předků byl německé národnosti. Německo tyto lidi uvítalo,
jsou pracovití a nejsou s nimi problémy. A to platí dodnes, prosím.
Nešlo v žádném případě o negramotná nemakačenka. Takže
povídačky o statisících Němců "utlačovaných" v Rusku či
dokonce na Ukrajině je blaf, Blaf, BLAF. Je to zoufalý pokus o další
dehonestaci Ruska, nic jiného. Totéž platilo o Rusech či Ukrajincích s
židovským původem. Ti už dávno žijí v Izraeli.
fronda
2019-04-09 00:58
Nejlepší by bylo vytvořit společný stát Ruska a Ukrajiny. A
samozřejmě svrhnout fašistickou diktaturu v Kyjevě. Svoboda a
demokracie musí zvítězit.
hajek.jiri51
2019-04-08 15:53
Problém způsobila EU. Krym se připojil k RF legálně, na základě své
i Ukrajinské ůstavy. Protože EU stojí za z paty vycucané tézi o
nějaké nezákonné anexi a neuděluje jim víza, není v souvislosti s
RF a ničem mluvit. Nezákonný byl majdanský puč a role politiků EU v
něm. Tam je zakopán pes.a
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.