Rozhovor Haló novin s Pavlou Švepeš Šlahúnkovou, kandidátkou do Evropského parlamentu (KSČM – Česká levice společně!)

EU pro občany, ne pro korporace

Celé uplynulé volební období jste byla asistentkou Kateřiny Konečné v Evropském parlamentu. Jakou zkušenost jste s europarlamentem udělala? Co jste v něm o EU pochopila?

Díky této práci jsem mohla zažít, jak celý kolos Evropského parlamentu funguje. Po zvládnutí prvotního hledání kanceláře, správné zasedací místnosti apod. nastal čas rychlého pochopení chodu europarlamentu a zvládnutí prvních pracovních úkolů. Mnoho lidí si myslí, že europoslanci si jezdí do Bruselu nebo Štrasburku na kafíčko za velké peníze. Tak to ale není. Od začátku přichází mnoho materiálů k prostudování jak pro výbory, tak pro samotné hlasování. Není jednoduché zůstat objektivní při návrzích, které jsou jasně výhodnější pro větší země, nebo pro země s lépe vyjednanými podmínkami. Protože si řekněme na rovinu, že Česká republika měla podmínky od začátku velmi nevýhodné v podstatě ve všech odvětvích života.

Naučila jsem se spolupracovat s lidmi, kteří mají odlišné názory, argumentovat, přesvědčovat je, respektovat se vzájemně. Pochopila jsem, že znalost řečí je velkou výhodou. Nelze se jazyk učit až v Bruselu.

Nejvíc mě překvapilo, že jsme jako republika bráni stále jako rozvojová země, která mnoho věcí neumí – například čerpat dotace, využívat všeho, co Evropský parlament nabízí pro vlády členských států. A přitom na poli zahraniční politiky by naše země měla být rovnocenným partnerem. Proto tam musíme mít takové zástupce, kteří ukážou, že Česká republika není jen pěšákem na šachovnici Evropské unie, ale rovnocenným hráčem se silným hlasem a ambicemi.

Co může český europoslanec prosadit pro českého občana? Jak byste voliče přesvědčila, že europarlament se ho týká, že to není něco vzdáleného, kde se řeší věci, jež s jeho životem nesouvisejí?

Často slýchávám, že Brusel se nás vlastně netýká, protože je to všecko strašně moc daleko. Pravdou ale je, že evropská politika ovlivňuje více než 80 procent naší české legislativy a na evropská nařízení či doporučení narážíme na každém kroku. A nejsou to jen pomazánková másla nebo tradice zabijaček. Promítá se do našich životů ve všech aspektech, ovlivňuje českou ekonomiku, ekologii, bezpečnost, kvalitu potravin nebo léčiv. Europoslanec by měl pravidelně komunikovat s českým občanem, využívat poslaneckých dnů, aby zjistil, jak lidé reagují na navrhované změny, a to pak přenášet a připomínkovat v Evropském parlamentu. Neměl by zapomínat, že je tam za Českou republiku.

Jak hodnotíte činnost Evropské komise pod vedením Jean-Clauda Junckera v končícím volebním období?

Jean-Claude Juncker se do povědomí veřejnosti zapsal svými osobitými poznámkami – o migraci, o brexitu apod. Média velice ráda upozorňují na jeho »nemoc«, tedy lásku k alkoholu. Ale o tom bych nerada spekulovala. Bylo velmi pozitivní, když i Jean-Claude Juncker začal mluvit o potřebné reformě Evropské unie a přišel s vlastním návrhem této reformy. Bohužel se zatím žádná řádná debata k tomuto tématu nevede, ač se jedná o velmi potřebnou věc. Někdy si říkám, co je pro předsedu Evropské komise důležitější, zda kvalita života občanů Evropské unie, nebo jeho zahraniční politika.

Co je podle vás největším problémem současné Evropské unie? V čem by se měla změnit?

Těch problémů je mnoho. Je hodně věcí, ve kterých by se Evropská unie měla zlepšit. Jedním z nich je tolik zmiňovaná byrokracie. Ta je opravdu přebujelá. Pravidelné stěhování se na hlasování do Štrasburku jsou zbytečně vyhozené peníze. Přála bych si takovou Evropskou unii, kde by si byly členské státy opravdu rovny a byly by si vzájemně partnery, a hlavně takovou, která by pracovala ve prospěch lidí, a ne ve prospěch nadnárodních konglomerátů. Abychom nemuseli vidět pouze to špatné.

Projektem Evropské unie zakymácela migrační krize, jež začala roku 2015. Našla podle vás EU správnou cestu, jak se s problémem migrace vyrovnat?

Jednotlivé státy Unie na migrační krizi reagovaly různě, stejně tak měly i jednotlivé strany ve frakcích rozdílné názory na to, jak by se v tomto případě mělo postupovat. Určit jednotlivým státům povinné kvóty není řešení. Problém je ale také v tom, že většina států, ze kterých migranti přicházejí, jsou bývalými koloniemi velkých členských států EU. A tak se ptám: Mají Francie, Velká Británie či Německo vůbec zájem řešit problém, nebo jim napětí pomáhá řešit mocenské a ekonomické zájmy? Podle mého názoru by měla EU využít své diplomatické páky k tomu, aby například jako mediátor napomohla k řešení konfliktu v zemích, ze kterých migranti přicházejí.

Další ranou Evropské unii byl brexit, tedy odchod Británie. Jak jste tento odchod vnímala? Rozuměla jste rozhodnutí Britů? A jak byste hlasovala v eventuálním českém referendu o vystoupení?

Výsledek referenda byl překvapením i pro samotné Brity. Mnoho z nich se vyjádřilo, že sice hlasovali pro odchod z EU, ale z pouhé recese, a nikdo nevěřil, že by se to opravdu mohlo stát. Spíše si ale málokdo uvědomoval, co všechno může odchod z EU způsobit a jaké to může mít následky. To je vidět i na tom, že premiérka Mayová nemůže přesvědčit nejen opoziční poslance, ale ani ty z vlastní strany, aby hlasovali pro smlouvu, která se v rámci brexitových jednání vyjednala.

V programu KSČM je uzákonit obecné referendum. Jestli bude i o vystoupení z EU, nevím. Teď stojíme před volbami, proto úvaha o vystoupení z EU podle mého je předčasná a nemístná. Naopak si myslím, že hlavním úkolem zvolených zástupců za KSČM bude prosadit posílení zahraniční politiky EU, hospodářské a ekonomické spolupráce. Dodržování všech smluv a úmluv.

V posledních letech se intenzivně diskutuje o »dvourychlostní Evropě«. Tedy o možnosti, že se EU rozpadne na dva bloky – s větší a menší mírou integrace. Jste nakloněna této ideji?

Rozdělit EU na dva bloky podle mého nemá smysl a ztrácí se tím idea sjednocené Evropy. Jaká by byla kritéria pro určení: ty patříš do tohoto bloku a ty zase do druhého? Pokud má zůstat zachovaná EU v současné podobě, tak bez rozdělení. Členským státům nelze měřit dvojím metrem. Místo »dvou rychlostí« integrace potřebujeme Evropskou unii zlepšit, aby byla skutečným pomocníkem členským státům.

ČR je součástí Visegrádu. Občas se diskutuje o tom, že by se visegrádská čtyřka mohla rozšířit o Rakousko. Protože vy jste studovala kdysi ve Vídni, zajímalo by mě, jak právě vy vidíte tuto možnost.

S Rakouskem nás pojí historicky úzký vztah, ale ten byl vždy velmi napjatý. Už české království dalo jasně najevo, že nechce být v područí Rakouska-Uherska, ale chce jít vlastní cestou. Při studiu na Vídeňské univerzitě jsem se setkala se studenty mnohých národů. Vždy jsme si našli k sobě cestu se Slováky, Poláky, Rusy. Tak nějak podvědomě jsme se poznali. A ať je to, jak je to, tak slovanské kořeny ostatních států V4 – pomineme-li samozřejmě Maďarsko - jsou nám přece jenom blíž než germánské Rakousko.

Jste pro přijetí eura?

V rámci přístupových smluv jsme se k přijetí eura zavázali. Bohužel to ukázalo na špatný výběr našich vyjednavačů, kteří se nám následně snažili vysvětlit, že nebyla jiná možnost, než se pod přijetí eura podepsat. Ale na příkladu Velké Británie, Dánska nebo Švédska je vidět, že je možné být součástí EU i bez eura. Dánsko a Velká Británie mají vyjednanou výjimku. Švédsko výjimku vyjednanou sice nemá, ale když si v roce 2003 v referendu občané Švédska odhlasovali, že euro nechtějí, Švédsko od té doby záměrně nesplňuje pro přijetí eura podmínky. Ano, smlouva nás zavazuje k přijetí eura, ale neříká, kdy ho přijmout. Toho můžeme využít. Osobně si nemyslím, že by na přijetí eura ekonomika České republiky byla připravena.

Jan STERN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.2, celkem 23 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-04-11 19:26
Za dané konstelace světové ekonomika je to euro opravdu tak špatné?
Dolar,jako světové platidlo, jež si tisknou USA podle libosti, je
opravdu tak dobré? No pro strejdu Sama asi určitě.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.