Co přináší členství ČR v Evropské unii českým regionům?

Evropská unie čelí v současné době mnoha výzvám a problémům. Členství ČR v ní nikdy nebylo bez problémů. Špatně vyjednané přístupové podmínky a výjimky nám nezaručily nejlepší start a následky pociťujeme dodnes. Mnozí představitelé České republiky mnohdy odsouhlasí slepě vše, co z Bruselu přijde. Jiným se zase hodí, když mohou vlastní neúspěch a neschopnost prosadit věci ve prospěch ČR podat občanům jako »za to může Brusel«.

Domnívám se, že v Evropské unii je potřeba posílit lidovou suverenitu. Je potřeba ukončit moc technokratů a nikým nevolených expertů, kteří řeší, jak moc zahnutý má být banán. Jsem proto pro revizi Smluv EU s cílem posílit pravomoci Evropského parlamentu jako jediné přímo volené EU instituce. Občané EU musí mít možnost se více zapojit do rozhodování k chystané legislativě a na jejich názor musí být brán větší zřetel, než je tomu doposud (Evropská občanská iniciativa). V neposlední řadě je potřeba omezit vliv nadnárodních korporací a hlavně posílit mírovou roli EU.

Je ovšem dobré vidět obě strany mince. Přes všechnu kritiku musím přiznat, že naše členství v EU má na Českou republiku a hlavně české regiony i pozitivní dopad.

Ministerstvo financí na svých webových stránkách uvádí, že »ČR získala jen z kohezní politiky na období 2014–2020 více jak 20,5 mld. eur v cenách 2011, tzn. 23,1 mld. eur v běžných cenách, což představuje 4. nejvyšší alokaci na obyvatele. V porovnání s podobně vyspělými státy jako ČR (Portugalsko a Malta) dosahuje ČR výrazně lepšího výsledku. V oblasti Společné zemědělské politiky ČR obdrží 6,1 mld. eur na přímých platbách a 2,2 mld. eur na rozvoj venkova. Celkově příjmy ČR z rozpočtu EU na SZP dosáhnou 8,3 mld. eur a významně tak převýší příjmy z období 2007-2013, kdy činily 7,4 mld. eur.« Důležitým pro ČR bylo bezpochyby i prosazení tzv. pravidla čerpání prostředků »n+3«, které České republice umožňuje čerpat prostředky těchto fondů ještě v průběhu následujících tří let.

Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jak jsou současné dotační programy vypisovány, zda pravidla čerpání náš státní aparát zbytečně ještě více nekomplikuje, zda nastavení vypsaných programů skutečně přispívá k rozvoji a odpovídá potřebám venkova, obcí, měst a krajů. Můžeme namítat, že je současné nastavení systému a podmínek čerpání složité, zbytečně byrokratické, málo flexibilní a příliš okleštěné. Nemůžeme ale zavírat oči před problémy ČR s nastavením mechanismů kontroly dotací, před různými čachry a obcházením podmínek, před problémy při realizaci veřejných zakázek a z toho plynoucími špatnými následky pro ČR jako celek.

Faktem ale zůstává, že bez dotací z EU by ČR jen stěží hledala prostředky na realizaci byť jen třetiny projektů. Obrovský přínos vidím v účasti našeho státu na realizaci velkých infrastrukturních projektů. Tedy projektů, které by si ČR, ale ani větší celky jako například země V4, nemohly jinak dovolit realizovat. Mezi tyto projekty patří mimo jiné budování dopravní infrastruktury včetně vodních cest, budování energetických sítí nebo účast v Evropské vesmírné politice.

Evropská vesmírná politika

Právě evropskou vesmírnou politikou jsem se jako asistentka europoslance Vladimíra Remka zabývala pět let. Proto jsem ráda, že se ČR stává významným vesmírným centrem, ať už je to prostřednictvím našeho členství v Evropské vesmírné agentuře (ESA) nebo díky přesídlení (a chystanému rozšíření) Agentury pro družicové navigační systémy (GSA) do Prahy. V ČR byla založena dvě Inkubační centra ESA v Praze a Brně, která mají za cíl podporovat využívání kosmických technologií v běžném životě, podporovat výzkum, vývoj a inovace a podporovat zpeněžení jejich výsledků. Do projektů ESA je zapojeno 40 českých firem i 22 českých výzkumných ústavů a vysokých škol. Desítky podniků se staly subdodavateli těchto projektů - vyrábějí speciální optické krystaly, kabelové svazky, kompozitové díly pro nosné rakety či letadla Airbus, podílejí se na rozvoji družicových aplikací nebo se podílejí na přípravě nosné rakety Ariane 6 a mnohem víc.

O výhodách vesmírných technologií a pozitivních dopadech naší účasti na implementaci evropské vesmírné politiky pro ČR a její regiony jsem již vícekrát psala v médiích. Právě na tomto konkrétním příkladu můžeme vidět pozitivní dopad pro ČR a vzájemnou provázanost mezi vědou, výzkumem, inovacemi, vzděláváním a průmyslem. Je to také důkaz, že pokud má ČR nějakou strategii vůči EU, kterou dlouhodobě, za podpory všech článků politické reprezentace a napříč politickým spektrem prosazuje, je více než schopna věci ve prospěch ČR na evropské úrovni prosadit.

Tento a příští rok je z hlediska nastavení čerpání fondů EU v následujícím období stěžejní. Letos v únoru vláda schválila Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020, která zahájila proces s Evropskou komisí na přípravě Dohody o partnerství a operačních programech pro období 2021-2027, která právě definuje, co přesně se bude v rámci operačních programů realizovat. V období 2021-2027 bude ČR moci čerpat cca 20 miliard eur v běžných cenách. K uzavření dohody by mohlo dojít už do konce tohoto roku, ale existují určité obavy, že se vzhledem ke květnovým volbám do Evropského parlamentu a s tím souvisejícím změnám vedení Evropské komise tento proces protáhne až do příštího roku. Důležitá je bezesporu Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ připravovaná ministerstvem pro místní rozvoj. Hlavní z mého pohledu bude právě vzájemná provázanost a vzájemná podpora těchto dokumentů a jejich cílů tak, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku pro rozvoj našeho venkova, obcí, měst a krajů při respektování jejich specifik.

Příklady projektů u nás

Podívejme se na pár příkladů projektů realizovaných z fondů EU v Praze a Středočeském kraji (bližší informace www.dotaceeu.cz).

V hlavním městě bylo realizováno několik projektů, které přispěly jak ke zlepšení dopravní situace ve městě, vytvoření kvalifikovaných pracovních míst a podpoře vědy, výzkumu a inovací, tak i ke zlepšení životního prostředí. Za všechny uvádím tyto: Doprava - prodloužení linky A pražského metra v úseku Dejvická - Nemocnice Motol, rekonstrukce tramvajové trati v ulici Evropská; Věda, výzkum, inovace - vznik Centra polymerních materiálů a technologií; Vzdělávání - zefektivnění informačních služeb pro veřejnost v Národní technické knihovně; Životní prostředí - zkvalitnění pitné vody »Voda pro Prahu«, nový sběrný dvůr hlavního města v Perucké ulici; Sociální služby - vybudování komunitního centra na Praze 14 atd.

Středočeský kraj je specifický tím, že je největším krajem ČR co do velikosti, tak i do počtu obyvatel, ale i jeho dopravní síť je klíčová pro spojení s Prahou, ale i uvnitř kraje. Není tedy s podivem, že se z EU fondů mimo jiné realizovaly projekty, které měly odlehčit dopravní situaci v regionu, jako byla stavba nového mostu přes Labe, který spojuje Brandýs nad Labem a Mladou Boleslav, nebo dostavba a modernizace dálnic a železničních tratí, například na trase Nymburk - Mladá Boleslav. V sociální oblasti to byla dotace na rekonstrukci a dostavbu Domova seniorů v Uhlířských Janovicích nebo na nový dům pro seniory v Rakovníku. Jedním z důležitých oblastí je i podpora komunitních projektů, jako byla rekonstrukce chátrajícího objektu v Kolíně a jeho následné přetvoření ve víceúčelový prostor, ve kterém se nachází muzeum, sál či městské informační centrum. Významným bylo bezpochyby vybudování Výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech disponujícího největším laserem na světě. Toto centrum je největším projektem v ČR v oblasti výzkumu a vzdělávání.

Nutno čerpat vše, na co je právo

To je jen malý příklad projektů, které se napříč ČR realizují. Česká republika by měla být schopna vyčerpat všechny dostupné prostředky, na které máme v rámci fondů EU právo. Zvláštní pozornost si zaslouží projekty zaměřené na zlepšení místní infrastruktury - rekonstrukce silnic II. a III. třídy, na které se krajům nedostává finančních prostředků, projekty zaměřené na podporu zemědělství, řešení následků sucha, zadržování vody v krajině, ochrany spodních vod, ale i protipovodňová opatření. Za nezbytné považuji projekty podporující vzdělávání a řešení nedostatku technických profesí a řemesel, ale i podporu zdravotnictví a sociálních služeb. V neposlední řadě stěžejní musí být podpora takových projektů, které zabezpečí, že ČR nebude jen montovnou Evropy, ale staneme se opět průmyslovým a inovačním centrem.

Dagmar ŠVENDOVÁ, kandidátka do Evropského parlamentu (KSČM – Česká levice společně!)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 19 hlasů.

Dagmar ŠVENDOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


donald.kaczerowski
2019-04-16 23:26
reich.mir.fan - Vylezte z nory a jeďte se podívat do regionů, co se tam
za unijní peníze postavilo.
reich.mir.fan
2019-04-15 20:19
Členství v EÚ přineslo naším regionům jedině to,že vyšperkovali k
dokonalosti techniku rozkrádání dotací.
hajek.jiri51
2019-04-15 14:11
EU to zajisté dělá výhradně pro dobro občanů, kde a kterých a my
to dokážeme všechno a rozumně zužitkovat- jak a pro koho.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.