Za hranou…

Ctěný čtenář jistě promine, že se po dlouhé době hodlám v této rubrice věnovat sportu. I když vlastně ani ne jen jemu, ale spíše jeho společenskému přesahu.

Jsem rád, že se nedělní vyhrocené derby pražských »S« obešlo bez – na první pohled – větších incidentů, nicméně si stojím za tím, že skandování »Smrt Spartě!« a »Jude Slavia« je dosti za hranou norem slušné společnosti. Zvláště mě to překvapuje u fanoušků červenobílých, kteří čelí reálné hrozbě uzavření stadionu.

A propos – to je ona věc, u níž bych se chtěl zastavit. Tato hrozba vznikla poté, co fandové Slavie při pohárovém duelu s Karvinou spílali hostujícímu kouči Františku Strakovi. A vlastně – bohužel nejen jemu. Nechápu, jaký bezmozek je schopen křičet, že nenáviděnému trenérovi zabije rodinu i s dětmi. A bohužel jich před dvěma týdny byly stovky…

Co to vlastně vypovídá o fandech a naší společnosti? Že se člověk v davu stává ovcí, která ale klesá hodně hluboko. Je paradoxní, že se například my v nakladatelství Futura snažíme (ve spolupráci se Sazkou), aby se děti věnovaly sportu a nesklouzly k alkoholu nebo drogám, ale ve chvíli, kdy je milý rodič vezme na fotbalový stadion – získávají skutečný vzor do života? Když už jejich uši přeslechnou tu mluvu ze světa zoologie, anatomie a sexuologie, aby se bály o svůj život. Však si vzpomeňme na to, jak v jiném z jarních šlágrů (Sparta vs. Plzeň) fandové západočeského klubu hodili dýmovnici do sektoru soupeřových příznivců a zranili nevinnou ženu. A dá se vypočítat, že sparťané, baníkovci a další a další mají za sebou jiné excesy. Zkrátka – jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Ovšem to základní zůstává neměnné. Jít s rodinou na fotbal, to je riziková záležitost. Aby si člověk kromě klapek do uší vzal s sebou i neprůstřelnou vestu, a pak si teprve může užívat pěkného sportovního zážitku.

Nechci ale nikoho soudit. Český fanoušek je takový, jaká je dnešní společnost. Vzpomínám si, že když ligu vyhrál před patnácti lety ostravský Baník, jeho kouč František Komňacký tvrdil, že je to jedna z mála radostí pro fanoušky žijící v nelehkých podmínkách příslušného regionu. A dodávám, že když se naopak na trávníku nedaří, je to ideální příležitost k vybití frustrace (tím samozřejmě nemluvím jen o baníkovcích, ale o fanoušcích všeobecně).

Stav českého sportu, ať už pasivního nebo i aktivního, bude takový, jaký je stav současné společnosti. Žalostný. A to v mnoha ohledech. Nebo vám přijde, že jsem až tak velký pesimista?

Petr KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 18 hlasů.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


velkymaxmilian
2019-04-16 16:50
Film "Proč" byl na první pohled ukázkou mravního rozkladu
tehdejší společnosti, zvané socialistická. Není tomu tak, byla to
sonda mezi spodinu společnosti, a to bez ohledu na prostředí, ze
kterého ta sebranka pocházela.Dnes je to stejné, tak jako v minulosti
selhávaly bezpečnostní složky, dnes bohužel pokračují! Jinak kdo na
citované zápasy bere děti mnoho chytrosti nepobral...
miki.13
2019-04-16 14:04
Jestli je něco ideologické, tak to je článek s. Kojzara. Svádět
chování primitivů na kapitalismus je fakt ubohé. Kdo trochu zná
prostředí fotbalu tak ví, že film”Proč” přesně charakterizuje
chování primitivů v 80 letech.
jocky
2019-04-16 12:23
a ty, salektive, jsi byl jedním z nich. Jinak bys něco takového
netvrdil. Mimochodem, britští (a nizozemští a další) rowdies byli
určitě také členy SSM. Komunistická ideologie byla tak účinná,
díky zřejmě i tobě, že to byl kvalitní odboj proti totalitě.
salekiv
2019-04-16 10:11
Za hranou bylo chování fotbalových fanoušků (určitě většinou
členů SSM) už v 80. letech - viz film "Proč".
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.