Ruský prezident Vladimir Putin. FOTO - Haló noviny

Putin ve Vladivostoku i o Ukrajině

Pokud bude nově zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plnit minské mírové dohody, Rusko pomůže s normalizací situace na Donbase.

V první reakci na výsledek ukrajinských prezidentských voleb to ve Vladivostoku, kde se sešel se severokorejským lídrem Kim Čong-unem, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Komentoval rovněž svůj dekret o urychleném přiznávání ruského občanství donbaským separatistům. Podle ruského prezidenta nejde o provokaci a není na tom nic divného. EU, Německo, Francie a Británie ale tento krok Moskvy nesmyslně odsoudily.

Kreml dosud na drtivé vítězství Zelenského oficiálně nereagoval a Putin je jedním z mála evropských státníků, který do Kyjeva nezaslal oficiální blahopřání. Ruský prezident řekl, že jeho země »všemožně přispěje k normalizaci situace na jihovýchodě Ukrajiny, pokud nové vedení země v sobě najde sílu realizovat tzv. minské dohody«. Z jejich neplnění se od podpisu v roce 2014 obviňují Moskva i Kyjev.

Výsledek voleb podle Putina svědčí o naprostém krachu politiky dosavadního prezidenta Petro Porošenka. »Co na tom hodnotit? Je to naprostý, absolutní krach Porošenkovy politiky,« popsal situaci přesně.

Svým dekretem, který umožňuje obyvatelům povstaleckých oblastí získat během tří měsíců ruské občanství, chtěl podle svých slov Putin přispět k řešení tíživé humanitární situace na Donbase. »Osobně jsem dalek toho, kohokoli provokovat,« ujistil Putin novináře. Kyjev jeho rozhodnutí označil za další pokračování ruské agrese, proti dekretu protestovaly USA i Brusel. Na základě toho Putin řekl, že Rusko je ochotno o vydávání pasů v OSN pobesedovat…

Šéf doněckých povstalců Denis Pušilin nařídil místním úřadům, aby do 1. června zjednodušily režim na úseku hranic s Ruskem, který kontrolují. Podle agentury DAN je důvodem právě snaha usnadnit lidem obývajícím povstalecká území, aby si na ruských úřadech vyřídili formality nezbytné k získání ruského pasu.

Podle dřívějších zpráv moskevských médií se ruské regiony sousedící s povstaleckými oblastmi Donbasu připravují na příliv nových ruských občanů. V Rostově na Donu, ležícím nedaleko ukrajinských hranic, v polovině března otevřeli nový migrační úřad ministerstva vnitra a nová infrastruktura pro migranty se buduje i v jiných ruských pohraničních městech.

A zatímco Západ kritizuje Putinův krok, k nové ukrajinské provokaci mlčí.

Atak na ruskou menšinu

Ukrajinský parlament totiž schválil jazykový zákon kritizovaný proruskou opozicí, který potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk. Oznámila to agentura Unian. Prezident Porošenko slíbil, že zákon podepíše ještě před nástupem nově zvolené hlavy státu Volodymyra Zelenského do funkce. V jednokomorovém parlamentu se 450 křesly zákon při třetím, závěrečném čtení podpořilo 278 poslanců.

Zelenskyj, který stejně jako miliony jiných Ukrajinců považuje za svou mateřštinu ruštinu, podle listu Ukrajinska pravda slíbil, že po nástupu do funkce pečlivě posoudí, zda zákon respektuje práva všech občanů. Ujistil, že ukrajinština byla, je a bude jediným státním jazykem v zemi, ale otázkou jsou uplatňované metody. Stát má podle něj pomáhat rozvoji ukrajinštiny stimuly, a ne zákazy, tresty a byrokracií.

Zákon mj. stanoví, že média publikují texty v ukrajinštině, možná je vícejazyčná verze, ale jedním z jazyků musí být ukrajinština.

Prohřešky se mají trestat pokutou, za opovrhování nebo ponižování jazyka je přípustné i vězení. Zákon zřizuje funkci zmocněnce pro ochranu státního jazyka jmenovaného vládou.

Projednávání jednotlivých paragrafů vyvolalo v parlamentu bouřlivé diskuse, podle kyjevských médií poslanci projednali přes 2500 dodatků. Norma vyvolává protesty a námitky i v zahraničí. Rusko si stěžovalo u evropských organizací, protesty Moskva zaslala dokonce i do sídla Evropské unie a NATO. Spor se rozhořel i mezi Kyjevem a Budapeští, poškozena novým zákonem se cítí maďarská menšina, k níž se v Zakarpatí hlásí zhruba 150 000 lidí. Jejich předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů.

Ruštinu na Ukrajině označuje za svůj rodný jazyk asi třetina populace. Kolem 70 % ukrajinských médií používá ruský jazyk. Podle některých komentářů je zákon odrazem rusko-ukrajinského konfliktu na východě země, ale i napjatých vztahů mezi ukrajinskými úřady a maďarskou menšinou v Zakarpatské oblasti.

Co s KLDR

Ve Vladivostoku ale byl hlavním hostem Kim Čong-un. A Putin na něj rozhodně nezapomněl. Severní Korea podle něj potřebuje v procesu denuklearizace bezpečnostní záruky, je však předčasné hovořit o tom, jak podstatné budou. Nejdřív je podle Putina třeba učinit první kroky ke zvýšení vzájemné důvěry. Čas pro obnovení šestistranných rozhovorů o korejském problému, přerušených před deseti lety, podle Putina ještě nenastal.

Kim Čong-un. FOTO - Haló noviny

Rozhovory nejvyšších představitelů Ruska a Severní Koreje ve Vladivostoku byly velmi obsažné, zabývaly se perspektivou zlepšení vztahů obou korejských států, strategickou stabilitou a rozvojem dvoustranných styků. Shodli se na tom oba státníci. Podle Putina se diskuse týkala mezinárodních sankcí, vztahů Severní Koreje s USA a denuklearizace Korejského poloostrova.

Putin severokorejského hosta podle ruských médií oslovoval »vážený soudruhu předsedo«, zatímco Kim označil Rusko za »velkého spřáteleného souseda« a tlumočil »drahým ruským přátelům« pozdravy severokorejského vedení.

Mezinárodní, nikoli pěstní právo

Putin po jednání novinářům řekl, že přístupy Ruska a Spojených států k řešení korejského problému jsou »do jisté míry« stejné. Moskva i Washington jsou pro úplnou denuklearizaci poloostrova. Ve světě je ale podle ruského prezidenta zapotřebí obnovit situaci, kdy se vše bude rozhodovat podle mezinárodního, nikoli podle pěstního práva.

»Přijel jsem do Ruska, abych si vyměnil názory na situaci na Korejském poloostrově, která je jedním z nejaktuálnějších mezinárodních problémů, a abych posoudil metody mírového urovnání této otázky a vyměnil si názory na rozvoj našich dvoustranných styků v souladu s potřebami nového století,« citovala ruská agentura TASS Kim Čong-una. Jednání bylo podle něj užitečné a konstruktivní. Kim doufá, že v tomto duchu bude pokračovat.

Putin je znám tím, že světové státníky při summitech většinou nechává čekat. Tentokrát se ale na místo setkání dostavil půl hodiny před Kimem. Hovořili spolu v jedné z budov Dálněvýchodní federální univerzity na ostrově Russkij. Podle ruských novinářů přitom v areálu pokračovala výuka a studenti volně procházeli nedaleko místa summitu.

Podle ČTK trvalo setkání jen za účasti tlumočníků dvě hodiny, i když pro ně bylo v programu Kima vyhrazeno 50 minut.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 27 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.