Jaromír Kohlíček, jak ho možná neznáte…

Europoslanec Jaromír Kohlíček má vzhledem k logické pracovní vytíženosti jen velmi málo času na své koníčky, potažmo na svoji, poměrně dosti početnou, rodinu. Přesto si i při své náročné práci najde chvilky na oddech, vypne a soustředí se na… - ale to bychom příliš předbíhali. Dnešní rozhovor s mužem, který i v letošních volbách kandiduje do EP, není o politice. Představuje Jaromíra Kohlíčka jinou optikou – jak ho velmi pravděpodobně vůbec neznáte…

Co byste označil za svůj největší koníček?

Asi bych tak označil zahrádku. Jako ryzí amatér mám malý pozemek u řadového domku a dále dvě malé zahrádky.

Jste manuálně zručný? Které práce zvládáte, a na které voláte odborníky?

Postavil jsem dům ve sdružení 52 stavebníků, zedník jsem jmenováním, jeřábnickém zkoušky mi již propadly, bohužel z elektřiny žádné zkoušky nemám, již kdysi na sklárně mi bylo sděleno, že nesmím vyměnit ani žárovku.

Hezky mluvíváte o vnoučatech - kolik jich máte a jak často je vídáte? Jak rozvětvená je vaše rodina?

Přehled o vnoučatech se mi zatím daří udržovat. Dvě vnučky a šest vnuků je zatím celá skupina, věkové rozmezí od dvou do patnácti let. Všichni žijí do čtyřiceti minut v pěší dostupnosti od mého domu. Navíc - jako správný Čech mám příbuzné i v Rakousku, Jižní Africe a Austrálii.

Jaké činnosti se s vnoučaty nejraději věnujete?

Rádi si spolu hrajeme, s těmi malými. U větších diskutujeme na téma jazyků, školy, zvláště matematiky a někdy si společně zazpíváme a zahrajeme.

Jak jste na tom se sportem a) po aktivní stránce, b) po pasivní stránce? Fandíte teplickým fotbalistům?

Nejsem sportovec, ale pokud to okolnosti dovolí, po ránu trochu běhám, a to kdekoliv na světě, kde se zrovna nacházím. Jako malý jsem hrál košíkovou a jezdil na kole, při práci na sklárně jsem se věnoval volejbalu.

Teplickým fotbalistům Hvězdy Trnovany fandím, občas dokonce i vydržím se na ně několik minut dívat. Jinak ale uznávám zásadu, že do míče se nekope, ten se má brát do ruky, pokud v ní zrovna nedržíme raketu.

Jaký je váš nejoblíbenější film, kniha a divadelní přestavení a proč?

Sledování filmů se nevěnuji, krom cestopisných snímků. Před skoro padesáti lety se mi velmi líbil snímek, natočený na základě Verdiho Aidy. Fanfáry na »aidovky« slyším a umím zapískat dodnes. V době studií jsem navštěvoval divadélko ve Spálené ulici uvádějící hry Ivana Vyskočila.

Mezi knihami je mou nejoblíbenější faksimile prvního vydání Máje, přečetl a recitoval jsem spoustu veršů od romantických básníků, měl jsem to štěstí osobně poznat Jaroslava Seiferta. A ještě bych rád dodal, že jsem patronem Chopinova festivalu v Mariánských Lázních, letos proběhne 60. ročník, a festivalu Dechových hudeb v Kamenici.

Co je podle vás kýč?

Veškeré umění, které jsem nepochopil. Klasickým případem je neonové srdíčko nad Hradčany či obraz jednoho známého malíře - Bílá v bílé.

Máte jako každý muž rád rychlá auta, nebo je to pro vás jen dopravní prostředek?

Na rychlá auta se rád podívám, ale vůz je pro mne hlavně spolehlivý dopravní prostředek. Mám již čtvrtou Škodu Octavia Combi v pořadí, již skoro zajetou (465 000 km).

Jak byste sám sebe označil coby řidiče?

Při cca 1,5 milionu ujetých kilometrů jsem zatím nezavinil žádnou vážnou nehodu, občas mám trochu problém s dodržováním rychlostních limitů.

Máte nějaký ženský ideál?

Ženským ideálem pro mne zůstává moje maminka. Byla schopna na chalupě přijmout neočekávanou návštěvu dvanácti lidí, zároveň je bavit, zásobovat čajem a kávou a přitom upéct moučník.

Umíte si představit život bez počítače a bez mobilního telefonu?

Ano, v době před vynálezem těchto technických vymožeností jsem bez nich řídil sklárnu o 1000 zaměstnancích i v době nepřítomnosti. Dnes se bez nich na chalupě, při celodenním zahradničení, stejně jako bez připojení k internetu i několik dní velmi dobře obejdu.

Co jste na sebe ještě veřejně nikde »neprásknul« - a přitom to o vás vědí jen ti nejbližší?

Jsem předělaný levák, jsem tedy poněkud pomalejší učeň.

Jaké tři věci byste si s sebou vzal na pustý ostrov?

Čerstvé vydání Haló novin, patentní křesadlo a nůž.

Kdybyste chytil zlatou rybku a mohl mít tři přání, co by to bylo?

Prvním by bylo, abych měl znovu možnost starat se o své staré rodiče. Druhým, aby se mi podařilo mít více než jen čtyři děti. Třetím, aby se na mne ještě po 100 letech v dobrém vzpomínalo (nejen mezi příbuznými)…

(mac)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 36 hlasů.

(mac)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.