Rozhovor Haló novin se stínovým ministrem financí Jiřím Dolejšem (KSČM)

Jde o vládu, která částečně řeší některé sociální nespravedlivosti

Vláda Andreje Babiše, jejíž vznik se rozhodla tolerovat KSČM, vládne již skoro rok. Jak byste jako předseda odborné komise KSČM pro hospodářskou strategii a člen stínové vlády hodnotil její hospodářskou politiku?

Jde o vládu, která zatím vyvolává méně problémů než čistě pravicové vlády před rokem 2013 a která částečně řeší některé sociální nespravedlivosti nakumulované z předchozího období (v oblasti nízkých platů, penzí atp.).  Ministryně Schillerová to nazvala inkluzivní růst, tedy že do užití plodů ekonomického růstu se začlení i širší sociální skupiny. Ale je to také vláda, která dosud vládla v tzv. dobrém počasí hospodářské konjunktury, a hrozí, že příchod některých problémů obnaží jak koncepční slabost jejího přístupu k veřejným financím, tak i její slabší politický mandát.

Ještě loni v listopadu počítala ČNB s ekonomickým růstem 3,3 % a nyní zhoršila predikci na 2,9 %. Aktuální prognóza Ministerstva financí ČR z dubna t. r. pracuje již s 2,4 %. Oficiální místa zatím nezdůrazňují některá rizika, ale mnozí ekonomové varují před přílišným optimismem. Varují zejména před zhoršením zahraničních veličin, ale i před slabším investováním a zpomalením domácí soukromé spotřeby. Hospodářská komora ČR dokonce na příští rok uvádí jen 2 % růstu HDP a předpokládá zpomalení růstu mezd.

Pochybnosti mají i autoři prognóz zpracovávaných nadnárodními institucemi. Zhoršuje se konsenzus pro globální výhled. Březnová prognóza Evropské centrální banky snížila odhad růstu v eurozóně na 1,1 %. Její předseda Mario Draghi sice v příštím roce očekává oživení, ale někteří experti varují před faktory, které případný růst zbrzdí. Počínaje slábnoucí čínskou poptávkou a konče oslabením poptávky po naftových motorech. Otázkou je, kdy bude ECB donucena ukončit prorůstovou politiku uvolňování a zvýšit úrokovou míru.

V tomto srovnání je růst české ekonomiky sice nad průměrem EU, ale současně je nejslabší v rámci Visegrádské skupiny (sousední Slovensko dosahuje kolem 4 % HDP). Dosáhli jsme sice v poslední době 90procentního průměru ekonomické úrovně EU, ale čelit napětí ve veřejných financích bude čím dál obtížnější. Zatím nelze predikovat nějaký zlom, příznaky zhoršující situace jsou zastírány zástupnými tématy, ale blíží se opět doba, která po nás bude chtít promyšlené strategické odpovědi. Přitom některé politické sliby už dnes znamenají růst nároků na veřejné finance.

Především je to závazek, že nejpozději do konce roku 2020 dosáhne průměrná mzda ve školství 45 tisíc korun. Pak je tu aktuální otázka zafinancování zvýšené rodičovské, zálohové výživné, revize sociálních dávek a dříve nebo později se otevře spor o koncepci adaptace penzijního systému. Je tu i slib vlády, že provede revizi staré koncepce bytové politiky (koncepce na období 2011-2020 se neplní) a že zvýší objem finančních prostředků pro bytovou výstavbu s akcentem na podporu dostupného nájemního bydlení. Vláda dosud uvolnila dvě miliardy, masivnější podpora by ale vyžadovala až 20 miliard.

V těchto dnech definitivně odchází ze své funkce ministryně průmyslu Marta Nováková. Myslíte, že poslední dva přešlapy, tedy mobilní data a vykázání tchajwanského zástupce z jednání o hospodářské spolupráci, k tomu přispěly?

Ministři prostě bývají někdy obměňováni, současná menšinová vláda ANO a ČSSD jich obměnila již pět (ministři spravedlnosti už odešli dokonce dva, Malá a Kněžínek). Ekonomičtí ministři byli nominováni vítězným hnutím Andreje Babiše, který se také rozhodl je vyměnit. Marta Nováková do této vlády přišla jako nestranička a místopředsedkyně Hospodářské komory ČR.  Jako představitelka podnikatelů kritizovala růst minimální mzdy, omezení pracovní doby o svátcích, jako ministryně připravovala redukci rozsáhlých investičních pobídek.

Premiér jí vytýkal zejména špatnou komunikaci. Když vláda označila levnější mobilní data za svou prioritu, tak vzkázat občanům, že si za drahá data mohou sami, protože je nekupují, bylo velmi neobratné. Jako by nevěděla, že hlavní operátoři nesnižují ceny, protože si na trhu nekonkurují a ani na ně netlačí Český telekomunikační úřad. Medializovaný protokolární lapsus s tchajwanským zástupcem byl už jen tou pověstnou kapkou. Premiér si již nějakou dobu připravoval jiného člověka, a tak se i po deseti měsících mandátu ministryně Novákové stalo.

Znáte nového ministra průmyslu a obchodu? Má na to, aby úkoly, které si dala Babišova vláda, zvládl? Co byste vy jako národohospodář preferoval?

Na tomto ministerstvu se významně protínají zájmy byznysu a politiky. Řeší se zde nejen otázky běžného českého podnikání, ale strategické strukturální otázky jako například energetika, surovinová politika či spojení byznysu s technologickými inovacemi a koncept Průmysl 4.0. Karla Havlíčka potkávám skoro deset let, co se stal představitelem Asociace malého a středního podnikání. Jistou průpravu pro svou funkci získal i tím, že od loňského roku je místopředsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Jeho přiblížení k Andreji Babišovi dokládá, že přes odpor řady menších podnikatelů podpořil projekt EET.

I v našem programu figuruje dostavba Jaderné elektrárny Dukovany i Temelín, což znamená růst podílu jaderné energie na českém energetickém mixu. Zejména omezenost dosavadních dukovanských bloků tlačí na termín výstavby náhrady, a tedy i na model financování takové akce a výběr z některého globálních uchazečů o tuto zakázku.

Požadujeme kroky v oblasti regulace cen energií a obecně regulace oligopolů (od podnikání s energií až po telekomunikační operátory). Vláda kontrolu regulovaných cen slíbila a výslovně šlo o sociálně únosné ceny energie a tepla a omezení neúnosně vysokých plateb za obnovitelné zdroje energie. Nezbytností bude podpora chytrých investic při ukončení politiky levné práce včetně zvyšování minimální mzdy až k 50 % průměrné mzdy.

V neposlední řadě bude v roce 2022 končit garance současných plateb těžařů za vydobyté suroviny. Nejen u lithia, ale i například u hnědého uhlí bude téma, jak v horním zákoně upravit tyto povinné odvody.

Na »vlastní žádost« odchází i ministr Dan Ťok. Jak jste hodnotil jeho? A jak se vám jeví nový kandidát na tento resort?

Dan Ťok byl ve funkci ministra dopravy za ANO skoro pět let, a měl tedy dost času, aby řešil nakumulované problémy resortu. Patřil mezi ministry, které nějakou dobu kritizovali i zástupci KSČM. Vláda při svém vzniku slibovala zprovoznit do roku 2021 až 210 kilometrů dálnic. Také ve volebním programu KSČM byl požadavek na dokončení dálniční infrastruktury.

Dočkali jsme se ale spíš průtahů, včetně přetřásané situace na D1. Byl tu také dlouho nenaplněný slib dořešit problematiku mýtného systému. Každý den projede přes ČR 50 tisíc kamionů a loni jsme z nich vybrali jen 11 miliard korun. Mohli bychom se bavit i o tom, jak reálně vypadá preference veřejné hromadné dopravy, hospodaření národního dopravce na železnici (ČD) včetně fungování SŽDC.

Při hledání nového ministra dopravy bylo prý osloveno několik manažerů. Nakonec premiér zvolil Vladimíra Kremlíka, bývalého státního úředníka. Působil na Fondu národního majetku, na Úřadu vlády (radil Vladimíru Špidlovi), ale přímo i na resortu dopravy. Nastupuje na ministerstvo v nesnadné situaci, ale je na něm, jak se v roli ministra od května uvede.

V diskusi u Václava Moravce na ČT před Velikonocemi se mluvilo o tom, že většina obyvatel, alespoň podle televizí objednaného průzkumu, by si přála, aby schodek státního rozpočtu nepřekročil 40 miliard Kč. Překročí letos, nebo nepřekročí?

Rozpočet na rok 2019 byl schválen s deficitem -40 miliard Kč. Za první čtvrtletí schodek dosáhl -9,2 miliardy, což je od roku 2013 poprvé, kdy je hospodaření státu opět v minusu (loni tou dobou byl přebytek +3 miliardy). Navíc byl v březnu rozpočet posílen o 18 miliard z privatizačního účtu. Je zjevné, že oproti plánovaným číslům se rozpočet plní pomaleji. Zejména výběr DPH je pod očekáváním a zbrzdil i výběr spotřební daně. Nízké budou tentokrát dividendy ze státních podniků: ČEZ odvede do státní kasy ze svého zisku jen sedm miliard, státní lesy s ohledem na kůrovcovou kalamitu dají zřejmě nulu.

Proti pomalejšímu plnění příjmů stojí růst výdajů. Do konce března stouply meziročně rozpočtové výdaje o 44 miliard, především pro vyšší výplaty důchodů a dávek. Do vývoje se promítá i nepravidelné čerpání peněz z evropských fondů a kapitálové výdaje na veřejné investiční projekty. Ministerstvo začalo mluvit o plošném propouštění úředníků, ale až personální audit odhalí skutečné rezervy. Pravicová opozice líčí vývoj veřejných financí dramaticky a byl to i jeden z důvodů mimořádné schůze Sněmovny, kterou svolala na čtvrtek 25. dubna.

Připomenu, že v posledních letech bylo plnění rozpočtu lepší v řádech desítek miliard a že místo loňského deficitu 50 miliard bylo nakonec saldo kladné. Troufnu si i nyní odhadnout, že zhroucení plánu na letošní deficit 40 miliard nehrozí. A pokud jde o údajné zakrývání skutečnosti mimořádnými zdroji z privatizačního účtu, tak je fér říci, že to není nic nového. Fond národního majetku byl zrušen v roce 2006 a peníze z obchodování se státními podíly se dostávají do rozpočtu opakovaně. V roce 2008 to bylo 34 miliard, v roce 2012 14 miliard a v roce 2015 10 miliard. Vnitřní vata na manévrování s rozpočtem je ale pryč.

Jste stínový ministr financí i člen rozpočtového výboru Sněmovny. Co se podle vás může stát, spadneme-li opět do větších sald? A bude KSČM i nadále Babišovu vládu tolerovat?

Výsledky hospodaření za letošní rok se dozvíme až počátkem příštího roku. Důležité bude, jak vláda bude ve svých rozpočtových plánech čelit zpomalování ekonomiky v konečném návrhu na rozpočet na rok 2020, který dostaneme na podzim. Protože podporujeme trend postupného snižování deficitu, tak jsme se již vyjádřili, že v příštím roce nemusí deficit překročit 30 miliard. Předpokládá to tlak na racionalizaci struktury rozpočtu. A připomenu, že už bylo rozhodnuto, že v příštích letech mají být sníženy sazby DPH na některé komodity. Také EET je zaváděno spíše z důvodů narovnání prostředí, než že by se tak výrazněji navýšilo daňové inkaso.

Pravice se obvykle soustřeďuje na rozpočtové škrty. Efektivnější provoz státu je samozřejmě vždy možný, ale nemělo by to být na úkor sociálních jistot. Odmítáme redukci sociálních transferů. K zbilancování veřejných financí musí přispět i opatření na příjmové straně. Zde je ale vládní programové prohlášení velmi zdrženlivé. Bojí se vyšších daní, přitom nadměrné zdanění v ČR je pravicový mýtus – reálně jsme pod průměrem EU (nad průměrem jsou jen DPH a sociální odvody).  Neustále odkládané rušení superhrubé mzdy už zavání trapností, ale Andrej Babiš to chtěl spojit s dalším snížením základní sazby daně z příjmu. Na náš návrh na návrat daňové progrese neslyší.

Na projednání balíčku daňových změn, tak aby ovlivnily rozpočet na příští rok, je ale za pět minut dvanáct. I když daňová oblast není součástí tzv. tolerančního patentu, chceme vyvíjet tlak, aby alespoň některá opatření na straně příjmů byla přijata, aby se otupil tlak pravice na sociální stát. Jednání s ministerstvem financí jde zatím cestou nejmenšího odporu. V jednání jsou korekce spotřební daně z tabáku a lihu, též některé sazby daní z hazardu.

Novou možností je digitální daň, která by zdanila velké nadnárodní společnosti, jako je Google, Apple, Facebook a Amazon. Jejich mnohamiliardové obraty jsou zdaněny korporátní daní v USA, ale u nás by tihle giganti mohli alespoň platit speciální daně z reklamy na našem území v rozmezí 3-7 %. Tuto daň schválila již Francie, chystá se na ni Rakousko, následovat mohou Belgičané, Španělé či Italové. Do českého rozpočtu by to několik miliard přineslo.

Sporné téma je zejména zdanění velkého kapitálu. ČSSD aktuálně zvedá svůj návrh sektorové daně, tedy vyšší zdanění příjmů bank. Daň z příjmů právnických osob je nyní na 19 %, banky by platily 25 %. Tomu se Andrej Babiš i ministryně Schillerová brání zuby nehty. Alternativou je speciální přidanění bankovních aktiv či daň z finančních transakcí (tzv. Tobinova daň).

Zdanění ve finančním sektoru je odmítáno s argumenty, že by oslabilo úvěrovou angažovanost bank a že banky vyšší odvody naúčtují klientům. Pravdou je, že optimální by bylo tyto daně zvýšit nejen na národní úrovni, aby odpadl faktor daňové konkurence. Obavy z útěku bank z ČR jsou ale neadekvátní, i po takovém zdanění by přispívaly české dcery svým matkám významnými částkami. A pravdou je, že ve střední Evropě všechny země kolem nás nějaké zdanění finančního sektoru mají. Prioritou zůstává omezování možností přesunu do daňových rájů.

Problém spíše je, že politická pravice, která dnes Parlamentu ČR dominuje, má zjevně speciální pochopení pro zájmy velkého kapitálu, takže tady těžko čekat vstřícnost. Také premiér Babiš návrhy na bankovní daň odmítá přesto, že banky zažívají rekordně ziskové časy. Pro nás se na tomto tématu nic nemění, protože větší zdanění bohatých je obsaženo ve volebním programu KSČM. A téma budeme zvedat i ve své opoziční roli.

Samotný »toleranční patent« budeme vyhodnocovat jako celek a z pohledu rizik, která se mohou objevit po zbytek volebního období.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 24 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-05-01 13:17
Hm. Tak že KSČM měla držet hubu nebo dokonce hrát podle not
pravčáckých politikářských ikon jako jsou Fiala a Kalousek, které
vyvoláváním chaosu, za vydatného přispění zkraChovanců z ČSSD,
chtěli vytvořit podmínky pro to, aby se dostali zase ke KaK-u (Kormidlu
a Korytům) a odstavili na vedlejší kolej vítěze demokratických voleb?
Protože Aurora na Vltavě zrovna nekotvila, udělali to nejlepší co se
za daných okolností dalo. A to , doufám, voliči v příštích volbách
ocení.
reich.mir.fan
2019-04-30 22:38
Soudruhu Dolejši k tomu tolerančnímu patentů jen tolik:Ten toleranční
patent je zárukou toho,že v příštích volbách se KSČM do sněmovny
zřejmě nedostane,strana se rozloží,Filip,Dolejš,Kováčik zdrhnou a
seniory kteří zůstali straně věrní nechají napospas osudu.Proto ta
debata o šetření o kterém bylo psáno v PL.Prostě ještě urvat co se
dá a pak děj se vůle boží.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.