Naše ZEMĚ není dojná kráva

Lukáše Pařízka znají na Litoměřicku nejen jako pracovníka státní ochrany přírody, ale i jako muže, který má svůj vyhraněný názor na dění ve společnosti. Ten jej, spolu s akční povahou, jež mu nedovolí jen stát opodál a být pouhým divákem, přivedl do řad KSČM.

»Vystudoval jsem vysokou školu v oboru ochrany přírody a ve státní ochraně přírody jsem se pohyboval téměř deset let. Během působení ve Správě CHKO České středohoří jsem byl mj. spolupracovníkem týmu Life. Za projekt podpořený Evropskou komisí jsme získali evropskou cenu za práci s veřejností. Také jsem se podílel na Evropském kongresu stráže přírody v Litoměřicích. Mám za sebou přípravu a realizaci řady mezinárodních akcí, včetně reprezentace KSČM. Mimo svůj profesní obor jsem např. spolupořádal Univerzitu Evropské levice. Podílel jsem se na výjezdech reprezentantů z Ústeckého kraje, například na vídeňský Volksstimmefest či na Světový festival mládeže a studenstva v Soči,« prozradil Pařízek Haló novinám.

Pochází z rodiny s protifašistickými ideály. Pradědeček byl za protifašistický odboj popraven. Dědeček z matčiny strany byl aktivním účastníkem komunistického odboje za 2. světové války, a tak většina rodiny byla vždy spíše prokomunistická. Zásadním důvodem pro vstup do strany bylo pro Pařízka studium ochrany životního prostředí. Konkrétně šlo o prosazování závěrů celosvětové konference v Rio de Janeiru v roce 1992 v podobě místní Agendy 21. A to vše kontextu celosvětového vývoje až po současnost. »Došel jsem k závěru, že jedinou možnou alternativou k prosazení trvale udržitelného života na naší planetě je socialismus. Práce v ochraně přírody mi bohužel mnohokrát potvrdila fakt, že současný neoliberalismus a s ním spojená vláda peněz nejsou schopny generovat trvalou ochranu nehmotného celospolečenského bohatství. Jinými slovy, prosazování ideálu, jako je ochrana přírody a lidského zdraví, končí přesně v úrovni vaší měsíční výplaty. KSČM nabízí alternativu, a proto jsem do strany vstoupil. KSČM již téměř 30 let pokládá otázky, na které naše vlády jen nerady odpovídají,« říká Pařízek.

Na Brusel!

Není divu, že právě Lukáše Pařízka nominovali litoměřičtí komunisté jako svého kandidáta »KSČM – České levice společně!« do Evropského parlamentu. »Je na místě poděkovat za důvěru, kterou mi vyjádřila okresní konference KSČM v Lovosicích na jaře loňského roku, když mne ve schváleném usnesení doporučila jako svého kandidáta krajské konferenci KSČM v Ústí nad Labem, která mne, jako stranického kandidáta k volbám do Evropského parlamentu, následně schválila. Takto projevenou důvěru KSČM vnímám jako výraznou podporu strany v našem regionu. Této podpory si vážím a hodně pro mne znamená,« svěřil se Pařízek.

Každý z kandidátů by měl mít své motto, heslo, s ním půjde do volebního klání. Má být stručné a výstižné, aby vyjádřilo podstatu toho, čeho by chtěl budoucí europoslanec dosáhnout. Pařízek si zvolil heslo »Naše ZEMĚ není dojná kráva«. Jak připomíná, naše planeta není a nemůže být pouze bezedným zdrojem nerostných surovin pro vybranou minoritu lidstva. Ale také proto, že naše země - Česká republika - nemůže být kolonií pro jiné. O změně současného kurzu se bude rozhodovat v květnových volbách, takže »Nenechme to tak«, přeje si Pařízek.

Móda, nebo životní styl?

Ekologii a ekology lidé vnímají různě. Pro jedny jsou to ochránci kůrovce, kteří se přivazují k napadeným stromům, aby nemohly být pokáceny. A ničí životní prostředí v jejich obcích, protože brání stavbě obchvatů a dálnic. Jiní zase vidí vše jen »zelenými brýlemi«, jejich ideálem je vegetarián dopravující se všude na bicyklu. A opravdu „uvědomělé ekoložky“ ani nechtějí mít děti, aby nezatížily životní prostředí na Zemi… Je ekologie módní póza, nebo životní styl, ptá se Pařízek. Ekologie je věda o vztazích věcí a dějů mezi sebou. Proto je samozřejmě obsáhlá a velice často bývá zjednodušována pouze na konstatování o ochraně nějakých »rostlin a živočichů«, v lepším případě se spojuje s obnovitelnými zdroji a udržitelným životem. Za ekologa je pak zjednodušeně označován ten, který nějakým způsobem prosazuje výše uvedenou vědu v praxi, a to někdy v souladu s většinovým názorem společnosti a jindy naopak. »Dozvídáme se, že ekologové blokují stavbu dálnice nebo zaslechneme, že ekologové demonstrují proti těžbě uhlí. Tento kolorit se tak nějak vžil a tak je vnímán jako normální. Skoro 10 let jsem byl zaměstnán ve státní ochraně přírody, a tak jsem se s tímto přístupem veřejnosti mnohokrát setkal,« uvádí Pařízek. Připomíná, že podstata problému je jinde. Současnou dobu charakterizuje veliká spotřeba na jedné straně a plýtvání na straně druhé. Svět je rozdělen na bohatý Sever a chudý, často hladovějící Jih. Rozvinutý světový kapitalismus vytváří a neustále prohlubuje propast mezi vlastníky výrobních zdrojů a vlastní výrobní silou. V současnosti má jedno procento světové populace větší majetek než zbylých 99 procent obyvatelstva planety. Toto je problém kumulace zdrojů na straně jedné a omezené možnosti růstu na straně druhé. Protože základní vlastností kapitalismu je neustále prohlubování tohoto materiálního rozporu, jsou životní vyhlídky lidí, kteří nejsou líní přemýšlet, spojené s obavami o vlastní existenci.

Na planetě s konečným množstvím zdrojů není možný neomezený růst. Je třeba hledat celospolečensky přijatelná řešení. K hledání řešení může napomoci věda o vztazích organismů a jejich prostředím a tou je právě ekologie.

Zabránit plýtvání

Ekologie by tak měla být životním stylem moderní společnosti, která odmítá plýtvání v jakékoliv podobě. A to ať se jedná o výrobní, finanční nebo lidský či jiný potenciál. Bohužel toto současná společnost neumožňuje, protože naráží na limity kapitalismu. Těžko říci, zdali si to uvědomili například studenti, kteří se zúčastnili březnové demonstrace proti vývoji klimatu. Pohozené papírové transparenty a plastové lahve v trase pražského pochodu o tom nesvědčí. Každopádně pokud stávka studentů vedla k zamyšlení alespoň u jednoho účastníka, tak otevřená podpora, moje i od řady našich kandidátů, smysl měla.

Ekologie nás učí poznávat vztahy a odhalovat rozpory v rámci jednotlivých systémů. Touto optikou lze odhalit i rozpor finančních toků veřejných zdrojů v rámci EU. Každoročně z evropských finančních toků určených ke zkvalitnění života občanů se ztrácí více než bilion euro v šedé ekonomice. Jinými slovy je veřejný sektor ochuzen o jeden bilion euro nastavenými pravidly zvoleného systému. A to je také důvod, proč chtít EU měnit pod heslem »Nenechme to tak!«, připomíná Pařízek.

Skryté souvislosti

Evropská komise si dává různé, zpravidla ambiciózní cíle. Jedním z nich je tzv. zimní energetický balíček. Součástí tohoto balíčku je směrnice o obnovitelných zdrojích, která stanoví hlavní cíl pro rok 2030, kdy má 32 procent spotřebovávané energie na úrovni EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Cíl je pro členské státy právně závazný! »Celý svůj profesní život se v této oblasti pohybuji. Nemohu tedy nic namítat proti takto ambicióznímu plánu. Je v souladu s myšlenkou trvale udržitelného života, a tak je zajisté veden těmi nejlepšími úmysly. Srdce ekologa zaplesá. Ale zkusme se na to podívat jinak, žijeme přeci v kapitalismu, kde se velká rozhodnutí dělají pro zisk,« uvědomuje si Pařízek. Výroba energie z obnovitelných zdrojů podle něho paradoxně nemusí být čistou. Například pro větrné elektrárny potřebujete vždy záložní zdroj, a to je v našich podmínkách zpravidla zdroj plynový, tedy neobnovitelný. Plynová elektrárna má tu výhodu, že jde rychle spustit a stejně rychle vypnout. Jedná se o ochranu rozvodné sítě pro případ, že nebude foukat. Obdobně lze negativně vnímat takové obnovitelné zdroje, pro jejichž vlastní výrobu spotřebujete více neobnovitelných zdrojů, než je jejich vlastní potencionální energetický přínos. V tomto hodně vyniká právě biomasa. Například z biomasy vytvořené dřevní pelety při přepravě sušení nebo drcení spotřebovávají energii z fosilních paliv. Typickým negativně hodnoceným palivem je palmový olej. Z tohoto důvodu mne proto velmi překvapilo aktuální rozhodnutí Evropské komise, která dne 29. ledna 2019 rozhodla o schválení dovozu sójových bobů z USA pro energetické účely. S podílem 75 % dovozu sójových bobů zůstaly USA nejdůležitějším dodavatelem Evropy. »Každopádně jako ekolog nemohu souhlasit s tím, aby se biomasa určená k výrobě ekologické energie dovážela z opačné strany planety přes moře lodí, která při své plavbě vyprodukuje víc CO2 a škodlivin do ovzduší než její potenciální úspora budoucího eko-paliva. Nechci být pesimistou, to bych nemohl být komunistou, ale něco mi říká, že se opět jedná o zisk kohosi třetího na úkor EU, a tedy i nás občanů,« varuje Lukáš Pařízek. Právě pro tuto jeho schopnost nahlédnou »za oponu« bychom mu ve volbách do Evropského parlamentu měli dát svůj hlas.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 8 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.