S manželkou Monikou a synem Maxmiliánem

Pavel Trávníček: Už mám jiné hodnoty!

Pavel Trávníček je jedním z nejpopulárnějších českých herců. Už to sice dávno není mladičký princ z pohádky Tři oříšky pro Popelku, díky níž získal věhlas i v zahraničí, stále však platí za charismatického muže, dokonalého herce i dabéra s nezapomenutelným hlasem. Před čtyřmi lety se oženil se svojí dlouholetou přítelkyní a hereckou kolegyní Monikou Fialkovou a ta mu přivedla na svět třetího potomka – syna Maxmiliána. Velmi dobře jim to společně klape, což je ostatně patrné i z prvního květnového rozhovoru naší pravidelné sobotní přílohy Bonus Pro Vás

Jak dnes vypadá váš běžný den?

No docela složitě, protože mám spoustu povinností, ale také radostí. Mezi ty patří hlavně můj malý Maxmilián, kterému jsou teď dva roky a tři měsíce. On je momentálně mojí největší zábavou. A pracovně jsme vytvořili premiéru našeho divadla, kterou je krásná, francouzská detektivka. Potřeboval jsem pro ni krásnou a inteligentní herečku, a tak jsem požádal Yvettu Blanarovičovou, která pořád vypadá, že jí je dvaadvacet. Takže jsme udělali takové hezké představení s názvem Vysoká hra, a to teď tvoří moji hlavní pracovní náplň.

Když se zastavíme u vašeho syna, nedá mi to, abych se nezeptal na jednu věc. Rodičovské zkušenosti už máte z minula, ale když to porovnáte, je to teď aktuálně nejintenzivnější?

Je to takové jiné. Můj starší syn Pavel už hraje u mě v divadle. A když má člověk v tomhletom věku další dítě, tak to vidí úplně jinak. Zjistí něco velmi důležitého, a to, že je to ta nejlepší věc na světě. Když je mladý, tak honí kariéru, peníze, auta a tak. A když už je starší jako já, protože na rodičovství jsem stará osoba, tak už se na to dívá jinak a vidí, že hodnoty jsou úplně někde jinde. V prvé řadě si chci užít syna a toho, jak roste. Tohle vnímám jako největší zábavu.

Pavel Trávníček nemůže chybět na žádném z ročníků Muže roku.

Čím vás v poslední době nejvíce pobavil nebo potěšil?

Už jen tím, že je, že existuje. Malý Max je poměrně chytroučký a z toho vychází jedna aktuální historka. Protože párkrát utekl na zahradu sám, dali jsme na dveře takovou záklopku, a to vysoko, aby na ni nedosáhl. Jenže on chtěl bezpodmínečně ven, a tak přemýšlel, jak to udělat. Zrovna dneska přišel na to, že na schodech máme kovovou tyč, která slouží k tomu, aby koberce neklouzaly. Přestavte si, že ji vytáhl a snažil se s ní otevřít tu záklopku. Já jsem říkal Monice: »Pojď se na něco podívat. No napadlo by tě tohle?«

A když se vrátím k divadlu, kde vás tedy mohou zájemci vidět na vlastní oči?

Zatím většinou hrajeme v pražském divadýlku U Hasičů, ale taky jezdíme. A když už jsme u těch cest, je přede mnou i taková hezká práce v Ústí nad Labem. Tam mají nádherné veliké divadlo, kde je opera i balet, a kde ředitele dělá pan Miloš Formáček. A právě tam budu režírovat to, co jsem dělal už v Karlínském divadle před dvaceti lety - Zasněženou romanci. Což je především Glenn Miller a krásná swingová muzika. Tu bude interpretovat živá kapela, takže se na to všichni moc těšíme. Premiéra je nachystaná na podzim, aby to bylo blíže té zimě, když už se představení jmenuje Zasněžená romance, že…

A co nějaký dabing?

Dabuju pořád něco. Jako všichni herci. Někteří »imrvére«, jak se říká. Od rána do noci. A když se jich zeptáte, co dabují, tak řeknou, že už ani neví. Prostě oni to pustí, já to nadabuju a jdu zase do jiného studia (úsměv).

Platí to i u vás?

Ne, ne. Já jsem se zařekl, že takové věci, abych v dabingovém studiu bydlel a spal, už mám za sebou. Takže beru jen to, co chci brát. A když se mi to nelíbí, tak to prostě nevezmu, a ať si to nadabuje, kdo chce. Mně je to úplně jedno.

Nadaboval jste spoustu nezapomenutelných rolí. Ale mně teď napadá jedna konkrétní. Můj syn hodně sleduje Harryho Pottera, a když slyšel jednoho z největších ochránců čisté kouzelnické krve Luciuse Malfoye, řekl, že ten pán má zajímavý hlas…

(Smích) Ano, ano. To byl pěknej zloun, že? Ten se daboval hrozně dobře, to byla fakt pěkná role!

Herci se vesměs shodují, že zlouni se hrají lépe. Platí to také v dabingu, že se záporné postavy namlouvají snadněji?

Dobře se dabuje film, kde se nemluví moc rychle. Ne jako třeba Alan Alda v M.A.S.H. Ten mlel tak, že jsem sotva stíhal. Ale nebyl to zloun, byl to takový emotivní herec. Teda - dneska je to asi už 85letý pán, ale tehdy byl mladý a v jeho podání se jednalo o takovou erupci bezvadného herectví. Rádi jsme to dělali - dva a půl roku. A pořád to běží v televizi a lidi to mají rádi.

Stále vypadáte velmi mladě. Jak to děláte?

(Úsměv) Jé, děkuji, to musím říct doma…

Sportujete, cvičíte, držíte správnou životosprávu?

Necvičím, ale to jsou pozůstatky z mého mládí, když jsem hodně sportoval. Asi to mi zůstalo do dneška.

To je zvláštní. Všeobecně se říká, že jakmile někdo hodně sportuje, a pak přestane, naopak velmi rychle přibere a ztratí kondici…

Jasně, že musím trošku držet a něco dělat. Tu a tam si jdu něco zahrát – například tenis, ten mám rád už od mládí. Dnes je módní hrát tenis nebo golf, ale já to již dlouhou dobu beru tak, že mě tenhle sport prostě baví, a tak se mu věnuju, móda nemóda. A v zimě zase rád, a myslím, že i docela dobře, lyžuji. No vidíte, tak ono je toho nakonec docela dost. Zdá se, že pro svoji kondici něco dělám, aniž si to vlastně uvědomuji.

Co je pro vás tou nejlepší relaxací? Při čem si nejvíce odpočinete?

Pro mě je to zahradničení. Doma máme krásnou zahradu a u toho, když se člověk hrabe v hlíně a pracuje na plno, se dokáže uvolnit nejlíp. Naše zahrada je velká a celá je osázená tújemi, takže je to takový živý plot a člověk se o to musí hodně starat, aby to nějak vypadalo. Je to dost pracné.

A stará se hlavně manželka nebo vy?

Starám se já. A často byste mě našel na žebříku, jak zastřihuju túje.

Když jsme u těch domácích prací. Je nějaká, které se vyhýbáte? Já si například moc netykám se žehlením…

Nenapadá mě žádná taková práce. Moje maminka mi říkala: »Nauč se všechno, budeš to potřebovat.« Takže například i vařit umím. Člověk nikdy neví, co ho v životě potká. My jsme už zkrátka měli takovou výchovu. Otec byl hodně přísný a u nás na zdi visel plán, kde byly přesně rozepsané časy, kdy co dělat. Vstávat v 8.00, dále škola, sport, hudební výchova… Všechno jsem měl takhle detailně rozepsané na celý týden! To, jak jsem býval vychovávaný, mi zůstalo dodnes. A takto vychovávám i Maxe, aby měl řád. Aby se někde nepoflakoval a nedělal blbosti.

Já vím, že je to hodně předčasné, ale - budete chtít, aby z něj vyrostl herec?

To úplně ne. Osudy jsou různé, a ať se stane čímkoli, co bude chtít, tak se tím prostě stane. Ale je pravda, že herecké rodiny to tak mívají nastavené. Potomci vidí, čemu se věnují jejich rodiče, a líbí se jim to. Děti mají rády divadlo, a ne jen loutkové. A divadlo má atmosféru! Proto se často stává, že končí jako herci podobně jako jejich maminky či tatínkové.

Kromě výčtu všech vašich činností, by mě zajímala ještě jedna. Tradičně jste porotcem při soutěži Davida Novotného Muž roku, jejímž jsou mimochodem Haló noviny mediálním partnerem. Baví vás tato akce?

No jasně že baví! V Česku je plno krásných chlapů, urostlých, svalnatých. Takže bylo na čase, aby vznikla taková soutěž. Ostatně, můj syn se jí minulý rok také účastnil. Na rozdíl od těch kluků, co jsou svalnatí a vypracovaní, je on takový normální. Ale bral to s nadhledem a od začátku říkal, že je tam jen jako exot (smích). Sám za sebe ale musím říci, že soutěž má úroveň, je zábavná a kluci jsou moc šikovní. Mně se to fakt líbí!

Soutěž je pro pány do 26 let. Kdyby vám bylo okolo dvaceti, kdy jste platil za idola žen, a existoval už tehdy Muž roku, přihlásil byste se?

Je to taková exhibice, která se úplně neslučuje s herectvím. Herci rádi exhibují na jevišti, když jsou v nějaké roli. Takže bych asi na vaši otázku odpověděl záporně. Model by ze mě nebyl (úsměv).

Petr KOJZAR

FOTO – autor (2) a wikipedia.org/David SEDLECKÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 24 hlasů.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.