Ilustrační FOTO - Pixabay
Otázky Haló novin pro Lea Luzara (KSČM), člena hospodářského výboru a petičního výboru Sněmovny

Je věcí samosprávy, aby si pohlídala své území

Sdružení místních samospráv chce obcím nechat agendu stavebních úřadů, kterou jim plánuje odebrat ministerstvo pro místní rozvoj v rámci chystané změny stavebního zákona. Zorganizovalo proto petici, kterou představilo ve Sněmovně.

Petice reaguje na návrhy, o nichž se momentálně diskutuje v rámci změn stavebního zákona, který připravuje MMR. Je tam návrh, že by se měla státní správa, která má svou samostatnou působnost výkonu, i fyzicky oddělit od samosprávy. I dnes je stavební úřad jako úřad státu právně oddělen od výkonu samosprávy, ale jeho úředníci jsou placeni a podléhají organizačně tajemníkovi, byť sídlí v budovách obecních úřadů atd. Už víckrát se stalo, že v rámci odvolání bylo napadnuté rozhodnutí stavebního úřadu, protože podlehl tlakům samosprávy, a rozhodnutí je proto podjaté. Navržené řešení, ale opakuji – je to zatím k diskusi – odděluje stavební úřady nejen dle práva, ale i fyzicky, aby i financování stavebního úřadu a jeho úředníků bylo možné oddělit od samosprávy. Aby zde nemohla být podjatost daná tím, že máme společně samosprávu a státní správu.

Starosta Josef Vondrášek s předloženým návrhem nesouhlasí, vychází ze své dlouholeté praxe. Proč si nerozumíte?

To určitě tak není, podle mě jde jen o nepochopení výkonu státní správy. Když úředník dostane na stůl žádost o stavební povolení, má zákonné limity, časy a má to projednávat podle svého nejlepšího svědomí a podle zákona. Jestli přijde starosta nějaké obce a řekne úředníkovi – Franto, my to nutně potřebujeme, udělej to rychle, je to špatné. Chápu starosty, že v tomto pohledu je to pro ně výhodné, ale jak k tomu přijde jiný stavebník...

Nedlouho platí velká novela stavebního zákona. Teď se připravuje nová. Jsou velké změny skutečně zapotřebí?

Diskuse o stavebním zákonu je určitě nutná. Sám jsem paní ministryni Dostálové nabídl, že se zúčastním odborné skupiny pracující na toto téma. Zatím se - aspoň ne s mojí účastí - nesešla, nedostal jsem žádnou pozvánku. Takže nevím, jaký je vývoj v této oblasti. Druhá věc. Výkřiky, že u nás je stavební řízení delší než kdekoli jinde ve světě, jsou z čísel jasné, ale praxe, a ta pravda, jsou někde napůl. Co to znamená? Stavební řízení mnohdy někteří stavební žadatelé zneužívají k tomu, aby získali papír, a nečekají konec. Jde jim o to, aby splnili své povinnosti vůči investorovi, které jsou často pod sankcemi, když je nesplní... A třetí věc v tomto je, že je tu společenský tlak na zjednodušení stavebního řízení ze strany stavebníků, a ten je třeba vyslyšet a podívat se, kde to je možné a kde ne. Na druhé straně si musíme dávat pozor na zneužívání stavebního řízení různými iniciativami, které se nejednou snaží jen zablokovat stavbu a zaštiťují se různými ekologickými či jinými zájmy.

U nás prý vyřízení stavebního povolení trvá průměrně 246 dní, jinde v Evropě je to o 80 dní méně. Proč to tak je?

Říkám, že je s tím třeba něco dělat, ale jde také o to, zda metodika zjištění těchto čísel je správná, tzn. jestli by u nás nestálo za to zahájit stavební řízení až poté, co všechny doklady potřebné k zahájení stavebního řízení jsou na stole. Ale u nás se zahajuje stavení řízení i bez toho, aby všechny podklady byly na stole. Ke stavebnímu řízení jsou třeba konkrétní doklady, konkrétní materiály, a mělo by být přerušené, jenom když se chce něco do již předložených materiálů doplnit. Ale to v zákoně momentálně nemáme. Prodlužování stavebního řízení mnohdy pramení právě z tohoto, a chyba není na straně úřadu, ale žadatele. Bylo by zajímavé znát čísla, jaký je poměr.

Někdy asi průtahy nejsou, rychle vyrostly ty příšerné velkosklady kolem dálnic, či satelity na úrodné zemědělské půdě...

To je věc klasického územního řízení a územního plánovaní. Územní plán je čistě věcí samosprávy, obec si řekne – tady nechceme pole, chceme tu novou vesnici nebo průmyslový komplex. Určí to v územním plánu. V ten moment už stavební úřad nemá možnost zablokovat, když někdo přijde s žádostí, že by tu chtěl postavit sklad, podívá se do územního plánu a zjistí, že obec s tím souhlasí. Chce tu mít sklady, tak je tu bude mít. Je věcí samosprávy, aby si to pohlídala a hlídala si své území, jak má vypadat do budoucna. Úředník do toho moc zasahovat nemůže. Zkrátka a dobře opakuji, že jde o oddělení státní správy a samosprávy.


Patří či nepatří do agendy obcí stavební úřady?

Názory i odpovědi na otázku, zda obce mají mít ve své agendě stavební úřady, se liší. Zatímco Sdružení místních samospráv chce obcím agendu ponechat, ministerstvo pro místní rozvoj jim ji naopak v rámci chystané změny stavebního zákona plánuje odebrat.

Co na otázku odpoví dlouholetý komunistický starosta z Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek? »Nevím, jak někdo může vymyslet, aby stavební úřady byly daleko od míst, která mají spravovat! Tady je spádové území 6,5 tisíce obyvatel, a na každý papír budeme čekat měsíc nebo jak dlouho? Nechápu, nevím,« byla jeho rychlá a zcela jednoznačná reakce na toto téma pro náš list. Jako starosta dobře ví, o čem hovoří. Zkušenosti z praxe se tomu říká. »Ono také proběhlo to, že stavební úřady zůstanou v obcích, ale lidé tam budou placeni jako státní úředníci. Aspoň o tom mluvil nový předseda Senátu v tom smyslu, že to bude pěkná hloupost. Takže ti úředníci budou mít 1,5 až 2krát vyšší platy než ti ostatní, a budou dělat totéž co dnes. Taková hloupost jako korupce nebo že by starosta ovlivňoval stavební úřad, to přece může vymyslet jen pitomec,« zdůraznil Vondrášek s akcentem na poslední slovo. Stavební úřad v obci je podle jeho slov nyní schopen reagovat rychle, navíc má pod sebou zemědělství, dopravu, životní prostředí – to vše musí v pár lidech zvládnout. »Jak by to mělo být nově, nevím. To bych nechtěl zažít. Prosím, napište, že je to zhovadilost,« trvá na svém starosta.

Sdružení místních samospráv kvůli tomu zorganizovalo petici, kterou nedávno představilo ve Sněmovně. »Vítáme snahu zjednodušit stavební řízení. Obce jsou samy stavebníky a víme, že stavební právo změnu potřebuje. Protestujeme však proti plánu ministerstva odebrat obcím výkon stavebních úřadů,« uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Změna by podle něj znamenala centralizaci státní moci a nepřijatelný zásah do vztahu mezi obcemi a státem. Připomeňme, že sdružení místních samospráv vzniklo jako nevládní organizace kvůli prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města. Sdružuje 1800 ze zhruba 6500 obcí v ČR.

Proti změně se postavil také pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). »Návrat k modelu okresních úřadů, který koncepce rekodifikace stavebního práva prakticky představuje, je ústupem od hodnot demokracie a decentralizace, a ta je jako taková z pohledu Asociace krajů ČR zcela nepřijatelná,« řekl. Pokud vláda svůj záměr prosadí, chce navrhnout změnu specializovaného stavebního úřadu na okresní úřady.

Stavět v ČR je složitější než jinde v Evropě

Nový stavební zákon by vláda ráda předložila k projednání ve Sněmovně do konce roku. Od navržených změn si slibuje zkrácení povolovacího řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) chce sloučit do jednotného povolovacího řízení.

Nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy, bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů. Jejich územní pracoviště mají být v dnešních obcích s rozšířenou působností. Návrh rovněž počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu. Zákon má zavést jediné řízení a celý proces digitalizovat, aby do něj mohly nahlížet obě strany. A pozor – černou stavbu by už nebylo možné zpětně legalizovat.

Česká republika má jedno z nejsložitějších stavebních řízení na světě. Celkem 246 dní zabere získání všech potřebných razítek z různých úřadů a stavebníci musí žádat povolení a různá stanoviska podle pětaosmdesáti zákonů. Skutečná doba je však mnohem delší, je třeba k ní připočíst různé průtahy, které mohou nastat, a většinou také nastanou. Žebříček totiž počítá jen se zákonnými lhůtami. Do procesu schvalování stavby vstupuje v ČR na 20 úřadů a další padesátka dotčených orgánů. Vláda se tak po naléhání opozice rozhodla pro změnu zákona, první nástřel je na světě, hodně se o něm mluví, často velmi hlasitě, protože nesouhlasných stanovisek je hodně. Velkou novelu připravuje ministerstvo pro místní rozvoj.

ODS přispěchala s vlastním návrhem zákona, který by stavební řízení urychlil. »Jde o novelu správního řádu, která zavádí pro všechna závazná stanoviska takzvanou fikci souhlasu. To znamená, že stát bude mít přesně určenou lhůtu 30 dnů pro vydání závazného stanoviska. A pokud tuto lhůtu nesplní, tak to řízení pokračuje, jako by stát vydal souhlasné stanovisko,« uvedl předseda ODS Petr Fiala.

S obdobnou variantou počítal i dřívější návrh ministryně Kláry Dostálové (ANO). »Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas,« řekla již dříve Dostálová. Narazila však na odpor ministerstev vnitra, zemědělství, životního prostředí, kultury a školství, které návrh zkritizovaly v připomínkovém řízení. Proti se postavily i kraje či Nejvyšší správní soud. Novela stavebního zákona, která začala platit zhruba před rokem, ovšem stavební řízení nezkrátila, ale naopak ještě prodloužila.

Nějaký čas bude třeba, aby si změny »sedly«

Pokud jde o fikci souhlasu, někteří politici a odborníci se obávají, že tento institut může být zneužitelný. Podle nich otevírá prostor pro korupci, když se úředník třeba »náhodou« zapomene podívat do datové schránky, aby pomohl prosadit nějaký kontroverzní projekt. Dostálová však tvrdí, že fikce souhlasu je opatřena řadou pojistek. »Pokud např. památkář zjistí, že je potřeba stavebně-historický průzkum, jednání přeruší. A teprve až bude dokumentace doplněna, začne lhůta běžet. Úředníci mají ve správním řádu lhůty už dnes, jenom je nikdo nedodržuje. U velkých dopravních staveb už je fikce souhlasu zavedena a žádné problémy v praxi to nedělá,« uvedla. Dodala, že nyní musí investor při stavebním řízení jednat se zhruba 40 dotčenými orgány – hygieniky, památkáři, hasiči... A pokaždé musí upravit projektovou dokumentaci podle toho, kam zrovna jde. Nově to za něj bude vykonávat stavební úřad. »Všichni budou sedět pod jednou střechou a domluví se, kdo trochu ustoupí, kde se to doplní, případně změní. Ale budou se bavit nad jednou projektovou dokumentací,« dodala ministryně.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý je přesvědčen o tom, že po přijetí nového zákona budou mnohem nižší rizika korupce, zpoždění, nekonání nebo otevření prostoru pro dílčí skupiny. »Vytváříme nový systém, který má svoje rizika. Ale celkově budou mnohem nižší než dnes při tom rozdrobeném systému,« řekl.

Vláda by ráda, aby zákon byl účinný od ledna 2021, ministerstvo pro místní rozvoj počítá s tím, že v něm budou přechodná ustanovení jako u občanského zákoníku. Protože jde o obrovské množství změn a bude trvat zhruba rok, »než si věci sednou«. U občanského zákoníku to podle ministryně Dostálové byly dva roky.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 2 hlasy.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.