Ilustrační FOTO - pixabay

Dětí bez základního vzdělání přibývá

V loňském roce nedokončilo základní vzdělání v běžných ZŠ 4797 dětí z 81 428, které tyto školy opustily. Včetně žáků speciálních škol, kteří i v případě úspěšného absolvování mají jen takzvané základy vzdělání, školy bez základního vzdělání ukončilo 5460 žáků. To je 6,7 procenta žáků, kteří ZŠ opustili.

Základní vzdělání získá žák, který úspěšně ukončí 9. ročník ZŠ. »Tedy pokud žák opakoval a ze ZŠ odešel například v 8. ročníku, základní vzdělání nezískal, stejně tak pokud propadl v 9. ročníku a již nepokračoval v ZŠ ve vzdělávání uvedlo ministerstvo školství.

Z údajů ve statistických ročenkách úřadu vyplývá, že velká část neúspěšných končí v osmé třídě. Loni to bylo 3241 dětí, předloni 3192 a ještě o rok dříve 3113 žáků. V sedmé třídě skončilo loni s povinnou školní docházkou 780 dětí, ve školním roce 2016/2018 to bylo 775 školáků a rok předtím 675 žáků. V nižších ročnících končí děti spíše výjimečně.

Podle exposlankyně a expertky KSČM na školskou problematiku Marty Semelové to, že někdo nedokončil všech devět ročníků základní školy, tu bylo vždy. Rozdíl oproti minulosti tu ovšem podle ní je. »Jednak se počet těchto dětí zvyšuje, jednak se zhoršují znalosti i těch, kteří základní vzdělání získají. Ze zprávy ČŠI vyplývá, že školáci nezvládají čtení a porozumění textu, což se odráží ve všech předmětech. Testovaní žáci 9. ročníků ZŠ a 2. ročníků SŠ ani v jedné škole nedosáhli všichni požadované úspěšnosti 60 %. V základních školách to bylo 45 %, na středních školách 56 %. Ve 12 % základních škol požadované minimum testu nezískal ani jeden žák,« řekla našemu listu.

Expertka KSČM na školskou problematiku Marta Semelová.

Důvodem je i »hloupě« zavedená inkluze

Podle Semelové existuje celá řada příčin, proč tomu tak je. Kromě jiného to je podle ní i »hloupě« zavedená inkluze za každou cenu, kdy se děti ze speciálních škol, kde se jim dostávalo potřebné odborné péče, jež zajistila jejich maximální možný rozvoj, přesunuly do běžných základních škol. Odnesli to všichni. »Zvyšuje se i počet žáků se specifickými poruchami učení, dále se specifickými poruchami chování, těch je v běžných základních školách 12 tisíc. Do toho nárůst počtu cizinců, v minulém školním roce jich bylo 22 tisíc, kteří neumí slovo česky, k tomu obrovské papírování, kde mají kantoři vzít čas na individuální přístup k všem těmto dětem? Není divu, že absolventi pedagogických fakult nenastupují do škol, případně po krátké době odcházejí mimo obor. A nedostatek kvalifikovaných učitelů, to je další důvod, poklesu kvality vzdělání vyčetla příčiny současného stavu exposlankyně.

Kolem 20 procent šestiletých dostává v pedagogicko-psychologických poradnách takzvaný odklad povinné docházky. Jejich počet je terčem časté kritiky. Podle některých odborníků by se odklad měl týkat maximálně dvou procent předškoláků. Podle psychologů ale řada dětí není v šesti letech na školu zralá a v ČR by se nejdřív musel zásadně změnit přístup k výuce.

Odkladů je hodně také podle Semelové. »Jejich důvodem bývá školní nezralost, vážné vady řeči, sociální nezralost. Stále mladší a mladší děti, namísto dětských her, které přispívají k jejich rozvoji i pohybových schopností, namísto toho, aby si povídali se svými rodiči, namísto toho, aby jim rodiče četli a zpívali, tráví svůj čas hrami na mobilech, na tabletech a počítačích či sedí u televize uvedla s tím, že odborníci varují před tímto způsobem života od útlého dětství. Dochází k vážným poruchám koncentrace, k problémům v komunikaci s vrstevníky, ke zdravotním problémům, ale také k nebezpečnému vzniku závislostí. Čím mladší dítě, tím větší riziko.

O povinnou školní docházku se po listopadu sváděl boj

Základy školní docházky na českém území položila císařovna Marie Terezie v roce 1774. Až v následujícím století ale vznikl školský zákon, který určil osmiletou povinnou školní docházku a zavedl sankce pro rodiče, kteří na pravidelnou docházku dětí nedbali. V platnost vstoupil před 150 lety, přesně 14. května 1869.

Současnou devítiletou školní docházku zavedla novela školského zákona v roce 1995. Platí nejvýše do konce školního roku, ve kterém dítě oslaví 17. narozeniny, a týká se všech občanů ČR, ale i cizinců, kteří v ČR pobývají déle než 90 dní.

»I o tu povinnou školní docházku jsme museli po listopadu svádět boj. Mnozí by ji nejraději zrušili, a když se jim to nepovedlo, tak nejdřív zrušili jednotnou základní školu s jasně danými osnovami, zavedli soukromé a alternativní školy a prosadili na obou stupních ZŠ individuální (domácí) vzdělávání dodala Semelová.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 33 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.