Rozhovor Haló novin s Jiřím Dolejšem, poslancem PS PČR (KSČM)

V Bruselu zahájena příprava sjezdu EL

Strana Evropská levice (EL) připravuje svůj VI. sjezd.  Před lety přitom sjezdovala také v Praze. Jak aktuální příprava vypadá a kam se tato strana za ta léta posunula?

Strana EL (European Left) vznikla v Římě v roce 2004 a pořádá své sjezdy každé tři roky. V Praze jsme v roce 2007 hostili druhý sjezd EL, šestý sjezd bude letos v prosinci v Barceloně. Počátkem května se sešla pracovní komise pro přípravu politického dokumentu a hodnotící zprávy za uplynulé období.

Připomenu, že KSČM v rámci strany EL je stále jen pozorovatelem, přesto blížící se sjezd velmi sledujeme. Pro přípravu sjezdu se sejde ještě komise pro otázky statutu. Účastníkům přípravného jednání byl předložen návrh dotazníku, který bude využit k utřídění názorů.

Dnes je do EL zapojeno 26 členských stran nejen z EU ale i mimo ni (Moldavsko, Švýcarsko, Turecko). Také šest stran s pozorovatelským statutem a 5 stran, které mají smlouvu o partnerství. Předchozím předsedou této strany byl Francouz Pierre Laurent, na posledním berlínském sjezdu v roce 2016 byl zvolen Němec, známý poslanec Die Linke. Gregor Gysi. Evaluační komise se bude zabývat hodnocením významu EL, vztahů jednotlivých stran k EL, k její práci a struktuře. Důležité pro nás je, jak jsme kde zastoupení a jak těchto věcí využíváme, jak nám to pomáhá.

Samostatným tématem bude hodnocení využití EL v eurovolbách, jak existence evropské strany rozšiřuje volební potenciál národních stran a zda umožňuje nové politické kontakty. Po posledních eurovolbách půjde i o to vyhodnotit taktiku vlastního návrhu EL na předsedu Evropské komise. Spolupráce radikálně levicových stran a hnutí v Evropě je důležitá, ale perspektivu EL jistě nyní hodně ovlivní úspěch jejích členů v nadcházejících volbách do EP.

Ambicí je posílit prvek plánovitosti a současně vnitřní pluralitu v EL. Tématem speciálně pro KSČM bude, jak hodnotí svou dosavadní pozici »člena – pozorovatele« a přínosy této spolupráce. Jak se u nás pracuje s webem EL, s letáky a brožurami atp. Přípravy se účastní z ČR i prof.  Jiří Hudeček (za SDS, která je členskou stranou), jenž je v čele komise pro statut a který se bude věnovat zejména otázkám řízení, rozpočtu a vnitřních norem EL.

Jak se v EL diskutuje o politických otázkách? Jaká nabízí EL politická stanoviska?

EL si především zřizuje různé pracovní skupiny. Jsou to jednak geografické skupiny (pro střední a východní Evropu, Latinskou Ameriku, Afriku či Střední východ), jednak pro určité obory (vzdělávání, zemědělství, životní prostředí) a některé speciální problémy (mír, svoboda, lidská práva, migrace). Jejich zaměření a činnost budou nyní vyhodnoceny. Jde nyní o to, jak se do jejich jednání strany zapojují, jak přispívají vlastními návrhy, texty. Jakými metodami pracují a komunikují (semináře, bilaterální kontakty, psané či elektronické podklady) atp.

Připomenul bych ještě zatím méně využívanou ideu Parlaconu, schůzek zástupců stran EL, zvolených do zastupitelských orgánů (zejména národních parlamentů, ale i územních samospráv). Oceňován byl Transform.net, kde jde o sdílení sítě s analytickými materiály. Jeho představitel Walter Baier připomněl nabídku objektivního pohledu na trendy a potřebu hledat cesty k synergii na levici. Ve zmíněném dotazníku se zjišťuje, jak strany těchto aktivit využívají, včetně Letní univerzity či Evropského fóra alternativ.

Výrazem společných programových přístupů je zejména dokument European manifesto, jehož základem je prohlášení aliance různých sil na levém křídle, že jiná Evropa je možná. Chápe transformaci evropského projektu jako prostor pro znovuzrození zápasu za společenskou alternativu. Vychází z tradic evropského sociálního modelu, z alterglobalismu a udržitelného rozvoje oproti globálnímu kapitalismu, dogmatu volného trhu a ožívajícímu militarismu.

Zástupci členských a pozorovatelských stran na bruselském jednání přípravného výboru sjezdu EL, kterého jste se zúčastnil, diskutovali i aktuální otázky. Jak vidí účastníci priority v dnešní Evropě a jak se daří v EL sbližovat názory?

Například zástupkyně z britské Left Unity označila problém brexitu za nezvládnutý… Španělé jsou zrovna po parlamentních volbách a v jejich zemi probíhá složité jednání o vzniku vlády mezi socialisty a zbytkem levice, včetně hnutí Podemos. Také Finsko je po volbách, kde se do parlamentu dostal ze stran EL jen Levicový svaz VAS (KS Finska je mimoparlamentní). Já připomněl situaci v ČR, kde KSČM tolerovala vznik středové, nelevicové vlády. Zástupkyně Munkáspart 2006 si zase mj. posteskla na narůstající antisemitismus a xenofobii v Orbánově Maďarsku.

Z témat na evropské úrovni již zjevně daleko méně oproti ČR rezonují témata migrační politiky. Pociťoval jsem potřebu daleko konkrétněji doložit naplnění klíčového hesla těchto voleb, tj. »přestavět Evropu«. V eurovolbách půjde zejména o výsledky členů naší frakce GUE/NGL, kde jí projekce dávají minimálně 42 mandátů a kde lze očekávat horší výsledky hlavně u dosud dominantních evropských lidovců (EPP) a sociálních demokratů (PES).

Ocenil jsem úlohu pracovních skupin s důrazem na střední Evropu, na sociální otázky, ale i větší spolupráci s evropskými odbory. Skupiny by mohly doznat více pozornosti a více profesionality. V diskusi ještě zazněl problém váhy malých stran a malých zemí v EL, význam lokálních aktivit a péče o politické talenty. Nyní je třeba jasnější cestovní mapa v přípravě sjezdu. Nějaká prioritní témata či aktuálnější konceptuální směry zřejmě vykrystalizují až v další fázi přípravy.

Roman JANOUCH


Roman JANOUCH
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.