Ilona Švihlíková, Franziska Liebeová a George Dafermos během konference »Lokální ekonomika: návod na použití«.

Lokální ekonomika odvrací krizi a využívá místní zdroje

Konkrétní zkušenosti s rozvíjením a podporou lokálních ekonomik a s jejich financováním představili domácí i zahraniční řečníci na konferenci nazvané Lokální ekonomika: návod k použití, která se konala 17. května v Praze v prostorách Českého svazu vědeckotechnických společností na Novotného lávce. Pořádaly ji Nadace Rosy Luxemburgové a spolek Alternativa zdola.

Konference navázala na obdobnou loňskou akci, jež se věnovala lokálním a družstevním způsobům hospodaření coby progresivním vizím, které neusilují primárně o zisk. Cílem pořadatelů, mezi nimiž byla ekonomka docentka Ilona Švihlíková, bylo upozornit na to, co v Evropě z této agendy již funguje, a nastínit možnosti, jak by se lidé mohli na těchto udržitelných ekonomických aktivitách podílet, a to zdola na základě vlastní aktivity.

Komplementární měna

Například německý odborník Rolf F. H. Schroeder uvedl možnosti komplementárních (doplňkových) měn existujících vedle národní měny, které mají smysl především v ekonomických krizích. Jedná se o místní či regionální měny, jež povzbudí místní podnikatele a zajistí pro místní občany pracovní příležitosti. »Kapitalismus způsobil více škod než řešení. A komplementární měny se snaží některé problémy napravit,« vysvětlil německý expert.

Takto funguje v kanadském Vancouveru Island systém LETS (Local Exchange Trading System), který byl založen roku 1983. Švýcarský doplňkový systém WIR (Wirtschaftring) je výrazně starší. »Komplementární měna zafungovala v době, kdy se kapitalistický systém nachází v recesi,« informoval Schroeder. »Lidé si v každém případě potřebují koupit chléb a máslo, a tento systém umožňuje zapojit i biozemědělství,« dodal s tím, že zapojování lidí do pracovního procesu na místní bázi znamená mj. menší daně. Cenná je už samotná debata o komplementárních měnách, protože vede lidi k přemýšlení, poznamenala odbornice na peněžní alternativy Miluš Kotišová. »Úvaha o komplementární měně je začátkem regionální vize, je nutné však celý systém hlídat, aby nedošlo k jeho privatizaci,« míní člen Alternativy zdola, novinář Zbyněk Fiala.

Vysokoškolský pedagog docent Otakar Schlossberger, který vyučuje na Vysoké škole finanční a správní, se věnoval kampeličkám čili družstevním záložnám, které mají v ČR více nepřátel než příznivců. V současné době pracuje u nás devět záložen s počtem členů kolem 51 000 a od doby zpřísnění regulace této části finančního sektoru žádná nová nevznikla. Ve srovnání s bankami je to okrajový sektor. Důvod, proč nemají kampeličky v ČR, byť jsou zde tradiční, na růžích ustláno, tkví například v názoru bankovního dohledu: mají rizikovější úvěrová portfolia. Přesto v nich Schossberger vidí perspektivu: »V záložnách by měli být členové něčím spjati, např. řemeslníci, lidé z místa, z komunity. V zahraničí plní sociální funkci, proto je nutné se i v České republice vrátit k myšlence vzájemnosti a vzájemné pomoci,« zakončil svůj příspěvek.

Globalizace solidarity

Další formu síťování a propojování místních spotřebitelů, producentů i institucí představil Ital Jason Narde, jenž vyznává myšlenku, že »musíme jít dále, než kam se dostal kapitalistický systém«. Uvedená mezinárodní síť fungující skoro 20 let nese název RIPPES a spojuje 43 členských subjektů ze 17 zemí. Patří sem např. Club Cigales z Francie, což je místní klub občanských investorů, španělský Coop57, jenž se podílí na financování výstavby v Barceloně. Dalším subjektem je italsko-španělská Banca Popolare Etica provozující etické bankovnictví, v kostce tedy různá transformativní hnutí vznikající odzdola, agro-ekologická, eko-feministická, dbající na potravinovou bezpečnost aj. Tyto ekonomické jednotky jsou ukázkou globalizace solidarity a také demokratickou a udržitelnou formou nakládání s veřejnými statky.

Na důležitost dobrých vztahů mezi lidmi – vždyť lidé jsou sociální bytosti závislé na sociálních vztazích – upozornil Tony Addy žijící v Rakousku v rámci svého příspěvku »umění a praxe soužití«. Zdrojů na Zemi je dost, ale vypadá to, jako by nebyly pro všechny, resp. vázne jejich distribuce a máme co do činění se sociální nespravedlností, přiznal. »Musíme se bránit růstu nerovností, atraktivnější je život bez konzumerismu,« vyzval Addy.

Příklady z Kréty a Drážďan

Globální design, lokální výroba je krédo Řeka George Dafermose, občanským povoláním akademického pracovníka vysoké školy, jenž je však také angažován v pětičlenném družstvu působícím na Krétě. Družstvo poskytuje poradenství dalším družstvům v oblasti lokální ekonomiky. Tu představují tzv. mikrotovárny, tedy individuální výroba potřebných statků na 3D tiskárnách podle veřejností globálně sdílených plánů a parametrů těchto produktů. »Mikrotovárna je místní platforma pro využívání zdrojů. Řešením ekonomických krizí je právě lokalizace,« uvedl.

Největší zájem účastníků, doložený dotazy, sklidila Franziska Liebeová z Drážďan, pracovnice pro styk s veřejností úspěšné spotřebitelské společnosti. Jedná se o spotřební družstvo, jež nyní nabízí svým členům i dalším zákazníkům šest obchodů plně zásobených potravinami, domácími potřebami a drogistickým zbožím, potraviny jsou v bio kvalitě. Na počátku v roce 2009 se dalo dohromady 20 členů, nyní se podnik rozrostl na 10 700 aktivních družstevníků, čímž se stal největším družstvem v Německu.

Dodavatelé se rekrutují maximálně ze vzdálenosti 150 kilometrů od města, čím družstvo dbá na ekologičnost a tedy udržitelnost. Členové platí měsíční poplatky, kterými se podílejí na úhradě nájmů a energií, za to mají o 30-50 % nižší ceny veškerého zboží ve srovnání s běžnými zákazníky-nedružstevníky, kteří mohou v prodejnách také nakupovat.  Družstvo se úspěšně rozvíjí, nechce expandovat dále, protože to je v rozporu s myšlenkou místní ekonomiky. Družstevníci žijí pospolitě, jezdí na společné výlety, na kterých navštěvují »své« producenty potravin a zboží, aby se tak seznámili s jejich ekologickými postupy výroby.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 7 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.