Ilustrační FOTO - Pixabay

Jaká bude zemědělská politika EU?

Jak bude nastavena Společná zemědělská politika Evropské unie po roce 2020? O tom se ve středu hovořilo na mezinárodní konferenci »Společná zemědělská politika po roce 2020«, kterou zorganizoval Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Konfederací Zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Evropská komise (EK) navrhuje celkový rozpočet EU na období 2021–2027 ve výši 1135 miliard euro v závazcích s tím, že celkový rozpočet Společné zemědělské politiky by měl činit 365 miliardy euro, což je pokles ve srovnání se současnými 409 miliardami na současné funkční období let 2014–2020, uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zároveň konstatoval, že tyto škrty nejsou pro nás příznivé. Zatímco ve stávajícím programovém období 2014-2020 mají čeští zemědělci k dispozici 8,2 miliardy euro, na období 2021-2027 by měli získat jen 7,7 miliardy.

Pýcha zdůraznil, že v souvislosti s formováním nové Společné zemědělské politiky (SZP) je nutné zachovat rovné podmínky pro všechny členské státy EU, tedy i pro ČR. To by se, podle něho, mělo týkat především zastropování přímých plateb, dále vyjasnění definice aktivního zemědělce, definice příjemce dotací a vyřešení otázky propojenosti zemědělských podniků.

Problematické zastropování

EK navrhuje povinné stanovení stropu, a to v maximální částce 100 tisíc euro na příjemce. Žádný zemědělec by nad tuto částku nedostal nic. ČR se staví proti povinnému zastropování přímých plateb na hektar s tím, že by preferovala dobrovolnost zastropování. O této možnosti se v současné době také hovoří.

Zastropování by mělo značný vliv na investice do živočišné výroby, které by hrozil další pokles u nás, protože by mnohé zemědělské podniky živočišnou výrobu zrušily a orientovaly se na rostlinnou. Pýcha hovořil i o nárůstu administrativy, což je tak trochu v rozporu s proklamovaným cílem nové SZP, tj. jejího zjednodušení. Připomněl, že kvůli tomu, že není stanoven rozpočet pro SZP, bude mít její uvedení do života určité zpoždění, které je odhadováno od jednoho roku do tří let.

O současném vyjednávání SZP po roce 2020 hovořil pracovník Evropské komise Gijs Schilthuis, který zdůvodnil snížení rozpočtu pro SZP jako důsledek připravovaného brexitu. Zároveň připomněl další vlivy, jako jsou terorismus, migrace apod. Proto je nutné zajistit prostředky tím, že se ušetří jinde. Což se odrazilo i v návrhu na snížení rozpočtu SZP, kdy redukce pro první pilíř SZP, tj. přímé platby, činí 3,9 % a pro druhý pilíř, tj. Program rozvoje venkova, je to 16 %.

Trochu zemědělské statistiky

Ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpán Kala se věnoval přímým dopadům Společné zemědělské politiky na české zemědělství. Hovořil o příjmech zemědělských podniků podle jejich velikosti. Zároveň se zmínil o tom, že si velké zemědělské společnosti zakládají dceřiné společnosti, které se věnují jiné, to je nezemědělské činnosti, která má však celkový vliv na další rozvoj českého venkova.

Náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč uvedl, že cílem SZP po roce 2020 má být zjednodušení, ale ve skutečnosti pro jednotlivé zemědělce narůstá byrokracie. Uvedl, že v názorech na formování Společné zemědělské politiky jsou nám nejblíže Sasové a také Bavoráci v sousedním Německu. Jejich ministerstva zemědělství, stejně jako naše ministerstvo zemědělství, jsou totiž toho názoru, že je zapotřebí SZP zjednodušit, neboť roste monitoring vykazování činnosti jednotlivých zemědělců.

Sekáč hovořil i o dalších otázkách, jako jsou ekoschémata, strategický plán atd. Mimo jiné konstatoval, že nelze souhlasit s tím, že české zemědělství tvoří jen 2 % HDP, jak se běžně uvádí, ale ve skutečnosti je to až 13 % HDP, započteme-li k tomu i všechny ostatní činnosti zemědělských podniků.

Změna systému

Miloš Pinkas z ministerstva zemědělství konstatoval, že současná reforma SZP má za cíl stávající systém zásadně změnit. Uvedl, že současný návrh SZP má reflektovat devět cílů, jež odrážejí její hospodářskou, enviromentální a sociálně-územní multifunkčnost. V současné době je však kladen značný důraz na ochranu klimatu a životního prostředí, což se v návrhu SZP odráží. Volby do Evropského parlamentu a ustavení nové Evropské komise, což se očekává na podzim či na konci roku, jsou podle něho jedním z důvodů zpoždění nové SZP po roce 2020. Výsledkem bude zavedení přechodného období, než vstoupí nová SZP v platnost. Současně uvedl, že to byl právě český ministr zemědělství Miroslav Toman, který na to počátkem letošního roku upozornil své kolegy z ostatních členských zemí EU. Potvrdil, že odhady hovoří o tom, že toto přechodné období bude trvat jeden až tři roky.

Paulo Gouveia, který je hlavním vyjednavačem pro SZP po roce 2020 za organizaci COPA/COGECA, která sdružuje nevládní agrární organizace z celé EU, charakterizoval současný vývoj vyjednávání o formování SZP po roce 2020. Zpoždění přijetí SZP podle něho dává příležitost dál prosazovat názory zemědělců vůči orgánům EU.

Za Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO) vystoupil Milan Šubrt, který zdůraznil význam kolektivního vyjednávání v rámci sociálního dialogu. Zároveň uvedl, že SZP výrazně ovlivňuje to, v jakých konkrétních podmínkách zemědělci pracují a žijí. Právě proto je nutné se snažit, aby byly rovné podmínky pro všechny zemědělce v rámci EU. V další části svého vystoupení se věnoval zavádění digitalizace, automatizace a robotizace v zemědělství. Uvedl příklad Estonska, kam nedávno zavítal spolu s dalšími zemědělci. Digitalizace dosáhla takové úrovně, že se netýká jen zemědělství, ale celé společnosti. Pokud jde o tamější zemědělství, uvedl, že v Estonsku se na rozdíl od nás neprodává zemědělská půda cizincům, což sami Estonci oceňují.

V závěrečné diskusi se účastníci konference snažili přítomnému zástupci Evropské komise vysvětlit, že se naši zemědělci sdružují nejen do odbytových družstev, jak je běžné v západoevropských zemích, ale i do výrobních družstev. V tomto případě jde totiž o to, aby každý vlastník pozemku nevystupoval na zemědělském trhu jako jednotlivec, jehož ekonomická síla je velmi nízká, ale aby se stal součástí silnějšího ekonomického celku, v němž jsou tito jednotliví zemědělci sdruženi. Proto naši zemědělci nechápou, proč Evropská komise podporuje sdružování jednotlivých zemědělců do odbytových družstev, ale návrhy svých opatření v rámci SZP by naše zemědělce, kteří jsou členy výrobních družstev, poškozovala. To je nutné, podle Pýchy a ostatních účastníků konference, všem zainteresovaným složkám EU v Bruselu vysvětlit.

(svo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 8 hlasů.

(svo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.