Negrelliho viadukt nad levým ramenem Vltavy. FOTO - wikimedia commons

Vlaky do Kladna pojedou po deseti minutách

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vybrala pro připravovanou trať k pražskému letišti novou, takzvanou jižní variantu střešovických tunelů mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Tunel má vést pod ulicemi Svatovítská, Norbertov a U vojenské nemocnice.

Vybraná varianta by měla být nejplynulejší ze zvažovaných tras, uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Stavba úseku mezi pražským Výstavištěm a Veleslavínem, jehož podstatnou částí tunel je, by měla vyjít přibližně na 13,3 miliardy korun. Práce na stavbě by měly začít zhruba za šest let.

Podle Svobody tím organizace vyřešila nejkomplikovanější a nejspíš i nejdražší úsek projektu. »Tunely navržené v tzv. jižní variantě jsou vedeny geologicky stabilním prostředím, neohrožují zdroje podzemní vody a sestupují hluboko pod úroveň terénu,« řekl. Stavba bude podle něho hluboká až 80 metrů. Původně SŽDC zvažovala, že tunely povede pod ulicemi Václavkova nebo Cukrovarnická.

Radní pro strategický rozvoj Prahy 6 Eva Smutná (za TOP 09) uvedla, že z pohledu městské části jde o dobré řešení. »Věříme, že tato maximálně odkloněná trasa, která vede v mimořádné hloubce, nebude v rámci území Prahy 6 vyvolávat žádné konflikty,« uvedla. Dodala, že na zítřek je naplánována veřejná prezentace zvolené varianty v Národní technické knihovně. Setkání se zúčastní zástupci SŽDC, Prahy 6 a magistrátu.

Šéf správy železnic řekl, že ražení tunelů nijak nenaruší statiku okolní zástavby. Organizace plánuje využít razicích štítů. »Stejná technologie byla využita při prodlužování metra linky A do Motola, a přestože štíty přímo podcházely sídliště, nikdo to prakticky nezaregistroval,« dodal Svoboda.

Zatím je vše na papíře

V rámci modernizace trati Praha-Kladno, která zahrnuje připojení ruzyňského letiště, zůstává zatím jedinou rozestavěnou částí rekonstrukce Negrelliho viaduktu. SŽDC v současnosti vyřizuje územní řízení k úsekům mezi pražskými částmi Bubny a Výstaviště, dále Praha-Ruzyně - Kladno a mezi Kladnem a Ostrovcem. Nedávno organizace zahájila řízení i v úseku mezi pražským Výstavištěm a Veleslavínem.

SŽDC také pokročila v tendru na architektonickou podobu železniční stanice v pražském Veleslavíně. Do druhého kola postoupilo pět návrhů. Vítězný návrh bude podle podniku vodítkem pro další budované a modernizované stanice.

Úprava jednokolejné a neelektrizované trati do Kladna s odbočkou na pražské letiště by podle odhadu SŽDC měla vyjít zhruba na 31 miliard korun. Nové spojení má být elektrizované, vedené po dvou kolejích a mělo by umožnit desetiminutové intervaly vlaků jedoucích na letiště i do Kladna.

Oprava viaduktu se zpozdí

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu je ve své druhé polovině. Oproti původnímu plánu však bude modernizace za 1,44 miliardy korun dokončena s půlročním zpožděním, a to v červnu příštího roku. Důvodem prodloužení prací je podle stavbařů horší stav památkově chráněného objektu, řekl včera ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). »Zrekonstruovaný viadukt umožní zavedení traťové rychlosti 60 km/h a přispěje k výraznému zvýšení plynulosti i počtu vypravovaných vlaků. Do budoucna se zvažuje i využití prostor pod klenbami pro kulturní a společenské využití v pražském Karlíně,« podotkl Kremlík.

Stavbaři včera ministrovi sdělili, že prodloužení rekonstrukce si vyžádal skutečný stav viaduktu, jehož některé části jsou v horším stavu, než se předpokládalo. Kremlík se dohodl se šéfem stavební společnosti Hochtief, která se na stavbě podílí, Tomášem Korandou, na termínu dokončení modernizace 1. června 2020.

Viadukt je opravován v délce téměř 1,5 kilometru. Práce zahrnují kompletní výměnu železničního svršku včetně technologických částí, výměnu 3,3 km kolejnic a zastaralého zabezpečovacího zařízení, sanaci základů a také rekonstrukci 99 kleneb, z nichž osm překračuje Vltavu. Při stavbě musí být úplně rozebráno a znovu sestaveno 20 kleneb.

Tiché koleje

Zlepšení podle stavbařů pocítí i obyvatele okolní zástavby, díky položení antivibračních rohoží a nových výhybek by se měl snížit hluk.

V současnosti stavbaři například přezdívají cihelné klenby u autobusového nádraží Florenc včetně souvisejících pilířů. V květnu pak osadili novou ocelovou konstrukci přes ulici Prvního pluku. Na Hrabovské větvi dokončili izolaci, litý asfalt a položení antivibračních rohoží. Během letních prázdnin budou práce pokračovat montáží nového mostu přes Křižíkovu ulici, což si vyžádá dopravní uzavírku.

Negrelliho viadukt je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze. Spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. Stavba dlouhá 1100 metrů byla uvedena do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněná. Jméno má po staviteli Aloisu Negrellim.


Chybí shoda na veřejném zájmu

Otázky Haló novin pro Ivana Cinku (KSČM), předsedu Výboru pro dopravu Středočeského kraje

Velká část trati Praha-Kladno s odbočkou na pražské letiště se týká Středočeského kraje. Jak vnímáte aktuální vývoj v přípravě její výstavby?

Zásadní modernizace trati Praha-Kladno s odbočkou na Letiště Praha je mezi investicemi do dopravní infrastruktury ve Středočeském kraji dlouhodobě prioritní. Zájem na této stavbě jsme mimo jiné deklarovali na společném jednání našeho a pražského výboru pro dopravu už v květnu 2015 za účasti nejen nejvyššího vedení obou krajů, ale i vrcholných zástupců Správy železniční dopravní cesty a Českých drah. Od té doby se k tomu pravidelně vracíme. Pokud bychom ale chtěli udělat skutečný exkurz do minulosti, museli bychom jít o několik desítek let zpátky, protože záměr modernizovat a zrychlit toto železniční spojení spadá hluboko do minulého století. To, že vlaky po nové trati už dávno nejezdí, je tedy velká ostuda. Na vině jsou ti, kteří se podepsali na dopravní politice po roce 1989. Téměř 15 let se nesmyslně předpokládalo, že všichni budeme jezdit auty, a železnice se nechávala ladem. Dnes jsme vděčni za jakýkoliv posun, i když vlastně jde o drobné krůčky. Vnímám ale snahu současného vedení SŽDC přípravy co nejvíce urychlit.

Proč je pro kraj tato trať tak důležitá?

Kladno má ze všech okresních měst v kraji nejpomalejší železniční spojení s Prahou. Proto jezdí lidé za prací do Prahy hlavně autobusy a auty. Zejména po likvidaci Poldovky jich přitom rozhodně není málo. A všichni víme, jak jsou zacpané všechny silniční tahy směřující do hlavního města…

Nejsou na vině zdržení výstavby hlavně různé, zejména ekologické iniciativy, které dosavadní varianty výstavby blokovaly?

Nemyslím, že jsou to především ony. Konec konců, asi na nejdelší dobu zablokoval přípravu výstavby svými rozhodnutími někdejší primátor Pavel Bém (ODS). Navíc jsem přesvědčen, že v dialogu mezi těmito aktivitami a veřejnou správou, potažmo správou železnic, byly většinou chyby na obou stranách. Ochota k dialogu u nás obecně bývá poměrně malá, převažuje snaha se navzájem převálcovat. A také, jak se střídalo vedení radnic pražských částí i vedení hlavního města, často se měnily záměry a výstavba rychlého spojení Kladna s Prahou neměla vždy prioritu. Zřetelně to dokládá, jak moc u nás chybí formulování dlouhodobého veřejného zájmu a shoda na něm.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 2 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.