Ilustrační FOTO - Pixabay

Kouřit zdravě není možné

Pohled na muže a ženy zahalené v cigaretovým dýmu se možná brzy stane vzácným úkazem. Tabákový průmysl prožívá revoluci. Stále víc kuřáků přechází k produktům založeným na bázi zahřívaného či ve skutečnosti tlejícího tabáku. Zdatně jim přitom konkurují elektronické cigarety, které se těší velké oblibě hlavně u mladých.

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním varovala, že ani tyto produkty nové generace nejsou zdravotně nezávadné.

Cigaretu si podle statistik zapálí každý čtvrtý člověk starší 15 let. Častěji se jedná o ženy. Ročně se s kouřením pokouší přestat více než 600 000 kuřáků. Podaří se to však pouze 5 % z nich, téměř všichni to zkoušejí bez pomoci zdravotníků. »Nekouřila jsem už tři měsíce, kamarád mi pak jednou nabídl zařízení IQOS, které zahřívá tabák, a tím uvolňuje nikotin. Líbilo se mi, jak to vypadá, a zachutnalo mi to. Po dvou měsících užívání však mám větší spotřebu cigaretových náplní heets než cigaret a cítím se mnohem závislejší. Je to ďáblův vynález: vypadá neškodně, není cítit tolik jako cigareta a můžu jej používat všude – moje motivace nekouřit vzala za své,« popsala svoje zkušenosti 34letá Jana, která se léčila v Centru pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze. Pocit silnější závislosti při užívání výrobků na bázi tlejícího tabáku potvrdili i další pacienti centra.

Nejméně škodí čistý nikotin z lékárny

Ve srovnání míry rizika jasně vede cigaretový kouř – kuřák vdechuje řádově až 7 000 látek, z nichž stovky jsou vysoce toxické a jejich devastující vliv na zdraví je známý déle než 70 let. Výrobky zahřívaného (tlejícího) tabáku (Heated Tobacco Products, HTP) jsou na českém trhu teprve druhým rokem. Zdravotní nezávadnost HTP nepotvrdil ani americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a reguluje je jako běžné cigarety. Jako nejméně rizikové se dosud jeví elektronické cigarety, které se v ČR prodávají přes 10 let. Vapér při jejich konzumaci vdechuje často jen stopová množství látek.

»Kouří se kvůli nikotinu, ale umírá se kvůli látkám, které jsou v kouři. Kouřit zdravě není možné. Lze méně rizikově užívat nikotin,« řekla lékařka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Ilustrační FOTO - Pixabay

»Dlouhodobé studie o vlivu vapování na zdraví nemáme, ale jsou to výrobky na bázi samotného nikotinu, ne tabáku, ani nehoří, tedy vapér nevdechuje tisíce látek obsažených v kouři cigaret. Zda mladí vapéři po cigaretě v budoucnu přece jen sáhnou nebo ne, to momentálně nevíme. Také užívání zahřívaného (tlejícího) tabáku se rychle zvyšuje a jeho uživatelé mohou mít se svou závislostí velmi pravděpodobně problém,« dodala Králíková.

Podle lékařů je nejméně škodlivý čistý nikotin z lékárny, tedy třeba náplasti. Rizikovější jsou elektronické cigarety. Ještě o něco větší riziko vzniku chorob je u zahřívaného tabáku. Na českém trhu jsou dva produkty, a to iqos a glo. »Nechci použít slovo, že jsou zdravější. To nejsou. Méně rizikové než kouření ale určitě ano,« uvedla Králíková.

V České republice funguje 40 center pro léčbu závislosti na tabáku. Poradenství poskytuje 150 lékáren. V odvykání kouření pomáhá i mobilní aplikace QuitNow!.

Program nekuřáckých nemocnic

Zbavovat se závislosti na nikotinu nově pomáhá program nekuřáckých nemocnic a zdravotnických zařízení, do kterého se jich v ČR připojilo devět. V areálech těchto nemocnic se neprodávají cigarety a smí se kouřit pouze na několika málo vyhrazených místech či vůbec. Navíc mají všichni pacienti možnost léčit zde svoji závislost. Pomůžou jim v tom centra pro závislé na tabáku, edukační materiály a náhradní nikotinová léčba zdarma nebo za zvýhodněné ceny. »Kouření s sebou nese vážná zdravotní rizika. Aktivní kuřáci jsou ohroženi především rakovinou plic, jícnu a hrtanu, onemocněním srdce a cév, ale také cukrovkou nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Domníváme se, že i nemocnice by měla v tomto směru působit preventivně. Proto jsme se zapojili do iniciativy Světové zdravotnické organizace s programem nekuřáckých nemocnic,« vysvětlila náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Zmírnit dopady kouření na lidské zdraví by v budoucnu měly pomoci také nové screeningové programy. Ústav zdravotnických informací a statistik letos zahájil pilotní projekt, který má za cíl najít pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí v počátečních stadiích. Rizikovou skupinou, na kterou se projekt zaměřuje, jsou především kuřáci starší 40 let. »Už během prvních měsíců jsme zjistili, že nejméně 20 % domněle zdravých osob trpí časnou fází chronické obstrukční plicní nemoci. Pokud se jim podaří co nejdřív přestat kouřit a zahájit léčbu, mohou nemoc výrazně zpomalit, či dokonce zastavit, a vyhnout se tak postupné destrukci plic,« shrnul Vladimír Koblížek, přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Screening může snížit úmrtnost

Pneumologové by v budoucnu chtěli zavést také screening rakoviny plic, která se řadí mezi nádorová onemocnění s nejhorší prognózou a úzce souvisí s kouřením. Cílem je zachytit nádor v rané fázi, kdy je prakticky bezpříznakový a lze ho ještě chirurgicky odstranit. Pravidelné vyšetření hrudníku na tomografu by podle plánu měli podstupovat lidé mez 55 a 74 lety. Od kontrol, které by doplnila nabídka pomoci při odvykání kouření, si lékaři díky včasnému zachycení choroby slibují pokles úmrtnosti. O proplácení se chystají jednat se zdravotními pojišťovnami. Novinářům to řekla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.

Na 100 000 obyvatel je v ČR 71 mužů a 36 žen s rakovinou plic. Čtvrtině pacientů je méně než 65 let. Pět let přežívá 12 procent nemocných. Ročně choroba připraví o život 4000 mužů a 1500 žen. Zahraniční studie prokázaly, že včasné odhalení nemoci a nasazení léčby snížilo úmrtnost. V USA to bylo o pětinu, v Evropě o 26 procent. Na podobě screeningového programu v ČR spolupracují odborné společnosti pneumologů, radiologů, onkologů, úřad pro jadernou bezpečnost a tým národní protidrogové koordinátorky. Podle Vašákové projekt podporuje ministerstvo zdravotnictví.

»Když srovnáme, co stojí léčba a co prevence, je to velký rozdíl. Léčba vyjde měsíčně na 90 000 korun, účelná prevence by ušetřila,« uvedl předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním Vítězslav Kolek. Podle něj zkoušení preventivních kontrol ukázalo, že čtvrtina sledovaných přestala kouřit. »Projekt teď připravují odborné společnosti. Jakmile ho Ministerstvo zdravotnictví a plátci schválí, jsme připraveni jej spustit v nejbližší době,« dodal.

»V současnosti se řeší především léčba pokročilých stadií rakoviny plic, kde skýtá pacientům velkou naději imunoterapie, kterou mohou dostat už jako lék první volby. Oproti chemoterapii je tu prokázaná až 2,5× vyšší doba přežití při mnohem lepší kvalitě života. Cena léčby je však značně vysoká, a tím spíš si uvědomujeme důležitost prevence, která je nesrovnatelně levnější a mohla by být i účinnější,« doplnil Kolek.

Větší roli by měla hrát odpovědnost pacientů

Program by se zaměřoval na kuřáky od 55 do 74 let. Praktik by je poslal k plicnímu lékaři, který by podle stavu pacienta doporučil prohlídku hrudníku na tomografu. Člověk by musel souhlasit s tím, že se podrobí takzvané intervenci, že se tedy s pomocí odborníků pokusí přestat kouřit. »Neznamená to, že se musí člověk zavázat, že už nikdy nevykouří cigaretu. Bez intervence ale odvykne kouření osm procent lidí, s ní 30 procent,« dodala Vašáková.

Experti doufají, že se jednání se zdravotními pojišťovnami o proplácení kontrol uskuteční do prázdnin. »Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku prokázal, že je velmi užitečný. Očekáváme, že pojišťovny i u screeningu rakoviny plic zareagují pozitivně,« dodala Vašáková. Podle ní by se k hrazení projektu využily i evropské peníze.

Podle Šteflové by odpovědnost pacientů za vlastní zdraví měla hrát v úhradě pojišťoven do budoucna větší roli. »V Dánsku neodoperují plicní nemoc u kuřáka, pokud nepodstoupí odvykací kúru. U kuřáka je horší hojení, větší rizika při léčbě. K tomu máme ale hodně daleko,« uvedla Šteflová.

S odvykáním pomáhají odborníci

Důvodů a motivací vyhnout se v životě kouření již dnes lidé mají více než dost. Kuřák, který je odhodlaný se svým zlozvykem skoncovat dnes na nelehké cestě nemusí být sám, může využít pomoci celé řady odborníků od lékařů po psychology či další zdravotní odborníky. Jedním z pomocníků tzv. první volby může být Národní linka pro odvykání kouření, která v ČR funguje již několik let na bezplatném telefonním čísle 800 350 000 nebo na internetové adrese www.bezcigaret.cz.

Základem činnosti linky je delší vstupní konzultace, která pomáhá nastavit individuální průběh odvykání pro každého klienta. Služby linky může využít kdokoliv, počet konzultací není nijak omezen. Linka nenabízí pomoc jen závislým, ale i jejich blízkým, kteří volají kvůli obavám o zdraví svých partnerů, rodičů či dětí. V roce 2017 odborníci na lince přijali 1105 hovorů a 189 poradenských e-mailů. V listopadu 2017 dokonce objem telefonátů narostl na 257, čímž se stal pro specializované konzultanty nejvytíženějším měsícem v daném roce. Z těch, kteří začali na lince s odvykáním, po půl roce nekouřilo 44 % a téměř 33 % snížilo počet vykouřených cigaret za den. Zájemci o odvykání kouření mohou navštívit také webové stránky pro podporu odvykání kouření www.koureni-zabiji.cz.

V ČR platí tzv. protikuřácký zákon

Zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin a na dalších veřejných místech, jako jsou vnitřní prostory obchodních center, zastávky MHD nebo dětská hřiště, platí v ČR od 31. května 2017, kdy vstoupil v platnost nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, tzv. protikuřácký zákon. Zákon se vztahuje nejen na téma omezení dostupnosti tabákových výrobků, elektronických cigaret, kuřáckých pomůcek, ale i omezení dostupnosti alkoholických nápojů a organizaci protidrogové politiky.

Za kouření v místech, kde je zakázáno, hrozí kuřákovi pokuta až 5000 korun. Pokutu 10 000 korun může dostat majitel restaurace či jiného podobného zařízení za neoznačení provozovny symbolem, upozorňujícím na zákaz kouření. Pokutu až 50 000 korun může dostat provozovatel pokud nevyzve osobu, která nedodržuje zákaz kouření, aby v tomto jednání nepokračovala, nebo aby tento prostor opustila. Až 300 000 korun pak může zaplatit majitel, který nevykáže podnapilého mladšího 18 let.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 10 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.