FOTO - pixabay

Honduras: protesty proti rozsáhlé privatizaci

V metropoli Hondurasu Tegucigalpě i řadě dalších měst této středoamerické země už dva týdny trvají protesty proti plánu vlády reformovat systém školství a zdravotnictví. Odbory se obávají rozsáhlé privatizace a masového propouštění lidí z práce.

Podle místních médií byly ještě minulý týden uzavřeny i školy a ochromena zdravotnická péče kvůli časově neomezené stávce. Zkraje protestů několik protestujících zapálilo pneumatiky i před velvyslanectvím USA v Tegucigalpě. Z Hondurasu přitom v posledním roce utíká stále více lidí, kteří se snaží dostat právě do USA.

Podle místního zpravodaje agentury EFE se na řadě míst Hondurasu střetli demonstranti s policií, což si vyžádalo několik desítek zraněných. Na řadě míst země také blokovali demonstranti silnice. Manifestace začaly před více než měsícem, před 14 dny se ale zintenzivnily.

Protesty neustaly ani poté, co prezident Juan Orlando Hernández minulou neděli slíbil zrušit dva dekrety, které vloni schválil parlament a jimiž chtěla vláda restrukturalizovat zdravotnictví a školství. Podle odborů a opozice by dekrety vedly k rozsáhlé privatizaci, což by podle odborů znamenalo zdražení lékařské péče a škol a masové propouštění lidí z práce.

Prezident dekrety hájil, ale pod tlakem protestů je slíbil zrušit. »Podle našeho názoru nepředstavovaly žádné riziko, přesto je zrušíme,« uvedl na tiskové konferenci v prezidentském paláci. »Sedněme si ke stolu a vytvořme nový model pro zdravotnictví a školství,« dodal prezident. Organizátoři protestů ale serveru BBC Mundo řekli, že nabídku na jednání nedostali, a proto v demonstracích pokračují.

»Pozval jen některá sdružení, my chceme ale transparentní dialog, který by zamezil systému umožňujícímu korupci,« uvedla šéfka svazu honduraských lékařů Suyapa Figueroa. Podle ní vláda už několik let ničí zdravotnický systém a ohrožuje tak přístupnost těchto služeb Hondurasanům.

V posledním roce se přitom podle ČTK zintenzivnilo organizování tzv. karavan migrantů z Hondurasu, Salvadoru, Guatemaly či Nikaraguy, odkud se i celé rodiny ve velkých skupinách vydávají na nebezpečnou cestu k mexicko-americkým hranicím.

Za současného levicového mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora (AMLO), který nastoupil do úřadu vloni v prosinci, se nicméně výrazně zvýšil počet deportovaných středoamerických migrantů z Mexika do jejich rodných zemí. Podle předběžné vládní statistiky z kraje měsíce vyhostilo Mexiko v květnu 15 654 středoamerických běženců, což je třikrát více než vloni v prosinci, dokud zemi ovládal pravicový prezident…

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 6 hlasů.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.